Z toho, kolik kolem sebe pozorujeme velmi hmotných hvězd, vyplývá, že v Mléčné dráze by měly být roztroušeny i stovky milionů černých děr. Problém je, že izolovanou černou díru těžko objevit. Pomineme-li velmi hmotné černé díry, jaké nacházíme v centrech galaxií, černé díry hvězdné velikosti dnes známe prakticky pouze jako …
více »Teleskop Jamese Webba schytal už 5 mikrometeoroidů
Nárazy mikrometeoroidů jsou nevyhnutelnou součástí provozu všech kosmických sond, které během svých dlouhých a produktivních vědeckých misí v kosmu běžně zažívají mnoho takových mikrokolizí. Mezi 23. a 25. květnem se jedna taková drobná částice trefila do jednoho ze segmentů primárního zrcadla Teleskopu Jamese Webba. Po prvotním zhodnocení tým zjistil, že …
více »Červnová obloha nabízí noční svítící oblaky a vzácné seskupení planet
Měsíc červen, vyznačující se nejkratšími nocemi, nabízí kromě letních teplot také několik nezvyklých nebeských úkazů. Už nyní, před příchodem letního slunovratu, který nastane 21. června v 11 hodin 14 minut SELČ, se zvyšuje aktivita tzv. nočních svítících oblak, mimořádně fotogenického jevu vysoko v zemské atmosféře. Jen tři dny na to, …
více »Proč jsme zatím nenašli žádné exotrojany?
Ve Sluneční soustavě jsou běžné planetky, které obíhají po stejné oběžné dráze jako větší těleso (respektive planetky kolem příslušných libračních bodů, viz dále). Trojany (poznámka PH: většinou psáno trojány, ale to nějak tahá za uši) s velkým T a „Řekové“ se pohybují jako Jupiter, ale podobná tělesa známe i u …
více »Sloučeniny kovů v atmosférách horkých Jupiterů souvisejí s teplotní inverzí
Mezinárodní tým astronomů analyzoval archivní pozorování 25 horkých Jupiterů provedená Hubbleovým vesmírným dalekohledem a Spitzerovým vesmírným dalekohledem. Výzkum umožnil odpovědět na několik dosud otevřených otázek důležitých pro pochopení fungování atmosféry exoplanet. Tým mj. došel k závěru, že přítomnost oxidů a hydridů kovů v atmosférách nejžhavějších exoplanet jasně souvisí s tím, …
více »Kosmická pavučina řídí vývoj galaxií
Tvar galaxií a jejich vývoj závisí na síti „kosmologických“ vláken, která se táhnou napříč vesmírem. Podle nedávné studie vedené vědci z Ecole Polytechnique Federale de Lausanne hraje tato kosmická síť mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo. Kosmickou pavučinu tvoří vlákna vodíku a snad i temné hmoty. Jedná se o …
více »Po SETI i SMETI: Mimozemské civilizace mohou vesmírem migrovat
Vyspělé civilizace by mohly dokázat kolonizovat galaxii dokonce i bez kosmických lodí. Stačilo by jim k tomu využívat toulavé planety (tedy planety bez vlastní hvězdy). Tento pohled na věc hraje roli i z hlediska metod, jimiž se mimozemské civilizace pokoušíme hledat. Irina K. Romanovskaya ze Sam Houston State University (Huntsville, …
více »Vzdálené hvězdy jsou jiné
Tedy míněno samozřejmě statisticky – mezi hvězdami ve vzdálených galaxiích je zřejmě větší podíl těch s vyšší hmotností, alespoň podle nové studie. Dosud se předpokládalo, že populace hvězd v ostatních galaxiích vesmíru jsou podobné stovkám miliard hvězd známých v Mléčné dráhy – s určitou frekvencí zde jsou zastoupeny hvězdy různých …
více »Ceres měl vzniknout ve vnější části Sluneční soustavy, až za Saturnem
Ceres je je planetka z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Má průměr asi 1 000 km (méně než třetina průměru Měsíce) a připadá na něj asi třetina hmotnosti hlavního pásu. Rafael Ribeiro de Sousa ze Státní univerzity v Sao Paulu je hlavní autorem studie, která tvrdí, že Ceres …
více »Astrofotografie měsíce: Carina a sopka
Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického příběhu. Autor snímku Lukáš Veselý původně zamýšlel pořídit portrét emisní mlhoviny Carina spolu se scenérií horských hřbetů ostrova La Palma, ozvláštněnou navíc jemnou oblačností. …
více »