Archiv článků: astronomie

Kolem Mléčné dráhy obíhá menší, trpasličí galaxie Střelec (respektive „galaxie ve Střelci“) a čas od času se její dráha přímo protne s diskem Mléčné dráhy. Některé studie uvádějí, že celý typický tvar naší Galaxie je důsledkem minimálně tří známých srážek s galaxií ve Střelci v posledních 6 miliardách let. Podle …

Obří černé díry najdeme v centrech všech nebo alespoň většiny galaxií, jejich velikost se ale liší. Platí, že ty supermasivní najdeme ve větších galaxiích, nebo zde existuje jiná závislost? Rebecca Minsley a Andreea Petric z University of Hawaii at Manoa nyní navrhují následující korelaci. Mezihvězdný plyn a prach přispívají jak …

Základní data o Marsu mají znít: kůra tlustá asi 50 km, pod ní plášť z pevných oxidů (až 1800 km) a kapalné jádro z roztavených kovů tlusté asi jako plášť. Takashi Yoshizaki (Tohoku University) a Bill McDonough (Tohoku University, University of Maryland) představili nový model geologie rudé planety, který vychází …

Nové snímky zachycují působivou spirálu plynu a prachu okolo hvězdy AB Aurigae. Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT odhalila neklamné známky zrodu planetárního systému. Kolem mladé hvězdy AB Aurigae se nachází hustý disk plynu a prachu s nápadnou spirálovitou strukturou. V něm astronomové nalezli poruchu označovanou jako ‚twist‘, která může prozrazovat polohu …

Tunguský meteorit představuje fascinující událost, o níž toho bylo již napsáno mnohé. Přesto se tu a tam objeví nějaká nová teorie, která se událost pokouší vysvětlit. Obrovská exploze v roce 1908 vyrvala na střední Sibiři stromy na ploše asi 2000 čtverečních kilometrů. Překvapivě ale nebyl nikdy nalezen žádný kráter odpovídající …

Fúze nejhmotnějších těles, tedy černých děr a neutronových hvězd (v libovolných kombinacích), zřejmě závisejí na tom, kde k nim dojde. V relativně izolovaných oblastech proběhne proces jinak než tam, kde se v okolí nachází hodně hvězd. Takové hvězdy pak často fungují jako třetí těleso, které celý proces zprostředkuje („roaming“). A …

Podle nového výzkumu se vysokoenergetická neutrina rodí spolu s rádiovými záblesky aktivních galaktických jader (kvasarů). Ruští astrofyzici to tvrdí na základě porovnání dat z antarktické „neutrinové observatoře“ Ice Cube a záznamů dlouhých elektromagnetických vln z radioteleskopů (Max Planck Society v Effelsbergu, ruský RATAN-600 na severním Kavkaze…). Do výzkumu se zapojili …

Kompozice, zachycující téměř měsíční průběh Venušiných fází… Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na Moravě, oplývající ženskými přednostmi. Ostatně, nejstarší keramická soška na světě. Tedy zatím známá. Pro dalšího představuje předobraz ženského aktu, …

Magnetary jsou neutronové hvězdy, které vytvářejí vůbec nejsilnější magnetická pole ve známém vesmíru. Jak ale přesně magnetar se svými unikátními vlastnostmi vzniká, to dosud nebylo příliš jasné. Nové simulace mají na tuto otázku odpovědět a umožnit mezi jednotlivými možnostmi rozhodnout. Magnetary se od jiných neutronových hvězd liší silnými výtrysky záření …

První hvězdný systém s černou dírou, který je možné spatřit pouhým okem. Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. Je součástí systému tří těles, jehož hvězdy …