Vizualizace černé díry, zdroj: NASA

Nejrychleji rostoucí černá díra jí Slunce denně

K astronomickým úlovkům letošního roku patří i dosud nejžravější černá díra J2157. Christopher Onken z Australské národní univerzity a jeho kolegové objevili objekt o hmotnosti 34 miliard sluncí. To je samo o sobě hodně, i když loňský rekord 40 miliard Sluncí to nepřekonává. I tak je to ovšem asi 8 000krát více než v případě černé díry v centru Mléčné dráhy. Nebo jinak řečeno, kdyby naše černá díra chtěla takto vyrůst, musela by pozřít dvě třetiny hvězd Galaxie.
Viz také: Největší černá díra je v clusteru galaxií Abell 85

Měření hmotnosti černé díry J2157 bylo nově provedeno pomocí chilského dalekohledu ESO VLT; samotný objekt byl objeven už v roce 2018. Na tomto objektu je ovšem unikátní ne samotná hmotnost, ale rychlost jejího růstu, kdy se hmotnost černé díry zvyšuje téměř o Slunce denně. Asi ještě zvláštnější na černé díře J2157 je její vzdálenost od Země. Kvůli tomu ji vidíme v podobě, kdy byl vesmír starý pouze 1,2 miliard let. Vlastně je překvapivé, že už tehdy dokázaly černé díry dorůst do takové velikosti a z té doby neznáme ani zdaleka nic podobného. Fuyan Bian z Evropské jižní observatoře (ESO) připouští, že pořádně nevíme, jak vypadaly v tak mladém vesmíru galaxie. Byly srovnatelně velké jako ty současné? Vyrostla černá díra J2157 tak extrémně kvůli tomu, že byla nějak výjimečná okolní galaxie (velikostí, koncentrací hmoty…)? Dokázala z nějakého důvodu konzumovat hmotu rychleji? Nebo zde dokonce došlo k nějakému dalšímu netypickému scénáři – třeba byla nějak vyhozena ze své původní galaxie, zfúzovala s černou dírou v centru jiné galaxie a zde pak díky nárůstu hmotnosti pokračovala u nově prostřeného stolu ve svém obžerství ještě rychleji?

Christopher A Onken et al. A Thirty-Four Billion Solar Mass Black Hole in SMSS J2157-3602, the Most Luminous Known Quasar, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2020). DOI: 10.1093/mnras/staa1635
Zdroj: Australian National University / Phys.org

Poznámka PH: A mimochodem, jak asi tento otesánek vypadá nyní? Nejspíš už v příslušné galaxii dávno ustala tvorba nových hvězd, okolí je mrtvé a není co jíst, ale jaká je finální hmotnost?

Hubbleův dalekohled dokazuje trvalou přítomnost vodní páry v atmosféře Europy

Zjištění stabilního množství vody na Europě je však o něco překvapivější než na Ganymedu. Pozorování …

2 comments

  1. Poznámka k poznámce: Co je to současnost? 🙂

  2. mozna soucasnost neco jako „kosmologicky cas“ – kdyz mistne zmerime, ze od velkeho tresku uplynulo tech cca 13,5 miliard let?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close