Archiv článků: astrofyzika

Nová studie se pokouší o výpočet toho, jak gravitační vliv temné hmoty ovlivňuje objekty ve Sluneční soustavě, včetně kosmických lodí a vzdálených komet. Navrhuje také způsob, jak by bylo možné vliv temné hmoty přímo pozorovat pomocí budoucích experimentů. Výsledky byly publikovány v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. „Předpokládáme, …

Většina galaxií pozorovatelných ze Země připomíná plochý disk se zahušťujícím se středem. Podle standardního kosmologického modelu by se však takové disky měly formovat jen vzácně. Model totiž předpokládá, že každou galaxii obklopuje oblast tvořená temnou hmotou. Toto galaktické halo je neviditelné, ale působí silně přitažlivě na okolní galaxie. „Proto v …

Astronomové se domnívají, že se jim poprvé podařilo objevit splynutí dvou černých děr, které se vůči sobě pohybovaly po velmi výstředních drahách. Podle studie publikované v Nature Astronomy vědci z Rochester Institute of Technology a University of Florida to může vysvětlit některé podivnosti v datech o fúzi černých děr, jak …

Dochází před fúzí černých děr k nějaké rezonanci jejich rotací? Jak známo, problém tří těles nemá v newtonovské dynamice obecné analytické řešení, což ovšem nebrání více či méně přesně jej řešit iteračně. Méně se už ví, že v obecné teorii relativity (respektive v Einsteinových rovnicích) stačí k podobnému „zmatení rovnic“ …

Astronomové dosud předpokládali, že alespoň jeden typ obřích hvězd neskončí jako supernova. Tzv. Wolfovy-Rayetovy hvězdy se měly na konci svého života tiše zhroutit rovnou do černé díry. Nová studie ale ukazuje, že fáze supernovy nejspíš nastává i zde. Wolf-Rayetovy hvězdy patří mezi nejhmotnější známé hvězdy. Život mají krátký. Místo toho, …

Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Toto záření je vysíláno ze zóny, kde ještě může uniknout z vlivů silné gravitace, a podle výpočtů mohou pozorované frekvence oscilací vznikat jen u méně hmotných černých děr. U těch …

Teplota sluneční koróny v milionech stupňů (°C či K) je dosud trochu záhadou. Podle nové teorie by příčinou mohla být sluneční atmosféra těsně pod koronou, kde se zvukové vlny a některé vlny plazmatu šíří stejnou rychlostí. Vědci z Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf nyní vyvinuli model, v rámci kterého se chování těchto vln …

Problém tří těles nemá obecné analytické řešení. Arend Moerman z nizozemské Leiden University obhájil svou diplomovou práci o simulaci chaotických interakcí tří černých děr. Simulace, které provedl společně s vědci z Leidenu a Oxfordu, ukazují, že lehčí černé díry mají tendenci se vzájemně vystřelovat do vesmíru, zatímco těžší se budou …

Technika stojící za objevem gravitačním vln by mohla najít využití i při hledání temné hmoty, a to včetně konkrétního určení, o jaký typ částic jde. Tým vedený vědci z Cardiff University navrhl, že by se k tomu dalo využívat laserových interferometrů, původně navržených k detekci gravitačních vln. Studie vychází z …

Leo I, respektive Galaxie ve Lvu I, představuje jednu ze satelitních trpasličích galaxií Mléčné dráhy. Astronomové z McDonaldovy observatoře Texaské univerzity v Austinu a německého Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics objevili nyní v jejím centru neobvykle hmotnou černou díru. Je téměř stejně velká jako černá díra ve středu naší …