Singletový kyslík produkovaný membránou po aktivaci viditelným světlem je efektivní při hojení ran. Univerzita Karlova a Akademie věd ČR spojily své síly prostřednictvím společností Charles University Innovations Prague s.r.o. a i&i Prague s.r.o. a zakládají akademický technologický spin-off LAM-X a.s. Ten se zaměří na vývoj nanomateriálů, které mohou být využity …
více »Na půl cestě k životu: Překvapivě složité viry mají i geny pro ribozomy
Obří viry objevované v poslední době dost komplikují naše třídění organismů i chápání hranice mezi živým a neživým. Navíc si těžko být jistý, kde se takové viry vůbec vzaly. Jill Banfield z University of California v Berkeley a její kolegové získali z velkého množství exotických i běžných prostředí (nemocniční pokoje, …
více »Bakterie dokážou ve svých buňkách zabránit katastrofickým srážkám v DNA
Enzym RNáza J1 dokáže rozpoznat, dostihnout a efektivně uvolnit zastavenou RNA polymerázu z DNA. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR objevili nový mechanismus, jak dokáže buňka odstraňovat nefunkční komplexy, které vzniknou při přepisu genetické informace. Tým vedený Liborem Krásným z Laboratoře mikrobiální genetiky a genové exprese se tomto výzkumu věnoval osm let. …
více »Koronavirus, španělská chřipka a mor: Hrozí viry víc než bakterie?
Skutečně se máme přednostně obávat toho, že nás zdecimuje koronavirus, nějaká chřipka, HIV nebo SARS? Proč ne bakterie? Viz také: Všichni se bojí koronaviru, většího zabijáka přitom mají vedle sebe Největší virová epidemie moderní doby, „španělská chřipka“, zabila více lidí než zákopy první světové války. Zajímavý v této souvislosti je …
více »Bakterie vytvářejí vodivé kabely
Bakterie na mořském dně se dokáží seskládat až do délky řádu centimetrů. Tisíce buněk v řadě za sebou si pak předávají elektrony, jako kdyby šlo o měděný vodič. Vědci označuje kabelové bakterie přímo za „mnohobuněčný organismus“. Již dříve si všimli toho, že mořským dnem procházejí elektrické proudy, teprve nyní je …
více »Na Zemi prý opravdu existuje místo, kde nic nežije
Život se dokáže přizpůsobit extrémům teploty, kyselosti i obsahu solí. Když se to všechno potká dohromady, je toho ale přece jen moc. Takový je alespoň výsledek aktuálního průzkumu jezírek v sopečných kráterech v oblasti Dallol na severu Etiopie (proláklina Danakil). Obrázek ukazuje svět zářící barvami, pro život je ale tento …
více »Snazší vkládání DNA umožní další vývoj buněčných továren
Nová studie identifikuje enzymy odpovědné za různé varianty methylace bází v DNA. Díky tomu bychom měli dokázat lépe vkládat do genomů další DNA, protože pak bude methylovaná stejně jako ta původní a s menší pravděpodobností z genomu zase vypadne ven. Methylaci bází DNA můžeme považovat za epigenetickou změnu, do jisté …
více »Bakterie dýchající arsen prý mohou být celkem běžné
Na důkladně medializovaný „arsenový život“ prezentovaný před zhruba 10 lety s velkou slávou NASA si možná leckdo ještě pamatuje, nakonec to skončilo celkem slušnou ostudou. Tehdy se mělo jednat o objev organismů, které by využívaly arsen namísto fosforu v nukleových kyselinách, tedy jako základní biogenní prvek. Což by svým způsobem …
více »Půda brání šíření bakterií rezistentních na antibiotika
Mikroorganismy zdravé půdy zamezují šíření bakteriální rezistence z živočišných odpadů do prostředí. Vzrůstající odolnost (rezistence) bakterií k antibiotickým léčivům je jedním z hlavních problémů, kterým čelí humánní i veterinární medicína ve 21. století. Výzkum i praxe stále více uznávají, že rezistence vůči antibiotikům (ATB-r) je komplexním ekologickým a evolučním problémem …
více »Enzymy střevních bakterií umí přeměnit krev na skupinu 0
Krevní skupina 0 neobsahuje na povrchu červených krvinek žádné sacharidové antigeny, proto lze při transfúzích univerzálně použít bez strachu z toho, že by organismus krev nepřijal v důsledku imunitní reakce. Vědci University of British Columbia nyní ukázali, jak lze pomocí mikroorganismů přeměnit skupinu A na 0, nicméně podobné enzymy jsou …
více »