Archiv článků: bakterie

Nový nanomateriál pro léčbu kožních infekcí

Lipofosfonoxiny představují velkou naději pro novou generaci antibiotik. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Technické univerzity v Liberci vyvinuli ve spolupráci s vědci Mikrobiologického ústavu AV ČR, Kliniky popáleninové medicíny 3. lékařské fakulty UK a Univerzity P. J. Šafárika v Košicích nový antibakteriální materiál, který kombinuje …

více »

Experiment Biorock: bakterie mohou ve vesmíru těžit i vanad

Myšlenka využívat pro těžbu ve vesmíru bakterie není nijak nová. Při dopravě se zde počítá každý gram, sofistikovanější technologie tedy bude výhodnější než obří těžební stroje. Navíc s pomocí bakterií se již celkem běžně získává na Zemi měď a zlato, i když se jedná až o zpracování horniny (extrakci kovu). …

více »

Grafenový povlak s aktivními molekulami zabíjí bakterie na medicínských implantátech

Bakteriální infekce související s lékařskými implantáty představují velký problém. Některé bakterie mohou na implantátech včetně těch zubních a ortopedických, vytvářet celé biofilmy a tyto kompaktní vrstvy jsou pak zvlášť odolné a jimi vyvolané infekce obtížně léčitelné. Řešením mnohdy musí být až výměna implantátu, což je nákladné a pro pacienty krajně …

více »

Na úsvitu života mohl být klíčový obrácený citrátový cyklus

Citrátový cyklus (cyklus kyseliny citrónové, Krebsův cyklus) představuje ústřední metabolickou dráhu všech aerobních organismů, ale používá ho i většina organismů anaerobních. Cílem spřažených reakcí (alespoň u aerobních organismů) je oxidace a degradace kyseliny citronové (ta vzniká oxidací glukózy) na oxid uhličitý. Uvolňovaná energie se přitom ukládá (přes redukované formy koenzymů) …

více »

Bakterie dýchá pro nálevníka dusičnany

Bakteriální endosymbiont dýchá za jednobuněčného prvoka, přitom se ale nejedná o mitochondrii a vše funguje v prostředí bez kyslíku. Zajímavá situace, a to jak z pohledu biochemie, tak i evoluční biologie. Příslušný prvok (protista, nálevník) byl objeven ve švýcarském Zugském jezeře; jeho bakterie je už endosymbiontem, tj. nedokáže vůbec přežít …

více »

Jak zabránit odolnosti bakterií proti nanostříbru

Základem je silná vazba mezi chemickými skupinami na povrchu grafenu a nanočásticemi stříbra. Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci našli nový způsob, jak překonat rezistenci bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v medicíně využívají pro jejich antimikrobiální účinky. Výzkumníci tentokrát vsadili na jeden z derivátů grafenu, kyanografen, na nějž nanočástice …

více »

Bakterie mohou pomoci s těžbou mědi

Poptávka po mědi je stabilní a nezdá se, že by to nové technologie v elektrotechnice a elektronice mohly nějak výrazněji změnit. Měď a lithium nejspíš navíc vydělají na postupném odklonu od ropy. Měď, ač šlo o jeden z nejdříve používaných kovů, je poměrně vzácná a drahá, i kvůli problémům s …

více »

Selekce antibiotiky mění tvar bakterií

Je to spíše hříčka, nicméně snad zajímavá. Nastanou v souvislosti s růstem antibiotické rezistence i změny tvaru bakterií? Odpověď je kupodivu kladná, jakkoliv bude docházet (především) k jiným adaptacím speciálně na úrovni biochemie. Nicméně protože jedovaté léky do těla bakterie pronikají skrz její povrch, logickou reakcí by bylo povrch minimalizovat …

více »

Nečekané živé fosílie: bakterie mají stovky milionů let zamčený genom

Evoluce mikroorganismů je obvykle velmi rychlá, už kvůli jejich krátké generační době. Najít bakterii s genomem konzervovaným stovky milionů let je proto větší senzací, než když objevíme třeba latimerii. K živým fosiliím podle všeho patří bakterie Candidatus Desulforudis audaxviator. Základem jejich metabolismu je redukce síranů, zajímavé ovšem je, že k …

více »