Archiv článků: astronomie

Magellanův proud je k Mléčné dráze mnohem blíže

Poblíž Mléčné dráhy se nachází několik trpasličích galaxií; největší z nich jsou Malé a Velké Magellanovo mračno. Obě galaxie kolem té naší obíhají a pomocí slapových sil z nich mnohem hmotnější Mléčná dráha vyrvala obrovský mrak plynu označovaný jako Magellanův proud. Nové astronomické modely vyvinuté vědci z University of Wisconsin-Madison …

více »

Proč jsou některé planetky poseté kameny?

Vědci se domnívali, že planetka Bennu má povrch připomínající písečnou pláž, kde dominuje jemný písek a drobné oblázky, což by bylo ideální pro odběr vzorků. Díky pozorováním pozemskými teleskopy se zdálo, že se tu nachází rozlehlé oblasti jemnozrnného materiálu (jemnozrnného regolitu), přičemž rozměry jeho části byly menší než pár centimetrů. …

více »

Jak snadno najít Tatooine

Tatooine, planeta z Hvězdných válek, obíhá okolo dvou sluncí. Tzv. cirkumbinární planety již dnes nejsou žádnou fikcí. Díky lovců exoplanet, především dalekohledům Kepler a TESS, již nyní máme potvrzeno 14 takových těles. Nová metoda by měla umožnit odhalovat planety se dvěma slunci ale podstatně rychleji a efektivněji. Kepler a TESS …

více »

Zlato a uran mohly vznikat u černých děr

Odkud se ve vesmíru berou nejtěžší prvky, jako je zlato nebo uran? Těžké prvky obecně vznikají termonukleárními reakcemi v extrémních astrofyzikálních podmínkách, při explozích nebo kolapsech hvězd, srážkách neutronových hvězd apod. Již první pozorování gravitačních vln a elektromagnetického záření provázejících fúze neutronových hvězd naznačila, že při těchto kataklyzmatických srážkách může …

více »

Rané galaxie fungovaly jinak

Nová studie ukazuje, že fungování některých galaxií v raném vesmíru zřejmě pořádně nerozumíme. Až dosud jsme předpokládali, že velmi staré (řekněme vzniklé do 3 miliard let po velkém třesku) galaxie měly obsahovat velké množství chladného plynného vodíku. Z něho vznikají hvězdy, tudíž v raných galaxiích by měla probíhat rychlá hvězdotvorba. …

více »

V atmosféře Uranu a Neptunu se tvoří obří koule čpavku

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Objev učiněný sondou Juno na oběžné dráze Jupiteru nyní možná vyřešil dlouholetou záhadu týkající se Uranu a Neptunu – totiž kde se schovává amoniak? V atmosféře Uranu a Neptunu je totiž mnohem méně čpavku než v případě Jupiteru a Saturnu. Všichni plynní obři přitom vznikli ze stejného materiálu, takže i …

více »

Astrofotografie měsíce: IFN v souhvězdí Andromedy

Souhvězdí Andromedy je pravděpodobně jednou z nejčastěji fotografovaných oblastí naší noční oblohy. Díky tomu, že se v něm nachází nejjasnější ze severní polokoule viditelná galaxie M31, obrací jejím směrem své objektivy mnoho astrofotografů. Ať již jako první nebeský cíl svého fotografického nadšení nebo třeba jako zkušební objekt testující kvality nové …

více »

Kde se skrývají černé díry?

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Klasické dalekohledy nezaznamenávají černé díry hmotnější než asi 20 Sluncí. Z analýz gravitačních vln provázejících srážky černých děr přitom víme, že zde běžně figurují objekty o hmotnosti kolem 50 Sluncí. Kde je problém? PH: Terminologicky stále jde o malé černé díry, „větší malé černé díry“ apod. Střední černé díry ovšem …

více »

7 kroků, po nichž půjde říct, že jsme našli život ve vesmíru

NASA vytvořila novou metodiku („rámec“, framework), který by měl umožnit přesněji popsat, téměř kvantifikovat, jaká je pravděpodobnost, že určitý jev odpovídá mimozemskému životu; zhruba na škále od „zajímavé, ale nic nedokazující“ po „prakticky jistota biologických procesů“. Nově vytvořená stupnice „důvěryhodnosti detekce života“ (confidence of life detection, CoLD), může nabývat hodnot …

více »