Mise Cassini, která více než deset let zkoumala Saturn a jeho měsíce, přinesla zásadní poznatky o oceánu skrývajícím se pod ledovou krustou Enceladu. Nová analýza dat ukazuje, že v gejzírech tryskajících z povrchových prasklin se nacházejí i poměrně komplexní organické molekuly – mnohem složitější sloučeniny, než jaké byly na Enceladu …
více »6 miliard tun za sekundu: Objevena bludná planeta rostoucí rekordním tempem
Astronomové zjistili obrovský „růstový spurt“ u takzvané bludné planety. Na rozdíl od planet v naší Sluneční soustavě tyto objekty neobíhají kolem hvězd, ale volně plují samy. Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) odhalila, že tato volně plující planeta pohlcuje plyn a prach ze …
více »Máme šanci pozorovat závěrečnou explozi primordiálních černých děr?
Domníváme se, že černé díry na konci svého života explodují, ale fyzikové dosud odhadovali, že k takovým explozím dochází nanejvýš jednou za 100 000 let. Nový výzkum však došel k závěru, že existuje více než 90% pravděpodobnost, že jednu z těchto explozí černé díry budeme moci pozorovat během příštích deseti …
více »Vědci z Olomouce stojí za optikou obřích teleskopů na Kanárských ostrovech
Na Kanárském ostrově La Palma byla v září dokončena instalace zrcadel na třech velkých teleskopech (Large-Sized Telescope – LST), které se stanou součástí budoucí observatoře Cherenkov Telescope Array. Za jejich optický systém zodpovídají vědci ze Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. Tento krok …
více »Dočkáme se průletové mise kolem mezihvězdné komety?
Lidstvo má k dispozici technologie k tomu, aby vyslalo průletovou sondu k mezihvězdnému objektu, který prolétává Sluneční soustavou. Tak hovoří nová studie a říká, že jsme této možnosti mohli využít už u komety 3I/ATLAS. Průletová průzkumná mise mezihvězdného objektu je „realizovatelná a dostupná“, shrnují vědci ze SWRI (Southwest Research Institute), …
více »Merkur mohla vytvořit srážka dvou podobně velkých těles
Vznik Merkuru zůstává nevyřešenou záhadou. Planeta nejblíže Slunci má neúměrně velké kovové jádro, které tvoří asi 70 % její hmotnosti, a relativně malý skalnatý plášť. Dosud nejrozšířenějším vysvětlením této situace bylo, že Merkur ztratil velkou část své kůry a pláště po katastrofické srážce s dalším velkým tělesem. Dynamické simulace však …
více »Astrofoto měsíce: Bolid nad školou
Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a Mléčná dráha, nebo možná právě ony, nás zaujmou. Nu a tu a tam spatříme i jasnou či méně jasnou hvězdičku putující oblohou. Ano, …
více »V galaxiích raného vesmíru převládala (převládá?) temná hmota
Mezinárodní tým vědců zjistil, že temná hmota dominuje (nebo dominovala; těžko se rozhodnout, jaký čas zvolit) v halo dvou supermasivních černých děr v galaxiích vzdálených zhruba 13 miliard světelných let. Studie má přinášet nový pohled na vztah mezi temnou hmotou a supermasivními černými dírami v době, kdy byl vesmír ještě …
více »Observatoř Chandra objevila černou díru, která roste 2,4krát rychleji než Eddingtonův limit
Nově nalezená černá díra roste podle astronomů jednou z největších rychlostí, jaké kdy byly zaznamenány. Tento objev rentgenové observatoře Chandra může pomoci vysvětlit, jak některé černé díry mohly už relativně brzy po velkém třesku dosáhnout enormní hmotnosti. Zkoumaná černá díra má hmotnost asi miliardkrát větší než Slunce a nachází se …
více »Dokáže Hayabusa2 přistát? Cíl mise je menší a rychlejší, než se předpokládalo
Bude to poprvé, co se vesmírná mise setká s malým asteroidem. Astronomové využili observatoře po celém světě, včetně VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO), k výzkumu asteroidu 1998 KY26, a zjistili, že je téměř třikrát menší a rotuje mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo. Tento asteroid je cílem …
více »
Sciencemag.cz
