Největší hvězdy možná nejsou tak velké, jak si astronomové dosud mysleli. Alespoň to naznačuje nový výzkum. Astronomové (hlavní autor Venu M. Kalari z NOIRLab Gemini Observatory) pořídili pomocí 8,1metrového dalekohledu Gemini South v Chile dosud nejpodrobnější snímek obří hvězdy R136a1. Největším hvězdám, které mají hmotnost přes 100 Sluncí, dosud příliš …
více »Jak rychle černá díra roztrhá neutronovou hvězdu? Za méně než 2 sekundy
Gravitační vlny byly poprvé detekovány v roce 2015 a velmi rychle poté získali vědci z observatoře LIGO za své výsledky i Nobelovu cenu. Od té doby se podařilo zachytit 90 signálů tohoto typu, vždy z interakce dvou černých děr nebo neutronových hvězd – nebo jejich kombinace. Fúzi černé díry a …
více »Superpočítačové modely černých děr: klíč k fúzním elektrárnám?
Plazma interaguje s magnetickým polem, vyzařuje energii a toto vyzařování ho zpětně ovlivňuje. Mezinárodní tým fyziků spolu s vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě publikoval v červencovém čísle vědeckého časopisu Monthly Notices of Royal Astronomical Society článek, ve kterém se popisuje chování hmoty okolo černých děr zcela novým způsobem. Tyto …
více »Objevili dosud nejtěžší známou neutronovou hvězdu
Neutronová hvězda rotující 707krát za sekundu (tedy jedna z vůbec nejrychlejších) roztrhala druhou hvězdu z páru a pohltila téměř veškerou její hmotu. Vznikla tak největší dosud známá neutronová hvězda o hmotnost 2,35 hmotnosti Slunce. Jen o trochu víc a objekt by se zřejmě už zhroutil do černé díry. Pulsar PSR …
více »Vědci objevili první spící černou díru ležící mimo naši Galaxii
Zdá se, že hvězda, ze které vznikla černá díra VFTS 243, zkolabovala zcela bez známek předchozí exploze. Mezinárodní expertní tým známý vyvrácením několika objevů černých děr oznámených jinými autory, se poprvé podepsal pod nalezení černé díry hvězdné hmotnosti ležící v sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu. Vědci navíc zjistili, že hvězda, …
více »Fullereny a uhlíkové nanotrubičky vznikají z umírajících hvězd
Astronomové z Arizonské univerzity vypracovali teorii, která vysvětluje přítomnost největších známých molekul v mezihvězdném plynu: fullerenů (známá molekula C60, buckyball, ale i jiné, C70 apod.) a uhlíkových nanotrubiček. Vědci dokázali získat tyto molekuly při laboratorní simulaci prostředí hvězd na konci jejich života. Prekurzorem pro nanotrubičky i fullereny má být karbid …
více »Nejsilnější známé magnetické pole ve vesmíru má intenzitu 1,6 miliard Tesla
Tým astronomů využívající čínský rentgenový dalekohled Insight-HXMT provedl přímé měření nejsilnějšího magnetického pole ve známém vesmíru. Toto pole má magnetar, který aktuálně trhá a pohlcuje druhou hvězdu z příslušného páru. Magnetary představují speciální typ neutronových hvězd. Kde se berou jejich obří magnetická pole, to vlastně přesně nevíme. Jedna z teorií …
více »Nejstarší kvasary vznikaly na křižovatkách proudů chladného plynu
Dnes známe asi 200 kvasarů, které pozorujeme v době asi jen miliardu let po velkém třesku. V jejich středu se (tak jako u všech kvasarů) nacházejí superhmotné černé díry. A to je celkem problém, protože není moc jasné, jak se obří černé díry mohly vytvořit tak rychle. Daniel Whalen z …
více »Objevili hvězdu s nejkratší oběžnou dobou kolem supermasivní černé díry; má rychlost 8 000 km/s
To, že hvězda na stabilní oběžné dráze je tak blízko a obíhá tak rychle v blízkosti supermasivní černé díry, je pro vědce zcela nečekané. Vědci Masarykovy univerzity, Univerzity v Kolíně nad Rýnem a Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii objevili rekordní hvězdu v centru Galaxie. Hvězda pojmenovaná S4716 dokončí úplný oblet …
více »Objevili nezvykle pomalu rotující superhmotnou černou díru
Astronomové změřili rotaci u zatím největší černé díry. Data z rentgenové observatoře NASA Chandra ukázala, že tato černá díra rotuje překvapivě pomaleji než většina jejích menších příbuzných. Změřit rotaci černé díry je kupodivu docela oříšek. Nyní se to podařilo díky rentgenovému záření, které se odrazilo od disku materiálu vířícího kolem …
více »