I když předkolumbovské Peru se z hlediska množství lidských obětí nervyovnalo Mesoamerice, v poslední době přibývá důkazů, že i zde byly lidské oběti relativně běžné – a to jak u samotných Inků, tak i kultur, které jim předcházely. Oběti dětí (i když v maximálním věku 13-14 let z tehdejšího hlediska …
více »První psi měli geny minimálně dvou různých skupin vlků
Psi byli domestikováni vícekrát a pak se spolu křížili. Stejně tak ale data odpovídají i scénáři, kdy se první psi na různých místech ještě křížili s místními vlky. Mezinárodní skupina genetiků a archeologů zjistila, že předky psů lze vysledovat k nejméně dvěma populacím dávných vlků. Vědci se nyní zaměřili ne …
více »Důkaz použití ohně před 800 000 lety?
Kdy začali lidé poprvé používat oheň? Možná zvládali celou technologii už někdy před milionem let, v době vzniku Homo erectus? Problém je v tom, že nemáme důkazy. Přímé a četné jsou doklady z doby až tak před 200 000 lety, i když nepřímé (a nečetné) doklady jsou staré asi 500 …
více »České středověké meče pomáhají pochopit historii Evropy
Meče se ve středověku využívaly nejen k praktickým účelům, ale vyjadřovaly i důležitou symboliku. Přesto se toho o nich ví poměrně málo na to, jak velký informační potenciál skrývají. Tématu se chopili vědci z obou Archeologických ústavů AV ČR a Národního muzea a vypracovali soupis mečů, který je svým rozsahem, …
více »Domy z doby ledové na dně Dalešické přehrady
Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně se již od roku 2013 snaží prozkoumat tábořiště pravěkých lovců z poslední doby ledové. Ovšem doba, kdy se unikátní lokalita v Mohelně vynoří zpod hladiny Dalešické přehrady, je každý rok omezena jen na několik málo hodin. Letos tento čas přichází v …
více »Bojovník Langobardů byl u Pálavy pochován se svými psy
Pokračující archeologický výzkum jednoho z největších pohřebišť germánských Langobardů z 6. století n. l. přinesl objev téměř neporušené kostry bojovníka. Mladý muž byl do hrobu, zkoumaného na katastru zaniklé obce Mušova, pochován se svým kopím a dvěma psy. Mimořádná kvalita dochování jeho kosterních pozůstatků zásadně přispěje k bližšímu poznání genetické …
více »Středověká černá smrt měla asi původ ve Střední Asii
O středověké epidemii černé smrti, tedy pandemii dýmějového moru (bakterie Yersinia pestis), víme z evropského pohledu to, že do Středomoří se epidemie (respektive první vlna epidemie) dostala asi v roce 1347. Podle dobových pramenů k přenosu došlo po obléhání kolonií italských měst na Krymu se strany Mongolů/Tatarů (východoevropských nástupnických států …
více »Anglosaští králové se masem necpali
Provedená bioarcheologická studie vede k závěru, že před usazením Vikingů se v Anglii maso konzumovalo jen málo. Ani králové a další příslušníci elity se v tom – údajně – příliš nelišili od prostých rolníků. Nový výzkum tvrdí, že občas, při zvláštních příležitostech, se ovšem masa snědlo hodně. Rolníci totiž občas …
více »Archeologové našli nové hroby únětické i knovízské kultury
Lidské kostrové pohřby na sídlištích v období popelnicových polí lze interpretovat jako doklad rituálních lidských objetí. Na stavbě nového 4,5 km dlouhého úseku dálnice D7 u Chlumčan, jejíž slavnostní zahájení proběhlo 25. února 2022, probíhal v březnu a dubnu archeologický průzkum, který již skončil a známe jeho výsledky. Na konci …
více »Evropští psi vyrostli…
Podle nové studie se velikost evropských (balkánských) psů během posledních 6 tisíciletí př. n. l. zdvojnásobila. Zřejmě na tom měli lidé zájem kvůli tomu, aby psi mohli lépe chránit stáda před medvědy a vlky. Poznámka: Takto řečeno to pochopitelně příliš smysl nedává (podobný zájem měli přece lidé vždycky), ale třeba …
více »