Bakterie na mořském dně se dokáží seskládat až do délky řádu centimetrů. Tisíce buněk v řadě za sebou si pak předávají elektrony, jako kdyby šlo o měděný vodič. Vědci označuje kabelové bakterie přímo za „mnohobuněčný organismus“. Již dříve si všimli toho, že mořským dnem procházejí elektrické proudy, teprve nyní je …
více »Na Zemi prý opravdu existuje místo, kde nic nežije
Život se dokáže přizpůsobit extrémům teploty, kyselosti i obsahu solí. Když se to všechno potká dohromady, je toho ale přece jen moc. Takový je alespoň výsledek aktuálního průzkumu jezírek v sopečných kráterech v oblasti Dallol na severu Etiopie (proláklina Danakil). Obrázek ukazuje svět zářící barvami, pro život je ale tento …
více »Snazší vkládání DNA umožní další vývoj buněčných továren
Nová studie identifikuje enzymy odpovědné za různé varianty methylace bází v DNA. Díky tomu bychom měli dokázat lépe vkládat do genomů další DNA, protože pak bude methylovaná stejně jako ta původní a s menší pravděpodobností z genomu zase vypadne ven. Methylaci bází DNA můžeme považovat za epigenetickou změnu, do jisté …
více »Bakterie dýchající arsen prý mohou být celkem běžné
Na důkladně medializovaný „arsenový život“ prezentovaný před zhruba 10 lety s velkou slávou NASA si možná leckdo ještě pamatuje, nakonec to skončilo celkem slušnou ostudou. Tehdy se mělo jednat o objev organismů, které by využívaly arsen namísto fosforu v nukleových kyselinách, tedy jako základní biogenní prvek. Což by svým způsobem …
více »Půda brání šíření bakterií rezistentních na antibiotika
Mikroorganismy zdravé půdy zamezují šíření bakteriální rezistence z živočišných odpadů do prostředí. Vzrůstající odolnost (rezistence) bakterií k antibiotickým léčivům je jedním z hlavních problémů, kterým čelí humánní i veterinární medicína ve 21. století. Výzkum i praxe stále více uznávají, že rezistence vůči antibiotikům (ATB-r) je komplexním ekologickým a evolučním problémem …
více »Enzymy střevních bakterií umí přeměnit krev na skupinu 0
Krevní skupina 0 neobsahuje na povrchu červených krvinek žádné sacharidové antigeny, proto lze při transfúzích univerzálně použít bez strachu z toho, že by organismus krev nepřijal v důsledku imunitní reakce. Vědci University of British Columbia nyní ukázali, jak lze pomocí mikroorganismů přeměnit skupinu A na 0, nicméně podobné enzymy jsou …
více »Důkazem života na Marsu by mohly být i horniny
Život na Marsu možná neumíme hledat, ať už jde o život aktuální nebo zbytky něčeho dávno minulého. Tak se třeba uvádí, že na Zemi známe fosílie hlavně z usazených hornin, na Marsu bychom je ovšem měli hledat v horninách vyvřelých či metamorfovaných. Nový výzkum (tisková zpráva University of Illinois, Urbana-Champaign, …
více »Bakterie žijící z oxidu dusnatého
A co to má společného s klimatem? Oxid dusnatý se v prostředí kyslíku oxiduje na oxid dusičitý, v bezkyslíkaté atmosféře dávné Země byl ovšem stabilní a zřejmě existoval jak v atmosféře, tak i rozpouštěný v oceánech. Předpokládáme, že nějaké dávné mikroorganismy mohly oxid dusnatý využívat i k získávání energie namísto …
více »Střevní mikrobiom ovlivňuje i chování myší
Absence mikrobiomu mění expresi genů kódujích proteiny podílející se na regulaci stresové odpovědi. Vědci z Fyziologického a Mikrobiologického ústavu AV ČR ukázali, že absence mikroorganismů u myší má za následek změnu chování v sociálním konfliktu a změny exprese genů regulujících stresovou odpověď při chronickém stresu. Slizniční povrchy i trávicí systém …
více »Jak vypadala LUCA: alkalofil z horkých temnot
Stopování genů k jejich společnému počátku vede k závěru, že poslední společný předek všeho živého pobýval někde v hlubinách u podmořských vývěrů a živil se vodíkem. Poslední společný předek veškerého pozemského života LUCA (last universal common ancestor) byla, jak předpokládáme, nejspíš něco jako dnešní archea, žila v bezkyslíkatém prostředí a …
více »