Archiv článků: astronomie

Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci z 1. na 2. října 2021 prosmýkla 199 kilometrů nad planetou Merkur. Vůbec poprvé tak mohly palubní přístroje studovat podmínky v prostředí, kde budou pracovat během hlavní vědecké fáze. I při krátkém průletu se podařilo získat data o magnetosféře a částicích v okolí Merkuru. …

Zjištění stabilního množství vody na Europě je však o něco překvapivější než na Ganymedu. Pozorování Jupiterova ledového měsíce Europa Hubbleovým vesmírným dalekohledem odhalilo trvalou přítomnost vodní páry – záhadně však pouze na jedné polokouli. Předchozí pozorování vodní páry na Europě byla spojena s výtrysky z ledu, jak je vyfotografoval Hubbleův …

V rané fázi vývoje měla Sluneční soustava podobu protoplanetárního disku prachu a plynu, který se otáčel kolem Slunce a postupně z něj vznikaly současné planety. Nová analýza dávných meteoritů, kterou provedli vědci z MIT a dalších institucí, naznačuje, že v tomto disku existovala před 4,567 miliardami let záhadná mezera, a …

Měsíc září roku 2021 je za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A aby těch měsíců nebylo málo, tak tématem vítězné fotografie je také Měsíc. Tentokrát s velkým písmenem M na začátku. Byť krátery pokrytý souputník Země zabírá na snímku více než polovinu obrazové plochy, má zde zdánlivě …

Astronomové zachytili nezvyklý signál pocházející z centra Mléčné dráhy. Rádiové vlny neodpovídají žádnému v současnosti známému vzoru proměnného rádiového zdroje a mohly by naznačovat existenci nové třídy hvězdných objektů. Objekt ASKAP J173608.2-321635 zjasňuje, pohasíná až k neviditelnosti a pak se objevuje znovu, uvádí studie v Astrophysical Journal. „Nejpodivnější vlastností tohoto …

Pomocí dalekohledu ESO/VLT v Chile astronomové pořídili snímky 42 planetek patřících k největším objektům hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Vůbec poprvé se vědcům podařilo zobrazit takto rozsáhlou skupinu malých těles Sluneční soustavy v takových detailech. Pozorování odhalila širokou paletu podivných tvarů od téměř sférických až po protáhlé připomínající …

Observatoře gravitačních vln by měly být schopny detekovat splynutí primordiálních černých děr – pokud ovšem existují. Podle některých teorií vzniklo v období krátce po velkém třesku, kdy mezi jednotlivými místy vesmíru existovaly obrovské rozdíly v hustotě, velké množství černých děr o různých velikostech. Mnohé z nich zase mezitím zanikly („vypařily …

Astronomové dosud dokázali zaznamenat splynutí černých děr pouze pomocí gravitačních vln. Fúze postrádala jakýkoli projev v elektromagnetickém spektru: žádný výbuch, žádný záblesk, žádná supernova, žádné světlo. Dosud sledované splývající černé díry byly ovšem relativně malé, jejich hmotnost nepřesahovala několik desítek hmotností Slunce. Splynutí supermasivních černých děr by podle nové studie …

Odhaduje se, že polovina hvězdných soustav tvoří více hvězd spolu gravitačně svázaných (takže jinak řečeno, většina hvězd budou asi dvojhvězdy). Není důvod, proč by kolem dvojhvězd neobíhaly také planety. Výzkumníci z University of Nevada v Las Vegas však nyní uvádějí, že zřejmě poprvé nalezli exoplanetu i u trojhvězdy (cirkumptriální planeta). …

V sobotu 2. októbra 2021 o 1.34 h. stredoeurópskeho času sa sonda BepiColombo po troch rokoch letu priblíži k planéte Merkúr a preletí okolo nej vo vzdialenosti 200 kilometrov. Je to prvý zo série šiestich naplánovaných blízkych preletov. Následne sa sonda v decembri 2025 zachytí na orbite Merkúra a zameria …