(c) Graphicstock

Hrůzy neolitu – nejspíš to bylo složitější

V poslední letech bývá, alespoň v populárně-vědeckých textech, často zvykem nenechat na neolitu nit suchou. Výsledkem přechodu k zemědělství měla být podvýživa, infekční choroby v důsledku špatné hygienické situace (soužití s dobytkem, navíc při usedlém způsobu života se hromadily odpadky, vše následoval hmyz…). Poklesla průměrná délka života, lidé byli menší, zhoršila se jim kvalita chrupu. Navíc lidé museli začít pracovat, skoro denně, dlouho (snad se i méně spalo) a těžce. Dokonce se lze setkat s tvrzením, že zatímco dříve se lidé živili spíše chytrostí (zastřelili nějaké zvíře, vlákali ho do pasti…), obilí bylo prostě třeba zasít, sklidit, vymlátit a to se žádnou inteligencí ošidit nedalo. V podstatě jediné, co neolitici dokázali a co jim pomohlo k úspěchu, byl rychlejší populační růst…
Z takto chápaných hrůz neolitu se pak odvozují i teorie, že jediné, co lidi ve skutečnosti přimělo dřít se při pěstování obilí, bylo pivo. (Na což se zase ale namítá, že třeba ve střední Evropě se pivo začalo ve větší míře konzumovat až v eneolitu. Laik těžko může rozhodnout…)
Jedním z mála lidí, kteří k tomuto scénáři projevili jistou skepsi, byl britský popularizátor Matt Ridley.
Viz také: Považovat paleolit za zlatý věk je nesmysl

Ale i kdybychom připustili, že neolit znamenal zhoršení kvality života (alespoň někde; samozřejmě další otázka je, proč by v Amazonii, na Nové Guineji a ve střední Evropě mělo platit totéž), bylo to ve většině oblastí jen přechodné. Jakmile byl „neolitický technologický balíček“ odladěn (což řekněme ve střední Evropě mohlo být už tak kolem r. 4000 př. n. l.), lidé zase začali být zdravější i se dožívali (trochu) vyššího věku. Obdělávání polí hodně usnadnilo zavedení orby s pomocí tažné síly dobytka. Vyšší výnosy snad umožnily i to, že více zůstalo na to pivo…
Dokonce i to, že neolitici byli dost prolezlí chorobami, bychom mohli vnímat pozitivně. Dokázali toho dost přežít; snad i proto, že je ostatní neopustili, protože se nestěhovali dál.
Nedávno jsem se náhodou dostal k velmi zajímavé knize: Steven Mithen: Konec doby ledové (BB art 2006). Popisuje vývoj v dané době prakticky po celém světě, takže knihu lze doporučit i proto, že řadu informací jinak v populárně-vědecké literatuře v češtině najít asi prakticky nelze. Pravda, originál vyšel už před 20 lety a i tento obor se vyvíjí, i když ne tak rychle jako dejme tomu astrofyzika. Tudíž něco oproti zde prezentovaným věcem může být už z dnešního pohledu jinak (nové archeologické nálezy); speciálně určitě hodně velký krok vpřed udělaly genetické analýzy, tudíž tuto část informací z knihy bych asi pominul zcela. Ale i tak zůstává spousta zajímavého.
Především autor zde rozlišuje trvalé usazení lidí na jednom místě a počátky samotného zemědělství. Na Blízkém východě, praví zde prezentovaný scénář, v období natufienu (protoneolit) lidé po skočení doby ledové sbírali planě rostoucí obilí. V době následného přechodného ochlazení se už zase stěhovali, ale obilí si nosili sebou a dokonce ho (poprvé) seli. Zde zřejmě došlo ke zhoršení kvality života. Následovalo opětovné oteplení a usazení a start „klasického“ zemědělství.
Samotné usazení na jednom místě ale kvalitu života jednoznačně zlepšilo, alespoň dle příslušné knihy. Není snad pohodlnější bydlet v domě (v natufienu poprvé nešlo o „chýše“) než ve stanu? Spát v posteli? Nemuset veškerý svůj majetek nosit na zádech? (Pak můžete mít mnohem víc věcí, třeba specializovaných nástrojů, které vám usnadňují práci všeho druhu. Nebo i uměleckých děl.) S dostatečnými zásobami (které se na zádech nosit nedají) lze třeba prolenošit i celou zimu, uvnitř, v teple, u ohně…
Samozřejmě věc má celou řadu dalších aspektů, s hromadou zásob je vesnice lákavějším cílem pro útočníky, zemědělci mohou také hůře na agresi zareagovat tím, že prostě utečou. Nicméně vnitroskupinové i meziskupinové násilí bylo běžné i v předzemědělských společnostech.
Ať tak či onak, kniha Konec doby ledové celkem souzní s mým přesvědčením, že dnes módní „odsudek“ neolitické revoluce je minimálně přehnaný…

Má, nebo nemá (současná umělá inteligence vědomí)?

Když nevím, zeptám se někoho, kdo se podle mého názoru ve věci vyzná lépe. Není …

One comment

  1. Před desetiletími jsem viděl anglickou komedii z prostředí studentů medicíny (z 60. let?). Pamatuji si z filmu jen to, že pan profesor za prudkého liáku vleče studenty, aby shlédli jak voda splachuje špínu ulice do kanálu. A k tomu je jeho výklad,že kanály a stoky jsou esencí lidské civilizace.
    Četl jsem názor, že kočovní indiáni změnili působiště, když už to nešlo smrady vydržet a hrozily infekce. Pan profesor z komedie by zdůraznil, že trvalejší pobyt na jednom místě musel obnášet znalost (ritualizovanou?) jak nakládat s odpady a exkrementem. (Kdo byl v parném létě v Paříži, ten tuší, ale i v Praze jsou zákoutí jimiž v létě nelze projít.)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close