Archiv článků: astrofyzika

Nevíme-li, jestli temná hmota vůbec existuje, tím méně si můžeme být jisti její podobou. Převažujícím modelem temné hmoty je dnes CDM (Cold Dark Matter), kdy částice temné hmoty reagují samy se sebou (i s běžnou baryonovou hmotou) pouze gravitačně. Nová studie nicméně tvrdí, že pozorování provedená v kupě galaxií El …

Pokud by temná hmota byla tvořena černými dírami, měli bychom je být schopni detekovat v našem kosmickém okolí. Tým vědců z projektu OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment) z Varšavské univerzity oznámil výsledky téměř 20 let trvajících pozorování, z nichž vyplývá, že středně hmotné černé díry mohou tvořit maximálně několik procent …

Sondy XMM-Newton ESA a Chandra NASA objevily tři mladé neutronové hvězdy, které jsou na svůj věk neobvykle chladné. Porovnáním jejich vlastností s různými modely neutronových hvězd vědci dospěli k závěru, že nízké teploty diskvalifikují přibližně 75 % známých modelů. Má jít o velký krok k odhalení jediné stavové rovnice neutronové …

Supermasivní černé díry a způsob jejich vzniku poutají pozornost vědců po celém světě mnoho let. Tato vesmírná monstra s hmotností milion až 10 miliard hmotnosti našeho Slunce se nacházejí v centrech většiny velkých galaxií. Jejich původ je však záhadou. Nové objevy naznačují, že tyto objekty vznikají jinak, než si astronomové …

Astrofyzikové dosud předpokládali, že magnetické pole Slunce vzniká hluboko uvnitř hvězdy. Studie MIT však zjistila, že sluneční aktivita (erupce, skvrny…) může být utvářena procesem probíhajícím mnohem blíže povrchu. Vědci z MIT, Edinburské univerzity a dalších institucí tvrdí, že magnetické pole Slunce by mohlo vznikat v důsledku nestabilit v nejvzdálenějších („nejmělčích“) …

Nová metoda pro měření rotace černých děr využívá slapového rozrušení hvězdy. Astronomové poprvé změřili rotaci supermasivní černé díry pomocí kolísání hvězdného materiálu. Výsledky, které přinesl mezinárodní tým vědců, nabízejí nový způsob zkoumání supermasivních černých děr a jejich vývoje ve vesmíru. Jedním z hlavních autorů studie publikované v prestižním časopise Nature …

Částice kosmického záření o nejvyšších energiích pronikají do atmosféry pravděpodobně mnohem hlouběji, než se dosud předpokládalo. Přilétající částice budou tedy zřejmě i výrazně těžší. Nové a zásadní poznatky vyplývají z metody, která zobecňuje přístup k předpovědím modelů srážek vesmírných částic se zemskou atmosférou. Správnost metody Jakuba Víchy potvrdily stovky mezinárodních …

Už krátce po vzniku vesmíru (ve smyslu „po velkému třesku“) začaly vznikat první hvězdy složené převážně z vodíku a helia. Vlastnosti těchto hvězd první generace (tzv. populace III), se velmi lišily od hvězd, jako je naše Slunce, nebo od těch, které vznikají dnes. První hvězdy byly nesmírně horké, objemné i …

Jak vlastně vypadá pád do černé díry a přechod přes bod (horizont událostí), z něhož již není návratu? „Lidé se na to často ptají a simulace těchto těžko představitelných procesů mi pomáhá propojit matematiku teorie relativity s jejími skutečnými důsledky v reálném vesmíru,“ řekl Jeremy Schnittman, astrofyzik z Goddardova střediska …

Jak se zde psalo již několikrát, hodnota Hubbleovy konstanty měřené různými metodami se liší. Ne o moc, ale dost na to, aby v tom byl problém. Navíc konkurenční metody se s novými pozorováními neustále zpřesňují, čímž výrazně klesá naděje, že se problém nějak vyřeší sám od sebe (nepřesnost/rozptyl více měření/metod …