Archiv článků: astronomie

Systém šesti exoplanet se synchronizovaným pohybem je záhadou

Podobné rezonance drah pozorujeme ve Sluneční soustavě u trojice Jupiterových velkých měsíců Io, Europa a Ganymedes. Astronomům se podařilo pomocí řady kosmických i pozemních přístrojů včetně dalekohledu ESO/VLT nalézt soustavu s šesti exoplanetami, z nichž pět se kolem své mateřské hvězdy pohybuje vzácně synchronizovaným způsobem. Vědci se domnívají, že tento …

více »

Největší moře na Titanu je hluboké až 300 metrů

Metanové jezero s krásným názvem Kraken Mare obsahuje až 80 % veškerých kapalin přítomných na povrchu Titanu. Zatímco u všech menších jezer už byla jejich hloubka změřena, u Kraken Mare se to povedlo až nyní. Odhad provedli astronomové z Cornell University na základě dat z jednoho posledních obletů sondy Cassini …

více »

Astrofoto: Konjunkce Jupitera a Saturnu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Poslední velmi těsné a dobře pozorovatelné přiblížení těchto planet nastalo v roce 1226. Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují ve velmi těsném rozmezí okolo ekliptiky, dochází k podobným setkáním poměrně často. Tato …

více »

Mléčná dráha dělá vlny

Naši galaxii si většinou představujeme jako cca rovinný disk, ten je ale – podobně jako u většiny jiných galaxií tohoto typu, tj. spirálních – ve skutečnosti pokroucený. Spíše než o otáčející omeletu by tedy bylo na místě přirovnání k bramborovým lupínkům. Vědci ze Sloan Digital Sky Survey představili na 237. …

více »

Nadýchanou exoplanetu tvoří skoro jenom plyn

Planeta WASP-107b má velikost Jupiteru, je ale 10krát lehčí. Hmotnost jádra obří exoplanety WASP-107b je mnohem menší, než bylo považováno za možné pro vznik plynného obra. Uukazuje se, už kolem malého jádra se může formovat obří „obálka“ plynu – tento typ planet proto vzniká mnohem snadněji, alespoň za určitých podmínek. …

více »

Červí díra by mohla být vidět jako dva fotonové prstence

Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close