Paranthropus robustus, „robustní australopitékus“, byl dosud považován za tvora připomínajícího obživou a nejspíš i chováním dnešní gorilu, snad až na vzpřímenou chůzi. Přisuzovali jsme mu nižší inteligenci, tedy ve srovnání s gracilními australopitéky (A. africanus) nebo prvními formami rodu Homo. Byl cca vegetarián, nelovil. Nástroje používat mohl, ale ty kamenné …
více »Stopa vzpřímeného hominida z Kréty je stará 6 milionů let. Mohlo jít o předka člověka?
Nález je to poněkud záhadný, jaký tvor otisk chodila po sobě vůbec zanechal? Mohlo jít o předka člověka? A to nikoliv z Afriky, ale z Evropy? (V anglické tiskové zprávě je opatrné „human-like“.) I když samozřejmě většinově předpokládáme, že poslední společný předek člověka a šimpanze žil v Africe, i z …
více »Australopithecus mohl být hloupější než šimpanz
Velikost mozku v evoluci člověka se měnila nerovnoměrně. Starší formy australopitéků typu Lucy (Australopithecus afarensis) měly mozek jen o trochu větší než šimpanzi (respektive podle přepočtů velikosti mozku a těla měli jen o málo vyšší příslušný index). Teprve v dalším evolučním kroku se mozek zvětšil více a objevila se výroba …
více »Nejstarší lidské kamenné nástroje
Lomekwian a oldowan, co zvládnou šimpanzi a co australopitékové? Kladiva versus škrabky a čepele. Objevy z etiopského naleziště Bokol Dora 1 si vyžadují delší komentář. Nejde totiž o nejstarší kamenné nástroje jako takové, ale o artefakty, které spojujeme jednoznačně s lidmi. V rozporu s tím, co tvrdily starší učebnice, totiž …
více »Svět australopitéků
Živého australopitéka nikdo z nás neviděl a žádná srovnatelná analogie v současnosti neexistuje. Pokud si tedy při rekonstrukci jejich života dovolíme použít analogii s žijícími primáty, je na místě opatrnost a rezervovanost. Pohybujeme se na půdě evolucionistických interpolací, kdy víceméně intuitivně hledáme jakési mezistupně mezi chováním zvířecím a lidským. A …
více »Slavná Lucy prý zahynula po pádu ze stromu
Známá samice australopitéka Lucy, která žila zhruba před 3,2 milionem let, zahynula zřejmě po pádu ze stromu. Ve studii zveřejněné v aktuálním odborném magazínu Nature to tvrdí tým vědce Johna Kappelmana z Texaské univerzity v Austinu. Řada vědců ale s novým výkladem nesouhlasí, a to včetně jednoho z objevitelů kostry …
více »