Archiv článků: astronomie

Dá se složení podpovrchového oceánu poznat podle toho, jak vypadá led na povrchu? Obyvatelnost oceánu na Enceladu závisí na jeho chemickém složení včetně slanosti. Na Zemi sice známe extremofily a rozhodně ne v každém prostředí vhodném pro život musí život také vzniknout, nicméně přece jen nám znalost parametrů vody v …

Pokud analýza reliktního záření vede k jiné hodnotě Hubbleovy konstanty než sledování supernov Ia, nabízí se možnost, že o žádnou konstantu nejde a příslušná hodnota se mění v čase. Taková myšlenka není nová. Nové je ovšem pojetí, jak zkusit tuto ideu opřít o experimentální data. Měření reliktního záření vede k …

Ve čtvrtek 10. června 2021 kolem poledne budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:44 až 13:36 letního středoevropského času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Maximum nastane ve 12:39, kdy Měsíc bude zakrývat zhruba jednu pětinu slunečního disku. Jedná se po šesti …

Před třemi lety byl v rámci projektu Red Dots, který se zaměřuje na hledání exoplanet u blízkých červených trpaslíků, oznámen objev exoplanety u Barnardovy hvězdy. Z mnoha důvodu to byla obrovská zpráva. Barnardova hvězda je po trojhvězdě Alfa Centauri čtvrtou nejbližší hvězdou od nás. Vědci tehdy využili data ze sedmi …

Co se stane, když mapu rozložené temné hmoty položíme na mapu běžné hmoty. Zčásti se překrývají, ale… O podstatě temné hmoty nic nevíme, nejsme si jisti ani její samotnou existencí. Tu jsme odvodili z jejího pozorovaného gravitačního vlivu (tedy z rozdílů mezi pozorovanou gravitací a viditelnou hmotou). Na tomto základě …

Přesněji řečeno, příslušná mezera se má týkat exoplanet s poloměrem mezi 1,4 a 2 Zeměmi, s minimem křivky mezi 1,6-1,8. „Minineptunů“ je celkem dost, „superzemí“ o trochu větších než Země také. Tento problém zřejmě poprvé vyvstal při statistickém zpracování dat o exoplanetách již v roce 2017. Záhada může mít opravdu …

A jak to souvisí s jádrem olova… Dvě studie vyšlé ve Physical Review Letters se nově pokoušejí odhadnout maximální velikost neutronové hvězdy. Tentokrát nejde o hmotnost (tj. kde přesně se nachází hranice mezi neutronovou hvězdou a černou dírou), ale o objem. Dosavadní odhady hovořily o maximálním poloměru 10–12 km, Jorge …

Těžké kovy se vyskytují také v atmosféře mezihvězdné komety 2I/Borisov. Nový výzkum belgického týmu vědců, kteří využili data získaná dalekohledem VLT na Evropské jižní observatoři, ukázal, že v atmosférách komet roztroušených i na těch nejvzdálenějších místech Sluneční soustavy se nalézá železo a nikl. Nezávislá studie polských vědců, kteří rovněž pracovali …

Obří černé díry se při pohlcení hvězdy chovají podobně jako ty menší, bez ohledu na propastný rozdíl v jejich velikosti. Vědci z MIT, Evropské jižní observatoře a dalších institucí použili několik dalekohledů, aby sledovali událost AT2018fyk.Obří černá díra o hmotnosti asi 50 milionů Sluncí se nachází ve vzdálenosti cca 860 …

K Zemi sa v týchto dňoch približujú periodické kométy 7P/Pons-Winnecke a 10/P Tempel 2. Patria do Jupiterovej rodiny komét. V máji a v júni budú jasnejšie ako 12. magnitúda a na oblohe ich budeme môcť pozorovať aj malými ďalekohľadmi. Periodická kométa 7P/Pons–Winnecke sa považuje za materskú kométu meteorického roja Júnové …