Na rozdíl od dravých bakteriofágů, GTA spolupracují s bakteriemi při přenosu DNA. Strukturní virolog Pavol Bárdy a jeho kolegové, v čele s vedoucím výzkumné skupiny Pavlem Plevkou z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, byli prvními vědci, kteří odhalili strukturu částice označované gene transfer agent (GTA) a popsali konformační změny, které musí …
více »Boj proti bakteriím pomocí antimikrobiálních peptidů
Antimikrobiální peptidy jsou součástí přirozené imunitní schopnosti mnoha různých organismů. Tým vědců z institutu CEITEC Masarykovy univerzity vedený Robertem Váchou nedávno objevil, jak ohebnost antimikrobiálních peptidů ovlivňuje jejich schopnost bojovat proti bakteriím. Vědci popsali, jak efektivně využít ohebnosti peptidů při návrhu nových potenciálních léčiv. Závěry jejich studie byly nedávno zveřejněny …
více »Nově založený spin-off LAM-X vyvíjí nanotkaniny pro využití v medicíně
Singletový kyslík produkovaný membránou po aktivaci viditelným světlem je efektivní při hojení ran. Univerzita Karlova a Akademie věd ČR spojily své síly prostřednictvím společností Charles University Innovations Prague s.r.o. a i&i Prague s.r.o. a zakládají akademický technologický spin-off LAM-X a.s. Ten se zaměří na vývoj nanomateriálů, které mohou být využity …
více »Na půl cestě k životu: Překvapivě složité viry mají i geny pro ribozomy
Obří viry objevované v poslední době dost komplikují naše třídění organismů i chápání hranice mezi živým a neživým. Navíc si těžko být jistý, kde se takové viry vůbec vzaly. Jill Banfield z University of California v Berkeley a její kolegové získali z velkého množství exotických i běžných prostředí (nemocniční pokoje, …
více »Bakterie dokážou ve svých buňkách zabránit katastrofickým srážkám v DNA
Enzym RNáza J1 dokáže rozpoznat, dostihnout a efektivně uvolnit zastavenou RNA polymerázu z DNA. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR objevili nový mechanismus, jak dokáže buňka odstraňovat nefunkční komplexy, které vzniknou při přepisu genetické informace. Tým vedený Liborem Krásným z Laboratoře mikrobiální genetiky a genové exprese se tomto výzkumu věnoval osm let. …
více »Koronavirus, španělská chřipka a mor: Hrozí viry víc než bakterie?
Skutečně se máme přednostně obávat toho, že nás zdecimuje koronavirus, nějaká chřipka, HIV nebo SARS? Proč ne bakterie? Viz také: Všichni se bojí koronaviru, většího zabijáka přitom mají vedle sebe Největší virová epidemie moderní doby, „španělská chřipka“, zabila více lidí než zákopy první světové války. Zajímavý v této souvislosti je …
více »Bakterie vytvářejí vodivé kabely
Bakterie na mořském dně se dokáží seskládat až do délky řádu centimetrů. Tisíce buněk v řadě za sebou si pak předávají elektrony, jako kdyby šlo o měděný vodič. Vědci označuje kabelové bakterie přímo za „mnohobuněčný organismus“. Již dříve si všimli toho, že mořským dnem procházejí elektrické proudy, teprve nyní je …
více »Na Zemi prý opravdu existuje místo, kde nic nežije
Život se dokáže přizpůsobit extrémům teploty, kyselosti i obsahu solí. Když se to všechno potká dohromady, je toho ale přece jen moc. Takový je alespoň výsledek aktuálního průzkumu jezírek v sopečných kráterech v oblasti Dallol na severu Etiopie (proláklina Danakil). Obrázek ukazuje svět zářící barvami, pro život je ale tento …
více »Snazší vkládání DNA umožní další vývoj buněčných továren
Nová studie identifikuje enzymy odpovědné za různé varianty methylace bází v DNA. Díky tomu bychom měli dokázat lépe vkládat do genomů další DNA, protože pak bude methylovaná stejně jako ta původní a s menší pravděpodobností z genomu zase vypadne ven. Methylaci bází DNA můžeme považovat za epigenetickou změnu, do jisté …
více »Bakterie dýchající arsen prý mohou být celkem běžné
Na důkladně medializovaný „arsenový život“ prezentovaný před zhruba 10 lety s velkou slávou NASA si možná leckdo ještě pamatuje, nakonec to skončilo celkem slušnou ostudou. Tehdy se mělo jednat o objev organismů, které by využívaly arsen namísto fosforu v nukleových kyselinách, tedy jako základní biogenní prvek. Což by svým způsobem …
více »