Pomocí radioteleskopu ALMA astronomové zaznamenali magnetické pole galaxie tak vzdálené, že jejímu světlu trvalo více než 11 miliard let, než dorazilo až k nám. Objekt tedy pozorujeme tak, jak vypadal, když byl vesmír jen 2,5 miliardy let starý. Výsledek astronomům přináší zásadní informace o tom, jak se utvářela magnetická pole …
více »Mise SOVA chce být největší českou družicí v historii
Česká společnost OHB Czechspace vyvíjí družici SOVA, která bude největším tuzemským satelitem v historii. Svou hmotností by překonala dokonce i poslední velkou českou družici Magion 5. Mise SOVA má za cíl zpřesnit klimatické modely, díky kterým bude možné lépe předpovídat extrémní jevy počasí, jako jsou přívalové deště, bouřky, silný vítr …
více »Dokázali existenci supermasivních černých dvojděr
Přesvědčivý důkaz existence supermasivních černých dvojděr v aktivních galaktických jádrech přinesl mezinárodní výzkumný tým, kterého součastí byl i astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky studie, která zpracovávala data získaná největšími radioteleskopy na světě, byly nedávno prezentovány v prestižním odborném časopise The Astrophysical Journal. Na výzkumu se podílel …
více »Dalekohledy ESO pomáhají odhalit tajemství pulsarů
Pulsar J1023 se začal opakovaně přepínat mezi dvěma módy – v aktivní fázi vydává značně intenzivní rentgenové a ultrafialové záření i viditelné světlo, zatímco v klidné fázi na těchto vlnových délkách zeslábne a emituje větší množství rádiového záření. Díky mimořádné pozorovací kampani, na které se podílelo 12 pozemních i kosmických …
více »Některé hvězdy jsou až z 80 % plné skvrn
Lyra Cao z Ohio State University a její kolegové představili novou techniku, která z dostupných dat dokáže vytáhnout informace o „skvrnitosti“ dané hvězdy. Na tomto základě lze dále přímo testovat různé modely popisující chování magnetického pole hvězd. Autoři studie by za tímto účelem brzy chtěli publikovat katalog měření hvězdných skvrn …
více »Webbův dalekohled našel méně aktivních galaktických jader, než se čekalo
Průzkum Kansaské univerzity založený na datech z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba odhalil, že aktivní galaktická jádra (supermasivní a aktuálně rostoucí/aktivní černé díry, AGN) jsou vzácnější, než astronomové dříve předpokládali. Aktivní galaktická jádra se vyznačují silnými výtrysky, které aktivně nasávají plyny a vykazují svítivost, jež u typických obřích černých děr v …
více »Tajemná temná skvrna na Neptunu poprvé pozorována z povrchu Země
Pomocí dalekohledu ESO/VLT se astronomům podařilo zaznamenat velkou tmavou skvrnu v atmosféře planety Neptun a nečekaně také menší světlou oblast, která s ní sousedí. Jedná se o vůbec první pozorování temné skvrny na Neptunu provedené pozemním teleskopem. Tyto dočasné útvary vyskytující se na pozadí modré atmosféry planety Neptun jsou pro …
více »Amatérští astronomové mohou pomoci sondě New Horizons
1. americká sonda New Horizons se ze své pozice pokusí na podzim pozorovat planety vnější Sluneční soustavy. Tým, který zodpovídá za misi, nyní zve amatérské astronomy, aby se k této akci připojili a reálně se zapojili do výzkumu vesmíru souběžným pozorováním obou ledových obrů – Uranu a Neptunu. V září …
více »Nový typ hvězdy nabízí vysvětlení záhadného původu magnetarů
Magnetary – neutronové hvězdy s vysokou hustotou a mimořádně silným magnetickým polem – jsou objekty s nejsilnějšími magnetickými poli ve vesmíru a nalézáme je po celé Galaxii. Astronomové však zcela přesně nevědí, jak vznikají. Díky použití celé řady teleskopů po celém světě, včetně zařízení Evropské jižní observatoře ESO, se nyní …
více »Objevili hnědého trpaslíka teplejšího než Slunce
Horké jupitery představují kategorii exoplanet, kdy plynný obr obíhá blízko své hvězdy, s oběžnou dobu ve dnech nebo dokonce v hodinách. Studium horkých jupiterů je však obtížné, právě proto, že jejich signál překrývá blízká hvězda. Vědci nyní ve studii publikované v Nature Astronomy informovali o objevu soustavy dvou těles, která …
více »