Na základě dat z Mise Hayabusa 2 se podařilo získat nové informace o fyzikálních vlastnostech planetky Ryugu, která podle tradiční teorie vznikla srážkou větších asteroidů. Nyní studie japonských vědců naznačuje, že Ryugu je ve skutečnosti bývalá kometa. Průkopnická sonda Hayabusa se v roce 2010 po sedmi letech vrátila na Zemi …
více »Zdrojem antihmoty mohou být i pulsary
Na Zemi dopadá relativně velké množství pozitronů. Pokud předpokládáme, že ve vesmíru, nebo alespoň v naší části vesmíru, antihmota vzniká pouze radioaktivním rozpadem některých jader a tvorbou párů částice-antičástice z energie, pak je přicházející antihmoty víc, než by mělo. Alespoň tedy podle některých odhadů/modelů. Spektrometr na Mezinárodní kosmické stanici (Alpha …
více »Milník: přes 5 000 exoplanet. A objevitel první z nich pokládá objev života za pravděpodobný
Počet potvrzených exoplanet právě překročil hranici 5 000, uvádí NASA. Jedná se o výsledek intenzivního 30letého úsilí. Kulaté číslo bylo dosaženo 21. března, kdy do archivu exoplanet NASA přibyla nejnovější várka 65 exoplanet. Archiv zaznamenává pouze exoplanety, jejichž objevy byly publikovány v recenzovaných vědeckých pracích a potvrzeny pomocí více detekčních …
více »Přístroj českých vědců se na Mars nevydá, start sondy přerušila válka
V nejbližší době se nedozvíme, jsou-li na Marsu atmosférické výboje způsobené nabíjením poletujícího prachu, ani jestli se mohou elektromagnetické vlny na slyšitelných kmitočtech šířit z kosmického okolí rudé planety až na její povrch. To jsou hlavní cíle českého vědeckého přístroje, který měl na jaře 2023 na Marsu přistát. Rada Evropské …
více »V Česku byla 14. března po půlnoci vidět polární záře
V pondělí 14. března ráno asi 30 minut po půlnoci byla v České republice pozorovatelná polární záře. Úkaz trval velice krátce a ačkoliv bylo možné jej slabě vidět i pouhýma očima, protože to nikdo neočekával, pozorování jsou dosti ojedinělá. Jedno takové se podařilo Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě, …
více »Neutronové hvězdy mohou fungovat jako detektory temné hmoty
Neutronové hvězdy jako extrémně kompaktní útvary by mohly zachytávat i procházející částice temné hmoty, tvrdí alespoň nová studie publikovaná ve Physical Review Letters. I když o podstatě nebo dokonce samotné existenci temné hmoty nevíme nic, studie uvádí, že temná hmota dokáže projít světelným rokem olova, aniž by její částice byly …
více »Dnešní snímek dne NASA je z Fyzikálního ústavu v Opavě a ukazuje „snovou“ cestu ke hvězdám
V úterý 15. března 2022 publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Road to the Stars“ (Cesta ke hvězdám), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek vznikl během expedice za úplným zatměním Slunce na observatoř ESO La Silla v červnu …
více »Navrhli řešení záhady kyslíku na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko
Sonda Rosetta Evropské kosmické agentury objevila v roce 2015 na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko velké množství molekulárního kyslíku. Vědci byli zmateni, protože nikdy předtím neviděli, že by se z komety v takové míře uvolňoval kyslík (vlastně i že by se zde molekula O2 vůbec vyskytovala). Navíc nebyly ani jasné širší důsledky objevu …
více »Nejvzdálenější hnědí trpaslíci
Astronomové objevili vzácný pár hnědých trpaslíků, které mezi všemi známými binárními systémy těchto polohvězd drží jeden rekord: jsou nejdále od sebe. Není to obvyklé, dvojice hnědých trpaslíků se obvykle nachází blízko sebe. Protože oproti hvězdám mají hnědí trpaslíci mnohem nižší hmotnost, vzdálený pár k sobě gravitace poutá jen slabě, a …
více »Za obří bubliny v centru Mléčné dráhy může asi černá díra
V roce 2020 pořídil rentgenový dalekohled eRosita snímky dvou obrovských bublin, které se rozprostírají daleko nad a pod středem naší galaxie. Od té doby astronomové diskutují o jejich původu. Nová studie nyní naznačuje, že bubliny jsou důsledkem mohutného proudu aktivity z obří černé díry v centru Mléčné dráhy. Studie publikovaná …
více »