Astrobiologové přišli na nový způsob, jak určit teplotu oceánů na základě tloušťky jejich ledových skořápek. Metoda by měla být využitelná pro řadu ledových světů bez toho, abychom se k oceánu museli přímo fyzicky provrtat. Dostupná data ukazující změny tloušťky ledu již umožňují předpověď pro horní oceán Enceladu a plánovaný orbitální …
více »Čím lze na exoplanetách nahradit vodu?
Život na Zemi používá jako rozpouštědlo vodu. Lze předpokládat, že kapalinu bude vyžadovat i život jiného typu, například křemíkový. Proč? Kapalina rozpouští různé molekuly, což organismům umožňuje přístup k celé řadě sloučenin. Kapalina usnadňuje také míchání a vzájemné působení složitých molekul. Pozemský život není možný bez vody, a protože voda …
více »Je vesmír Temným lesem?
Vzhledem k tomu, že aktuálně běží seriál podle knižní trilogie Problém tří těles, k myšlenkovému pozadí tohoto díla se vracejí i komentátoři. Třeba Tony Milligan na The Conversation. Viz také: Kde tedy všichni jsou? Čínská odpověď na Fermiho paradox „Temný les“, kde se všichni skrývají, protože kdo se neskrývá, je …
více »Polemika: Dysonovy sféry nedávají smysl
Nedávno vzbudila mediální pozornost studie hledající nejnadějnější kandidáty na Dysonovy sféry, tedy inženýrské produkty technologicky velmi vyspělé mimozemské civilizace. Otázka je to ale samozřejmě celkem komplikovaná… Existují různé způsoby, jak hledat důkazy o existenci mimozemských technologických civilizací. Jedním z nich je pátrat po jejich záměrných pokusech informovat o své existenci, …
více »Habitable Worlds Observatory: Návrh teleskopu pro hledání života
Nový výkonný kosmický teleskop by mohl pomoci najít odpověď na otázku, zda jsme (či nejsme) ve vesmíru sami. NASA se už nyní připravuje na svou novou vlajkovou misi, která přijde po Teleskopu Nancy Grace Roman (start zatím naplánován na rok 2027). Návrh teleskopu Habitable Worlds Observatory (zkráceně HWO) vychází ze …
více »Nová studie zpochybňuje exoplanetu s životem produkujícím dimethylsulfid
Nedávné zprávy o tom, že vesmírný dalekohled Jamese Webba našel známky života na vzdálené exoplanetě, pochopitelně vzbudily velkou pozornost. Nová studie toto zjištění zpochybňuje, ale také nastiňuje, jak by se dala přítomnost dimethylsulfidu, který je na Zemi biologického původu, ověřit. Loni se objevila studie o příslušné biosignatuře v atmosféře K2-18b. …
více »Občanská věda pomohla objevit unikátní exoplanetu ve dvojhvězdném systému a obyvatelné zóně
TOI 4633 c nemá pevný povrch, její atmosféra je pravděpodobně hustá a obsahuje vodní páru, vodík a metan. Tým astronomů a občanských vědců objevil planetu v obyvatelné zóně neobvyklého hvězdného systému, který zahrnuje 2 hvězdy a potenciálně i další exoplanetu. Lovci exoplanet si planety podobné Neptunu všimli, když přecházela před …
více »Mimozemské planety s životem mohou být ne zelené, ale purpurové
Na Zemi je „zelená barva života“ spojena hlavně chlorofylem a. Exoplaneta podobná Zemi by však mohla vypadat zcela jinak. Mohly by ji pokrývat např. autotrofní mikroorganismy, které budou zachycovat jen málo nebo vůbec žádné viditelné světlo a místo toho využívat k fotosyntéze infračervené záření. I Zemi (respektive specifická prostředí) obývá …
více »Šance pro život? V raném vesmíru rychle přibývalo kyslíku
Na základě nových dat z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba astronomové změřili množství kyslíku v raném vesmíru. Výsledky ukazují, že v galaxiích vzrostlo zastoupení kyslíku v rozmezí cca 500-700 milionů let po velkém třesku a od té doby zůstalo stabilní. Takto (nečekaně) rychlá tvorba těžších prvků podle autorů studie naznačuje, že …
více »Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo
Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady o tom, že v marsovském kráteru Gale – pánvi o průměru 154 km jižně od rovníku – bylo dost vody ještě dlouho poté, co se planeta považovala za suchou a pro život (pozemského typu) již nehostinnou. Na základě dat a …
více »