Archiv článků: astronomie

ALMA a Rosetta detekovaly ve vesmíru chlormetan

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Organické sloučeniny halogenů nejsou indikátorem života – byly pravděpodobně již součástí takzvané ‚primordiální polévky‘, na Zemi i exoplanetách. Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů vznikají …

více »

Záhada methanu na Marsu: důkaz života nebo jen chemie?

(c) NASA, licence obrázku public domain

Objev methanu v atmosféře Marsu vyvolal svého času diskuze o existenci života na rudé planetě. Mikroby aktivně produkujících tento v atmosféře Marsu jinak nestabilní plyn se jevili jako pravděpodobné vysvětlení nejen jeho přítomnosti, ale také proměnlivé koncentrace v závislosti na ročním období. Profesor Svatopluk Civiš a jeho spolupracovníci z Ústavu …

více »

Hubble se podíval na TRAPPIST-1 a dal životu naději

Planetární systém TRAPPIST-1 patří mezi ty nejslavnější. Okolo ultrachladného trpaslíka obíhá sedm planet podobných Zemi. Nevíme nic o složení jejich atmosfér ani o situaci na povrchu. Mohla by se na některé z planet nacházet voda v kapalném skupenství? Odpověď závisí na třech věcech: počátečních podmínkách, vývoji a současných podmínkách (složení …

více »

Záhada KIC 8462852 je zase o něco větší

KIC 8462852 nepřestává fascinovat astronomy. Se záhadnými poklesy jasnosti jedné z momentálně nejslavnějších hvězd v Galaxii vědci příliš nepohnuli. Spíše naopak. Záhada je zase o něco větší. Připomeňme, že u U KIC 8462852 byly objeveny tři možné druhy poklesů jasnosti: Nejdříve to bylo několik velkých – objevených Keplerem, které vše …

více »

Pekelný svět s titanovou oblohou

Oxid titanatý na Zemi najdeme jen zřídka, vyskytuje se však v atmosférách chladných hvězd. Astronomům využívajícím dalekohled ESO/VLT se poprvé podařilo detekovat molekuly oxidu titanatého v atmosféře extrasolární planety. Objev u exoplanety WASP-19b, která je typu horký Jupiter, učinili vědci s pomocí výkonného zařízení FORS2. Přináší unikátní informace o chemickém …

více »

Kdo může pozorovat nás?

Jsme prý viditelní z minimálně 9 známých exoplanet. Vědci z Queen’s University Belfast a německého Institutu Maxe Plancka si položili otázku, zda obyvatelé exoplanet mohou nějak zaregistrovat Zemi. A to čistě metodami, které v tuto chvíli používáme k detekci exoplanet my sami. Projekty jako SuperWASP a Kepler využívají především tranzitní …

více »

Jak by se nám žilo u Proximy Centauri?

Extrémní ultrafialové záření likviduje atmosféru planety. Postupně ztrácí nejen lehčí vodík, ale i kyslík a dusík. Když byl oznámen objev exoplanety u Proximy Centauri, tak jsme vysvětlovali, že to s dalším výzkumem nebude tak snadné. Proxima b totiž netranzituje, takže transmisní spektrum planety nezískáme a nemůžete se dozvědět nic o …

více »

Jedinečný software pomohl se snímky sluneční korony

Pouhých 120 sekund měl tým profesora Miloslava Druckmüllera z Fakulty strojního inženýrství (FSI) VUT na zaznamenání dat úplného zatmění Slunce, k němuž došlo v pondělí 21. srpna 2017 na části území USA. Díky hezkému počasí a především novému softwaru, který naprogramoval matematik a člen týmu Pavel Štarha, se výzkumníkům podařilo …

více »