Mimozemský prach, respektive mikrometeority o rozměrech několika desetin až setin mikrometru, běžně procházejí atmosférou a dopadají (respektive asi spíš „snášejí se“) na zemský povrch, nicméně je poměrně obtížné jejich množství kvantifikovat. Výzkumníci z několika francouzských institucí (CNRS, Université Paris-Saclay, National museum of natural history, French polar institute) proto provedli sledování …
více »
Loni oznámený objev fosfanu v atmosféře Venuše vyvolal spekulace o místním životě. Samotná detekce fosfanu byla ovšem vzápětí zpochybněna. Jak se kauza vyvíjí dál? Viz také: Našli, nebo nenašli (fosfan na Venuši)? Další výzkum,na němž se podíleli lidé z řady renomovaných institucí (Jet Propulsion Laboratory, NASA Goddard Space Flight Center, …
více »
Již před více než 10 lety identifikovali vědci z University of Sydney ve více než 3,4 miliardy let starých stromatolitech chlorofyl f, který je účinný v infračervené oblasti. A Red-Shifted Chlorophyll Science 10 Sep 2010: Vol. 329, Issue 5997, pp. 1318-1319 DOI: 10.1126/science.1191127 Spekuluje se, i že fotosyntéza možná vznikla …
více »
Nová studie praví, že planety připomínající Zemi se budou s největší pravděpodobností vyskytovat v systémech, kde je planet hodně – a některá tedy logicky nebude ani příliš blízko, ani příliš daleko od mateřské hvězdy. A kde je nejvíc planet? Podle vědců z Institutu Nielse Bohra na univerzitě v Kodani to …
více »
Planety zemského typu, tedy „skalnaté“, mohou mít různé složení z hlediska zastoupení jednotlivých prvků. Nová studie tvrdí, že pro existenci života je důležité, kolik je zde radioaktivních prvků s delším poločasem rozpadu a tedy delší životností. Uran a thorium (jejich příslušné izotopy) by měly až po určitou mez zvyšovat obyvatelnost …
více »
Nedávný objev fosforovodíku v atmosféře Venuše vyvolal vlnu úvah na téma, zda by se nemohlo jednat o důsledek života. Atmosféra Venuše by oproti žhavému peklu na povrchu mohla být obyvatelnější. Zjištění publikoval tým Evropské jižní observatoře na základě analýzy dat (spekter) z dalekohledu ALMA. Astronom Ignas Snellen z nizozemské Leiden …
více »
Tedy částečně samozřejmě míněno v uvozovkách. Má tím být řečeno, že než hledat kopie naší Země, větší pravděpodobnost života by mohla být na exoplanetách trochu odlišných. Dirk Schulze-Makuch z Washington State University spolu s kolegy (Rene Heller z Max Planck Institute, Edward Guinan z Villanova University) identifikovali 24 „superobyvatelných“ planet …
více »
Zatímco na Venuši by podle nových objevů mohl život existovat v atmosféře, k Marsu se soustředila téměř ve stejné době pozornost kvůli kapalné vodě pod povrchem. Jak vyplývá z aktuálních údajů sondy Mars Express, asi kilometr pod jižním pólem Marsu se podle všeho nachází velké jezero (respektive velké jezero a …
více »
Koncentrace fosfanu řádově v desítkách až stovkách ppb by byla dostačující k detekci. V atmosféře Venuše našli mikroby, hlásila jedna televize. Samozřejmě je to poněkud jinak. Carl Sagan kdysi řekl, že mimořádná tvrzení žádají mimořádné důkazy. Existence mimozemského života je vždy mimořádné tvrzení. Vědci našli v atmosféře Venuše fosfan, který …
více »
Tekoucí láva může vytvářet „trubice“ – povrch takového proudu zchladne a ztvrdle rychleji, ale uvnitř se ještě pohybuje tekutá láva a po jejích odtoku vznikne pod povrchem jeskyně. Kromě Země známé takové systémy i z Měsíce a Marsu, ale nejspíš se budou vyskytovat všude, kde docházelo k sopečné činnosti. Na …
více »
Sciencemag.cz
