Výskumný tím zo Slovenskej akadémie vied počas novembra realizuje už trinástu sezónu terénneho prieskumu v egyptskej lokalite Tell-el-Retábí. Tentoraz sa zameriava na najzápadnejší okraj sídliskového pahorku – tellu, ktorý bol v minulosti od západu pravidelne skúšaný nílskymi záplavami. Už prvé týždne prác priniesli zaujímavý objav v podobe jedinečnej priekopy pravdepodobne …
více »Hrůzy neolitu – nejspíš to bylo složitější
V poslední letech bývá, alespoň v populárně-vědeckých textech, často zvykem nenechat na neolitu nit suchou. Výsledkem přechodu k zemědělství měla být podvýživa, infekční choroby v důsledku špatné hygienické situace (soužití s dobytkem, navíc při usedlém způsobu života se hromadily odpadky, vše následoval hmyz…). Poklesla průměrná délka života, lidé byli menší, …
více »Genetická analýza odhalila podobu rodin lidí z doby bronzové
Neplujevská mohyla (Nepluyevsky burial mound) stará asi 3 800 let byla archeology objevena a prozkoumána před několika lety. Nachází se na geografické hranici mezi Evropou a Asií, vlastně už v Asii, na sever od Aralského jezera těsně za jižním Uralem. V euroasijsých stepích se tyto mohyly/hrobové jámy často označují jako …
více »Zajímavé předkolumbovské kultury byly i v severním Mexiku
Zájemci o předkolumbovskou Ameriku vesměs vědí, že na jihozápadě USA existovalo postupně několik zemědělských kultur, až po éru puebel. Vývoj těchto kultur nebyl lineární, probíhal ve znamení vzestupů, pádů a přesunů obyvatelstva. Místní zemědělství se potýkalo s nedostatkem vody, bylo tedy citlivé na změny klimatu i na dopady lidské činnosti …
více »Čeští egyptologové si v Abúsíru připsali další objev. Nalezli Džehutiemhatovu hrobku
Expedice Českého egyptologického ústavu FF UK v dubnu a květnu 2023 uskutečnila v egyptském Abúsíru další část terénního výzkumu šachtových hrobek z poloviny 1. tisíciletí př. Kr. Právě zde archeologický tým objevil hrobku dosud neznámého hodnostáře z doby perské invaze do Egypta. Tato část abúsírského pohřebiště, kde leží věčné příbytky …
více »Zlatý šperk nalezený před rokem na Opavsku skrývá tajemství
Zlatý šperk, který při práci na poli objevil na Opavsku náhodný nálezce, měl dvojče v Polsku. Téměř totožná zlatá ozdoba byla v 80. letech minulého století nalezena také v polských Krzanowicích, dochovala se ale jen jeho fotografie. Souvislost mezi oběma šperky budou vědci teprve zkoumat. Šperk nalezený loni v září …
více »Říční nivy, mokřadní revoluce a staré cesty
Archeologie niv je dnes celý vědecký obor a v anglosaské literatuře se někdy dokonce hovoří o „mokřadní revoluci“ (wetland revolution), kdy se různé skupiny lidí naučily využívat výhod říčních a jezerních břehů k výstavbě složitých sídel a opevnění. Patřily mezi ně i vesnice v bažinách benátské laguny osídlené v nebezpečných …
více »Rozluštili kletbu z pozdní doby bronzové
Jsi prokletý Bohem YHW – zní text kletby, který se podařilo dekódovat vědcům z malé olověné tabulky nalezené na hoře Ebal na Západním břehu Jordánu. Nápis je o dvě staletí starší než všechny dosud známé hebrejské texty v Izraeli. Text, jenž vědci odhalili, je napsaný protohebrejským písmem, které lze datovat …
více »V Chattušaši objevili text v dosud neznámém indoevropském jazyce
Archeologové z Německého archeologického ústavu objevili v chetitském hlavním městě Chattušaši klínopisnou tabulku, v níž je zaznamenán text v dosud neznámém indoevropském jazyce. V lokalitě bylo dosud nalezeno asi 30 000 klínopisných tabulek. Většina textů je (nepřekvapivě) psána v chetitštině, nejstarším doloženém indoevropském jazyce. Na nově objevené tabulce je ale …
více »Do Národního muzea se po devíti letech vrací za mimořádných bezpečnostních opatření Věstonická venuše
Naposled v roce 2014 měli návštěvníci Národního muzea možnost prohlédnout si nejstarší keramickou sošku na světě – Věstonickou venuši, pocházející z mladého paleolitu z období 29–25 tisíc let před naším letopočtem. Ta se téměř přesně po devíti letech do Prahy vrací v rámci výstavy Moravského zemského muzea Nejstarší šperky a …
více »