Pixabay License. Volné pro komerční užití.

Vesmíru má být opravdu 13,8 miliard let

Alespoň takový výsledek dalo poslední měření využívající 10 let dat z Atacama Cosmology Telescope, dalekohledu Evropské jižní observatoře na chilské observatoři Chajnantor. Samo o sobě to není překvapivé a odpovídá dřívějším odhadům a měřením mise Planck. Problém byl v tom, že jiná měření z r. 2019 dávala výsledky o stovky milionů let nižší, k velkému třesku mělo podle nich dojít později. Nyní se tedy zřejmě vrátíme zpět k tradiční hodnotě.
Aktuální výsledky jsou stejně jako u mise Planck založeny na měření záření mikrovlnného pozadí (reliktního záření), naopak konkurenční čísla vycházela hlavně z měření pohybů galaxií (přímo se nejčastěji měří světlo cefeid atd.).
Mimochodem, současně se stářím vesmíru se z dat určovala i hodnota Hubbleovy konstanty, která udává rychlost rozpínání vesmíru. Aktuálně zjištěná hodnota je 67,6 kilometru za sekundu na megaparsec. Jinak řečeno, objekt vzdálený od nás 1 megaparsec (asi 3,26 milionu světelných let) se v důsledku rozpínání vesmíru od nás pohybuje rychlostí 67,6 km/s, vzdálenější objekty o odpovídající hodnotu rychleji. I zde v poslední době dospěly různé týmy k různým číslům. Nový výsledek je opět ve shodě s předchozími údaji z dat družice Planck (67,4), ale z měření galaxií vyšla hodnota Hubbleovy konstanty zase o dost odlišně, 74. Shoda v určení Hubbleovy konstanty s alespoň jednou již dříve naměřenou/vypočítanou hodnotou má zvyšovat i hodnověrnost údaje o stáří vesmíru.
Každopádně shoda je důvodem ke spokojenosti, ovšem týká se de facto té samé metody…

Choi et al., The Atacama Cosmology Telescope: A Measurement of the Cosmic Microwave Background Power Spectra at 98 and 150 GHz. arXiv:2007.07289 [astro-ph.CO]. arxiv.org/abs/2007.07289
Naess et al., The Atacama Cosmology Telescope: arcminute-resolution maps of 18,000 square degrees of the microwave sky from ACT 2008-2018 data combined with Planck. arXiv:2007.07290 [astro-ph.IM]. arxiv.org/abs/2007.07290
Aiola et al., The Atacama Cosmology Telescope: DR4 Maps and Cosmological Parameters. arXiv:2007.07288 [astro-ph.CO]. arxiv.org/abs/2007.07288
Zdroj: Stony Brook Univerzity/Phys.org

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

2 comments

  1. Co bylo před tím?

  2. Super, zajímavé.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *