Je to samozřejmě možnost naprosto hypotetická, ale ze simulací prý vyplývá, že by planet kolem obřích černých děr mohlo být mnoho a až do vzdálenosti 10 světelných let. Kde se planety u černých děr vůbec vezmou? Vždyť i naše Slunce zakončí svou fázi hvězdy hlavní posloupnosti celkem kataklyzmaticky, černé díry …
více »Namísto dvou černých děr jsou uvnitř galaxie NGC 6240 hned tři
Galaxie včetně Mléčné dráhy mívají ve svém středu supermasivní černé díry s hmotnostmi mezi miliony až stamiliony Sluncí. Dvojice takových černých děr jsou ještě poměrně běžné, trojice už velkou vzácností. V galaxii NGC 6240 je tomu ale právě tak, což ukazuje na zajímavé procesy probíhající při vzniku této galaxie. NGC …
více »Kolem center galaxií se tvoří další obří černé díry
Po hledání nejmenší černé díry se vědci zaměřili i na zkoumání největších z nich. Tyto objekty se nacházejí v jádrech galaxií, nejde ovšem o závěrečná vývojová stadia hvězd – alespoň ne výhradně. Viz také: Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce Černé díry mohou vznikat i jinými způsoby soustředění …
více »Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce
Hvězdy určité hmotnosti se na konci svého vývoje zhroutí do neutronové hvězdy, ty hmotnější vytvoří černou díru. Příslušný limit ale přesně neznáme. Maximální velikost neutronové hvězdy udává Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez; její velikost se odhaduje na 3–5 hmotnosti Slunce. Astronomové (hlavní autor studie publikované v Science je Todd Thompson z Ohio State …
více »Atomy plynu se řítí k supermasivní černé díře rychlostí 5000 km/s
Čínští fyzici změřili rychlost plynu směřujícího k obří černé díře uvnitř kvazaru a potvrdili, že plyn pochází z okolního prachového prstence. Ačkoli byly kvazary objeveny už koncem padesátých let minulého století na prvních rádiových mapách oblohy, přesný mechanismus jejich fungování dosud není úplně prozkoumán. Tyto objekty obvykle září mnohem jasněji …
více »Temná hmota vysvětluje rotaci superspirálních galaxií lépe než MOND
Obří spirální (superspirální) galaxie se otáčejí mnohem rychleji než Mléčná dráha. Zajímavé na tom má být, že zaznamenané výsledky spíše odpovídají existenci temné hmoty než konkurenční teorii modifikované newtonovské mechaniky (MOND). Pro přibližnou orientaci několik čísel. Mléčná dráha, celkem typická spirální galaxie („spirální galaxie s příčkou typu SBc“), rotuje v …
více »Život na planetách u černých děr je pochybný
Působí to jako nesmysl, nebo alespoň hodně výstřední nápad. Nebýt filmu Interstellar, nikdo by se tím nejspíš vážně nezabýval. Nicméně v reakci na film se začalo diskutovat i o možné existenci obyvatelných planet obíhajících kolem černých děr. Černá díra vzniká zhroucením hvězdy, takže lze pochybovat už o tom, že by …
více »Simulace ukazuje zdeformovaný prostor u černé díry
NASA zveřejnila následující zajímavou animaci, která ukazuje, jak bychom vnímali krajně zakřivený svět v okolí sférické černé díry. Běžná hmota (rozptýlený materiál) se kolem černé díry pohybuje v podobě tzv. akrečního disku. Extrémní gravitace v okolí černé díry světlo vyzařované z akrečního disku zakřivuje, ovšem u každé části jiným způsobem …
více »Černá díra v centru Mléčné dráhy hodovala
Obří černá díra v centru naší galaxie se během 16 let systematického pozorování objektu chová celkem krotce. Aktuální data však ukázala, že letos v květnu spořádala nezvykle velké množství mezihvězdného prachu a plynu. Vědci nyní analyzovali 13 000 pozorování této černé díry od roku 2003. Zpracovali snímky pořízené pomocí W. …
více »Neutronové hvězdy mají asi několik vrstev
Neutronové hvězdy rotují rychle a konstantní rychlostí, alespoň za normálních okolností. Občas se však v rychlosti rotace vyskytnou podivné „poruchy“, nepravidelnosti (glitch). Tyto poruchy obvykle znamenají, že hvězda začne najednou rotovat rychleji. Podle astronomů to souvisí s tím, že vnitřní části hvězdy se začnou tlačit ven. Vědci z Monash University …
více »