Klasické dalekohledy nezaznamenávají černé díry hmotnější než asi 20 Sluncí. Z analýz gravitačních vln provázejících srážky černých děr přitom víme, že zde běžně figurují objekty o hmotnosti kolem 50 Sluncí. Kde je problém? PH: Terminologicky stále jde o malé černé díry, „větší malé černé díry“ apod. Střední černé díry ovšem …
více »7 kroků, po nichž půjde říct, že jsme našli život ve vesmíru
NASA vytvořila novou metodiku („rámec“, framework), který by měl umožnit přesněji popsat, téměř kvantifikovat, jaká je pravděpodobnost, že určitý jev odpovídá mimozemskému životu; zhruba na škále od „zajímavé, ale nic nedokazující“ po „prakticky jistota biologických procesů“. Nově vytvořená stupnice „důvěryhodnosti detekce života“ (confidence of life detection, CoLD), může nabývat hodnot …
více »První gravitační observatoř ve vesmíru a cesta na Jupiter s českou stopou
Česká účast v kosmických projektech zažívá v poslední době velký rozkvět. Naše know-how, šikovnost a nápaditost nechybí ani u těch vůbec nejvýznamnějších kosmických projektů ESA. První velkou misí ESA, která nás v nejbližší budoucnosti čeká, je mise JUICE, která bude zkoumat Jupiterovy měsíce a mimo jiné i to, jestli se …
více »Vznik Merkuru, Venuše, Země a Marsu v plynném disku
Vědcům se podařilo vysvětlit, proč Venuše a Země mají relativně blízké vzdálenosti od Slunce. Vědci z MFF UK, Southwest Research Institute a University of Chicago přinesli nové informace o původu terestrických planet. Jejich studii v září publikoval prestižní časopis Nature Astronomy. Čtyřčlenný vědecký tým ve složení Miroslav Brož, Ondřej Chrenko …
více »Ve vzdálené mladé galaxii poprvé detekovali fluor
Nejpravděpodobnějšími producenty fluoru jsou Wolf-Rayetovy hvězdy – velmi hmotné stálice, které žijí pouze několik milionů let. Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, nalezl tým astronomů fluor v galaxii vzdálené 12 miliard světelných let. Jejímu světlu tedy trvalo 12 miliard let, než dolétlo až k nám. V takto daleké …
více »Černé díry možná rostly kvůli rozpínání vesmíru
Tedy přesněji řečeno – jde o hmotnost černých děr, které pozorujeme pomocí gravitačních vln při jejich slučování (ať už spolu, nebo s neutronovými hvězdami). Problém je, že při těchto srážkách zaznamenáváme relativně mnoho černých děr příliš hmotných, řekněme nad hmotností 40 Sluncí. Observatoře LIGO a VIRGO takto detekovaly řadu černých …
více »Možná vyřešili záhadu podivného tvaru centra galaxie v Andromedě
Při srážce dvou galaxií způsobují supermasivní černé díry v jejich centrálních oblastech gravitační úder podobný zpětnému rázu brokovnice. Tento impulz může být tak silný, že miliony hvězd srazí na nestandardní dráhy. Alespoň podle výzkumu vedeného vědci z University of Colorado v Boulderu. Nová studie by mohla přispět k vyřešení desítky …
více »Jak poznat oceán na subneptunu
Mezi dosud objevenými exoplanetami je celá řada těch, jejichž obdobu ve Sluneční soustavě nemáme. Planety s průměrem 1,7 až 3,5 Země se často označují jako subneptuny. Pod hustou atmosférou mohou mít skalnatý pevný povrch i vodní oceán, nebo samozřejmě jejich kombinaci. Problém ale spočívá v tom, že přes hustou, tlustou …
více »V noci ze soboty na neděli možná uvidíme polární záře
V noci ze soboty na neděli 30./31. října se podle NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) naskytnou vysoké šance na pozorování polárních září i ze středních zeměpisných šířek, tedy i z Česka a Slovenska. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou. Oblak se odtrhl od …
více »Blíží se komety pozorovatelné malými dalekohledy
Nočnú oblohu v závere roka ozdobia dve kométy, ktoré budú zo Slovenska pozorovateľné aj malými ďalekohľadmi. K Zemi sa po šiestich rokoch vracia krátkoperiodická kométa Čurjumov-Gerasimenko. Kométa Leonard, ktorej obežná doba je približne 70 000 rokov, bola objavená začiatkom tohto roka a jej jasnosť sa bude pohybovať na hranici viditeľnosti …
více »