Archiv článků: astronomie

Na první pohled to nedává moc smysl. Vesmír při velkém třesku odstartoval jako krajně horký a postupně chladne (viz reliktní záření). Podle asi převládajících kosmologických modelů (zrychlující se rozpínání) pak navíc nakonec vesmír čeká ledové prázdno – bez hvězd, prakticky bez hmoty, jak ji dnes známe. Nová studie publikovaná publikovaná …

V neděli 8. listopadu 2020 večer krátce před čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především severní část Čech velmi jasný meteor – bolid. I když kvůli inverznímu rázu počasí na velké části našeho území zůstal pro většinu obyvatel skrytý hustou vrstvou nízké oblačnosti, našla se místa, kde bylo alespoň částečně …

Nové výpočty na superpočítačích ukazují, co se může stát, pokud fúzují černé díry výrazně odlišné velikosti. V roce 2005 Carlos Lousto z University of Texas (Brownsville) a jeho kolegové s pomocí superpočítačů vyřešili rovnice srážky černých děr. Obdobné numerické řešení předložily nezávisle a cca ve stejné době týmy z NASA …

Vědci vytvořili mapu hustoty kůry a gravitačního pole Měsíce. Známé údaje o nejbližším vesmírném sousedovi planety Země jsou opět o něco přesnější a zásluhu na tom má také vědec Michal Šprlák z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. On a jeho australští kolegové Shin-Chan Han a Will …

NGC 246: první známá planetární mlhovina, která má ve svém středu hierarchický trojhvězdný systém. Tento éterický pozůstatek dávno mrtvé hvězdy, který na obloze naleznete na břiše souhvězdí Velryby, nápadně připomíná lebku plující vesmírem. Strašidelná planetární mlhovina s přiléhavým jménem „Lebka“ je na tomto novém záběru zachycena v působivých barvách a …

Vyspělostí se myslí hlavně obsah těžkých prvků a prachu. Tyto závěry vyplynuly ze studia 118 vzdálených (a tedy starých) galaxií pomocí dalekohledu ALMA. Většina současných galaxií se začala formovat už ve velmi raném vesmíru, naše Mléčná dráha např. asi 0,2 miliardy let po velkém třesku. Asi 1 až 1,5 let …

SOFIA, observatoř NASA, pozoruje vesmír na infračervených délkách. Zkratka znamená Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy; dalekohled je umístěn na palubě upraveného letadla Boeing 747SP, které létá asi 14 km nad Zemí, takže mu již ve výhledu nebrání mraky. Nynější objev, právě publikovaný v Nature Astronomy, NASA avizovala dopředu, agentura ho …

Většinu exoplanet objevili astronomové prostřednictvím tranzitní metody. Přítomnost planety se projeví poklesem jasnosti hvězdy v době, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Samozřejmě existuje i situace opačná. Z některých exoplanet bude možné sledovat tranzity planet Sluneční soustavy, a to včetně Země. Dráha planety musí směřovat k pozorovateli. Pravděpodobnost tranzitu je …

„Běžný“ rudý posuv je dán rozpínáním vesmíru nebo jiným vzdalováním pozorovaného objektu. Gravitační rudý posuv je důsledkem teorie relativity, efektů (deformací prostoru, času…) v silných gravitačních polích. Pomocí rentgenové observatoře Chandra nyní astronomové popsali tento jev u dvojice hvězd, které jsou od nás vzdálené asi 29 000 světelných let. Systém …

Vesmírna sonda BepiColombo, ktorá od roku 2018 putuje k Merkúru, sa priblížila k Venuši na vzdialenosť 10 720 kilometrov. Vďaka vedcom zo Slovenskej akadémie vied bude možné tento blízky prelet využiť na skúmanie vlastností iónov v jej hornej atmosfére. Európsko-japonská vesmírna sonda BepiColombo, ktorá v roku 2025 dosiahne orbitu Merkúra, …