Archiv článků: astrofyzika

V následujícím přehledu najdete top roku na Sciencemagu – články seřazené dle čtenosti a tedy mezi čtenáři nejoblíbenější, alespoň z jednoho úhlu pohledu. Dlužno však dodat, že prakticky všechny texty v tomto top se mezi nejčtenější dostaly proto, že je vybral Google. A to občas přímo do českých Google News, …

Limit 3 Zemí a žádné kamenné exoplanety o velikosti Neptunu. V datech z Keplerova dalekohledu, které byly publikovány v roce 2014, je stále co objevovat a zkoumat. Zatímco předtím mezi známými exoplanetami převládali plynní obři (což bylo dáno prostě tím, že ty šlo do té doby nejsnáze detekovat), v rámci …

O naší Galaxii se odhaduje, že má průměr okolo 256 000 světelných let. A hmotnost? Nový odhad hovoří o 890 miliardách (billions) Sluncí. Vymyslet, jak rozumně měřit a počítat v tak obrovských měřítkách není snadné, zvlášť ne zevnitř. Navíc značnou část Mléčné dráhy nevidíme, zakrývají nám ji oblaka prachu a …

Ve středu Mléčné dráhy astronomové zaznamenávají přebytek záření gama – ve srovnání s tím, co bychom očekávali na základě známých zdrojů těchto vysokoenergetických emisí, především supernov a pulzarů. S přihlédnutím k tomu, co víme o rozložení hvězd a plynu v naší Galaxii, se anomálie v jejím nitru vysvětluje obtížně, takže …

V poslední době se podařilo změřit hmotnosti několika obřích černých děr v centrech galaxií, tyto výsledky přinášejí ale současně určité problémy. Vědci proto přišli s novou metodou, která k vážení černých děr využívá „globálních“ vlastností celé galaxie a jejího okolí. Letos na jaře byl pořízen vůbec první snímek supermasivní černé …

Odpověď je zdánlivě jednoduchá, za vysokoenergetické záření v okolí černých děr a neutronových hvězd jsou odpovědné především elektrony pohybující se někdy až téměř rychlostí světla. Jenže až dosud si vědci nebyli úplně jistí tím, jaký přesně mechanismus elektrony tak urychluje. Luca Comisso a Lorenzo Sironi z Columbia University a jejich …

Je to samozřejmě možnost naprosto hypotetická, ale ze simulací prý vyplývá, že by planet kolem obřích černých děr mohlo být mnoho a až do vzdálenosti 10 světelných let. Kde se planety u černých děr vůbec vezmou? Vždyť i naše Slunce zakončí svou fázi hvězdy hlavní posloupnosti celkem kataklyzmaticky, černé díry …

Galaxie včetně Mléčné dráhy mívají ve svém středu supermasivní černé díry s hmotnostmi mezi miliony až stamiliony Sluncí. Dvojice takových černých děr jsou ještě poměrně běžné, trojice už velkou vzácností. V galaxii NGC 6240 je tomu ale právě tak, což ukazuje na zajímavé procesy probíhající při vzniku této galaxie. NGC …

Po hledání nejmenší černé díry se vědci zaměřili i na zkoumání největších z nich. Tyto objekty se nacházejí v jádrech galaxií, nejde ovšem o závěrečná vývojová stadia hvězd – alespoň ne výhradně. Viz také: Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce Černé díry mohou vznikat i jinými způsoby soustředění …

Hvězdy určité hmotnosti se na konci svého vývoje zhroutí do neutronové hvězdy, ty hmotnější vytvoří černou díru. Příslušný limit ale přesně neznáme. Maximální velikost neutronové hvězdy udává Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez; její velikost se odhaduje na 3–5 hmotnosti Slunce. Astronomové (hlavní autor studie publikované v Science je Todd Thompson z Ohio State …