Archiv článků: astrofyzika

Podivné výtrysky chladného plynu u středu Mléčné dráhy

Astronomové objevili oblaka hustého a studeného plynu, která byla vystřelena z nitra Mléčné dráhy. Příslušný mechanismus zatím není znám, ale podle autorů výzkumu by mohl tento jev mít význam i co se týče scénářů popisujících budoucnost galaxií. Tímto způsobem se totiž ztrácí hmota potřebná k tvorbě nových hvězd a v …

více »

Planety kolem černých děr prý opravdu vznikat mohou. Ba i hnědí trpaslíci

Blanets. Po měsících kroužících kolem jiných měsíců (moonmoons) a velkých měsících velkých planet, z nichž se staly planety (ploonets) jako speciální kategorii astronomických objektů prý má smysl definovat i black hole planets – blanety (české ekvivalenty se asi vytvářet nevyplatí). Na existenci planet kolem černých děr upozornila již loňská studie: …

více »

Kosmologická konstanta má být konstantní a vesmír je plochý

Ve vesmíru existují dutiny, téměř prázdné bubliny, obsahující velmi málo galaxií. Na základě jejich analýzy a s přihlédnutím k tzv. baryonové akustické oscilaci ve velmi raném vesmíru lze analyzovat, jak probíhá zrychlující se rozpínání vesmíru a jaký vliv zde hraje temná energie, která expanzi pohání. Tato nově navržená metoda má …

více »

Neutronové hvězdy fúzují různě

Pokud dvě neutronové hvězdy splynou do černé díry, obvykle to zaznamenáme pouze v podobě gravitačních vln. „Pouze“ proto, že elektromagnetické záření (světlo) pohltí vznikající černí díra. Další výzkum ale naznačuje, že za určitých podmínek mohou mít gravitační vlny i svůj výrazný optický protějšek. Takový případ nastane, když mezi fúzujícími neutronovými …

více »

Vesmíru má být opravdu 13,8 miliard let

Alespoň takový výsledek dalo poslední měření využívající 10 let dat z Atacama Cosmology Telescope, dalekohledu Evropské jižní observatoře na chilské observatoři Chajnantor. Samo o sobě to není překvapivé a odpovídá dřívějším odhadům a měřením mise Planck. Problém byl v tom, že jiná měření z r. 2019 dávala výsledky o stovky …

více »

Dalekohledy FRAM hledají zdroje gravitačních vln

V rámci projektu GRANDMA nebyl při pozorovací kampani nalezen optický protějšek gravitační vlny. Gravitační vlny vznikají při pohybu urychlovaných těles, tedy i při chůzi, když jedete autem, nebo když Země obíhá kolem Slunce. Astronomové používají detekované gravitační vlny ke studiu jejich zdrojů. Za vznikem většiny zachycených gravitačních vln byla pravděpodobně …

více »

Objevena nejméně hmotná galaktická černá díra

Jak vznikly supermasivní černé díry v jádrech současných galaxií? Tvořily se už krátce po velké třesku, tzv. přímým kolapsem, nebo postupně? První verzí se myslí přeskočení fáze hvězdy, kdy ke zhroucení hmoty do černé díry došlo už u hustého materiálu raného vesmíru. Druhá varianta by znamenala kolaps hvězdy sice obrovské, …

více »

Rozervaná neutronová hvězda odhalí exotickou hmotu ve svém nitru

Neobvyklá dvojice neutronových hvězd by mohla fungovat i jako další metoda pro určení Hubbleovy konstanty. Tým vědců z University of East Anglia a dalších institucí objevil nový pulzar („kosmický maják“, rychle rotující neutronová hvězda vyzařující především v rádiové oblasti) PSR J1913 + 1102, který má řadu neobvyklých vlastností. Tato neutronová …

více »

Mohou člověka zabít neutrina?

Může někdo schytat smrtelnou dávku neutrinového záření? Otázka je na první pohled nesmyslná. Neutrina jsou všudypřítomná, ale s běžnou hmotou prakticky neinteragují. Máme velký problém, abychom je vůbec dokázali zachytit, a musíme za tímto účelem budovat sofistikovaná zařízení. Jak by nám potom neutrina mohla jakkoliv ublížit? (R. Munroe uvádí i …

více »

Největší neutronová hvězda? Nebo nejmenší černá díra?

Nejtěžší známé neutronové hvězdy mají hmotnost asi 2,5 Sluncí, nejlehčí spolehlivě známé černé díry asi 5 Sluncí. Ale co mezi tím? Kupodivu na objekty tohoto typu téměř nenarážíme. Někde zde ale musí existovat limit určující, zda se po fázi supernovy hmota smrští do podoby neutronové hvězdy nebo dojde k radikálnějšímu …

více »