Archiv článků: astrofyzika

NASA v březnu vybrala čtyři návrhy na nové mise, které by měly zkoumat kosmické exploze a jejich pozůstatky, ale také monitorovat jak mohou záblesky blízkých hvězd ovlivnit atmosféry okolo obíhajících planet. Po pečlivém vyhodnocení detailněji rozpracovaných návrhů se očekává, že agentura v roce 2021 vybere dvě mise, které se dočkají …

Jako kdyby nestačilo, že fyzikální konstanty by podle některých názorů nemusely být konstantní v čase, jedna z nejdůležitějších z nich se může měnit i v prostoru. Konstanta jemné struktury je bezrozměrné číslo (tedy nezávislé na volně jednotek), které získáme zkombinováním Planckovy konstanty, rychlosti světla a náboje elektronu. Můžeme ji chápat …

Některé výtrysky z kvasarů mají i dostatek energie na to, aby svou galaxii „zametaly“. Pomocí havajského dalekohledu Gemini North identifikovali astronomové dosud nejsilnější „vítr“ z kvasaru. Pohybuje se 13 % rychlosti světla a nese dostatek energie, aby významně ovlivnil tvorbu hvězd v celé své galaxii. Zajímavé je, že i když …

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity. Po mnoha obězích dráha hvězdy opíše v prostoru tvar připomínající květinu, nikoliv jednoduchou elipsu, jak říká Newtonova teorie gravitace. Dlouho očekávaný výsledek přinesla …

Je to rozhodně divná a hodně revoluční představa, která se hned tak asi nestane fyzikálním mainstreamem. Současně je to ale výsledek vzešlý z velké/renomované instituce (ESA). To, že vesmír je izotropní, ve všech směrech stejný, vyplývá z modelu expanze – velkého třesku, navíc eventuální nepravidelnosti by měla vyhladit inflace (celý …

Z oblasti pod horizontem černé díry světlo neunikne. Černé díry (tedy ty, které aktivně pohlcují okolní hmotu) ovšem intenzivně září, a to samozřejmě ne Hawkingovým zářením, ale v důsledku vyzařování hmoty, které směřuje k horizontu nebo obíhá kolem. Nejintenzivnější bývá tato emise v rentgenové oblasti. Nová studie ukazuje, že ačkoliv …

Ve vesmíru nacházíme „normální“ černé díry vzniklé gravitačním zhroucením hvězd a pak superhmotné černé díry existující uprostřed galaxií. A co mezitím? Pokud superobří černé díry např. nevznikly skokem, pak by měly existovat i fáze „středně hmotných“ černých děr, ty však byl dosud problém zachytit. Většina astrofyziků, respektive většina modelů evoluce …

Při fúzi černých děr může v důsledku vyzařování gravitačních vln a zákona zachování hybnosti dojít k tomu, že výsledný objekt získá dostatečnou únikovou rychlost, aby přímo opustil galaxii – ve většině galaxií by mělo stačit asi 5 000 km/s. Vijay Varma (California Institute of Technology, Cornell University) Maximiliano Isi a …

Už samotná neutrina jsou podivná a příliš nezapadají ani do standardního modelu fyziky částic (potíž je, že tyto částice mají podle všeho nenulovou klidovou hmotnost – i když standardní model lze v tomto smyslu upravit). Jim podobné hypotetické částice, tzv. sterilní neutrina, by podle některých názorů mohly tvořit i temnou …

Časová symetrie fyzikálních zákonů má být porušena i v případě makroskopických objektů. Otázkou ale je, jak příslušné tvrzení vlastně chápat. Fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Pokud všem částicím přiřadíme v daný čas opačné okamžité rychlosti, není důvod, proč bychom nedostali i děj probíhající zpět v čase. Samozřejmě současně víme, …