Archiv článků: astrofyzika

Oběžné dráhy 27 hvězd obíhajících těsně kolem černé díry v centru naší Mléčné dráhy jsou natolik chaotické, že vědci nedokážou s jistotou předpovědět, kde se budou nacházet maximálně za přibližně 462 let. Toto zjištění vyplynulo ze simulací tří astronomů z Nizozemska a Velké Británie. Simulovat 27 hvězd, jejich vzájemné interakce …

Temná hmota by se mohla hromadit v neutronových hvězdách a přeměňovat je na černé díry. A jak to souvisí s gravitačními vlnami? Tým teoretických fyziků z Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji, Indian Institute for Science v Bengalúru a Kalifornské univerzity v Berkeley navrhl novou metodu zkoumání temné hmoty. …

Průzkum Kansaské univerzity založený na datech z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba odhalil, že aktivní galaktická jádra (supermasivní a aktuálně rostoucí/aktivní černé díry, AGN) jsou vzácnější, než astronomové dříve předpokládali. Aktivní galaktická jádra se vyznačují silnými výtrysky, které aktivně nasávají plyny a vykazují svítivost, jež u typických obřích černých děr v …

Rudý posuv a problém rychlosti vzniku galaxií v raném vesmíru. Nejistota kolem horkého velkého třesku. Proč žijeme v prázdnotě KBC. Na několik otázek souvisejících s temnou hmotou a modelem MOND odpovídá zastánce druhého konceptu, prof. RNDr. Pavel Kroupa, Ph.D., astrofyzik českého původu, působící dnes na Univerzitě v Bonnu a na pražském …

Nová studie tvrdí, že Newtonův (ani Einsteinův) gravitační zákon nedokáže vysvětlit, s jakým zrychlením kolem sebe obíhají volné (od sebe vzdálené, „široké“, wide) dvojhvězdy. Při extrémně nízkých zrychleních má být proto potřeba doplnit gravitační zákon o nový, dodatečný člen. Výzkum se přímo netýká temné hmoty, ovšem MOND (modifikovaná newtonovská mechanika) …

Pokud je černá díra součástí binárního systému, nabízí se celá studna objevů. Studentka Teoretické fyziky na Fyzikálním ústavu SU v Opavě, Zuzana Turoňová se ve své doktorandské práci zaměřila na výzkum specifických vlastností rentgenových binárních systémů, ve kterých jednou ze složek je černá díra. Tento zajímavý výzkum, jehož cílem je …

Webbův dalekohled v poslední době několikrát potvrdil existenci velmi hmotných černých děr už ve velmi raném vesmíru. Jak mohly černé díry v době méně než miliardu let po velkém třesku tak rychle narůst – do hmotnosti v miliardách Sluncí? Chi-Hong Lin a Ke-Jung Chen z Čínské akademie věd a Chorng-Yuan …

Jak „všichni víme“, od velkého třesku uplynulo asi 13,5 miliardy let. Model Lambda-CDM z roku 2021 tento výsledek dále upřesňuje na 13,797 miliard let. Fyzik Rajendra Gupta z University of Ottawa nyní ale došel k hodnotě 26,7 miliard let, tedy skoro dvojnásobku. Jak se to stalo? Úvodní motivací byla existence …

Astronomové došli na základě analýzy nových dat k závěru, že supermasivní černé díry zakryté prachem s větší pravděpodobností rostou a přitom uvolňují obrovské množství energie, pokud se nacházejí uvnitř galaxií, které se brzy srazí se svým sousedem. Černé díry uprostřed většiny galaxií pohlcují prach a plyn, který do nich padá. …

Nejnovější měření hodnoty Hubbleovy konstanty dávají hodnoty od 67,4 do 76,5 kilometrů za sekundu na megaparsek. Rozdíly jsou to příliš velké na to, aby to bylo vnímáno jako problém. Vědci se proto pokoušejí navrhnout nové metody vedle dvou hlavních (standardní svíčky a reliktní záření). Teoretický astrofyzik Tejaswi Venumadhav Nerella z …