NASA vybrala novou misi, která prozkoumá Slunce a zkusí zjistit, jak na něm vznikají obří bouře, které vyvrhují nabité částice do meziplanetárního prostoru. Tyto informace nejen zlepší naše chápání procesů ve Sluneční soustavě, ale mohou také ochránit astronauty putující k měsíci či Marsu. Budeme totiž lépe vědět, jak sluneční záření …
více »
Vloni na podzim oběhla svět zpráva o objevu vody v atmosféře exoplanety K2-18 b. Tradiční zkratka, že kde je voda, tam je život, se tentokrát urvala totálně z řetězu. Dokonce se psalo, že na povrchu planety bude teplota lehce nad bodem mrazu. K2-18 b má poloměr 2,6krát větší než Země …
více »
Před 2 lety, 5. dubna 2019, japonská sonda Hayabusa2 dorazila k asteroidu Ryugu a jako jeden z experimentů proti tělesu vypálila měděnou kouli. Studie publikovaná v Science nyní popisuje, co z pokusu vyplynulo. Střela o velikosti tenisáku měla hmotnost 2 kg a na povrch asteroidu dopadla rychlostí 2 km/s. Výsledkem …
více »
Mohou tyto materiály hrát v chladném vesmíru roli např. při vzniku a formování magnetických polí? Vědci z University of California v San Diegu a newyorské Brookhaven Laboratory objevili supravodivá zrna v meteoritech a Mundrabilla a GRA 95205. K tomuto úspěchu jim stačilo prozkoumat pouhých 15 meteoritů, podle všeho původně kusů …
více »
Hvězdný systém BD +20 307 tvoří dvě hvězdy, které najdeme asi 390 světelných let od nás v souhvězdí Berana. Obě hvězdy obíhají okolo sebe s periodou 3,4 dní. Obě stálice jsou spektrální třídy F, což znamená, že jsou masivnější a jasnější než Slunce. V infračervené části spektra vyzařují více, než …
více »
Jak se liší fúze neutronových hvězd a černých děr? Pozorování fúze binární neutronové hvězdy GW170817 umožnilo zpřesnit naše odhady parametrů neutronových hvězd. Výsledky získal mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu Maxe Plancka pro gravitační fyziku a Ústavu Alberta Einsteina v Hannoveru. Autoři studie Collin Capano a Badri Krishnan uvádějí, že …
více »
Teploty na Merkuru se pohybují v obrovském rozptylu. Protože jde o planetu tak blízkou Slunci, není překvapivé, že mohou přesáhnout 400 °C. Současně však ve věčně zastíněných kráterech může být až – 200 °C a vyskytuje se v nich led. Důkazy ledu jsou poměrně spolehlivé, jeho existenci potvrdila zejména data …
více »
Souhvězdí Jednorožce je poměrně novodobým označením části oblohy jižně od nebeského rovníku… Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 …
více »
Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které předpokládají, že v její atmosféře prší železo. Na denní straně této mimořádně horké planety stoupají teploty až na 2 400 °C, což je dost na to, aby zde docházelo k odpařování kovů. Silný vítr pak odnáší železné páry na chladnější …
více »
Astronomové objevili dosud nejvzdálenější blazar, tedy aktivní galaktické jádro pravděpodobně skrývající obří černou díru. Jmenuje se velmi poeticky: PSO J030947.49+271757.31. Objekt je starý téměř 13 miliard let a ukazuje, jak vypadal vesmír necelou miliardu let po velkém třesku. Už tehdy zřejmě existovaly galaxie cca dnešního typu a obří černé díry …
více »
Sciencemag.cz
