Archiv článků: barvy

Jak vzniká zbarvení papouščího peří? Odpověď přináší v nové studii publikované v časopise Science mezinárodní badatelský tým. Výzkum vedli vědci z portugalského BIOPOLIS-CIBIO a zapojeni jsou do něj i čeští badatelé, včetně doc. Petera Mojzeše z Fyzikálního ústavu UK. Papoušci by mohli být synonymem pro barevnost: téměř všechny druhy jsou …

Systém vyvinutý iráckými a australskými vědci dokáže diagnostikovat cukrovku, mrtvici, anémii, astma, onemocnění jater a žlučníku, COVID-19 a řadu cévních a gastrointestinálních problémů pouze z barvy jazyka. Inženýři z Middle Technical University (MTU) a University of South Australia (UniSA) dosáhli průlomu v sérii experimentů, při nichž použili 5 260 snímků …

Savci oproti ptákům nebo třeba organismům obývajících korálové útesy disponují mnohem méně barevnými ozdobami. Vypadá to logicky, protože savci jsou potomky tvorů, které v druhohorách konkurence dinosaurů víceméně dotlačila k nočnímu životu. Pouze někteří primáti pak mutacemi dokázali získat zpět plnobarevné tříkanálové vidění. Ostatní savci (nebo alespoň placentální savci) nerozlišují …

Zářivé, výrazné barvy a jejich speciální vzory se v přírodě u živočichů vyskytují ze dvou hlavních důvodů: aby přitahovaly sexuální partnery nebo odstrašovaly predátory (což může souviset s tím, že se příslušníci jednoho druhu připodobňují dejme tomu druhu jedovatému; nebo jde o druh, který je skutečně jedovatý nebo cca nepoživatelný …

Za zábavní pyrotechnikou se samozřejmě skrývá celá řada zajímavých chemických i fyzikálních fíglů. I když zlatá éra klasických ohňostrojů se již asi chýlí ke konci (čehož lze na jedné straně litovat, ale třeba každý, kdo má psa, ví, jak je to dvojsečné), snad v této souvislosti drobná perlička. Proč v …

Jak slepí lidé rozumí barvám? Od filozofa Johna Locka se táhne přesvědčení, že maximálně mohou podle zvnějšku dodané znalosti přiřadit nějakému předmětu nějakou barvu („banán je žlutý“), ale nedojdou ke skutečnému pochopení, tj. budou mít s barvami spojené jiné asociace, budou jinak přiřazovat barvy neznámým předmětům, jinak barvy vysvětlovat apod. …

Na rozdíl od těch růžových, které prý vykouzlí realitu podle našich představ, samozabarvovací brýle přizpůsobí množství propouštěného záření podle intenzity osvětlení. Využívají k tomu fyziku pevných látek, konkrétně fotochromní materiály a molekuly, které dokážou měnit strukturu a uspořádání. Mnohé brýle se na slunci zatmavují, a šetří tak zrak svých uživatelů. …

Modrá je nejoblíbenější barva zřejmě ve všech kulturách – evolučně se to vysvětluje tak, že je spojena s dalšími příznivými okolnostmi, tedy jasnou oblohou a čistou vodou. Zajímavé ale je, že třeba nejstarší keramika nebo malby modrou zrovna nehýří. Je to dáno asi hlavně tím, že neexistuje příliš mnoho anorganických …

Jedna uniforma zamaskuje vojáka v lese i v poušti. Při pohybu v lese má uniforma tmavozelené odstíny, v sušším a teplejším prostředí zesvětlá. To je základní princip, který se podařilo realizovat Martině Vikové z katedry materiálového inženýrství fakulty textilní. Děje se tak díky termochromním pigmentům v materiálu, ze kterého je …

Alespoň do určité míry. Samohlásku „á“ si údajně spíš představujeme červenou než zelenou a „í“ je zase spíš světlé než tmavé. Syntestézie, tedy automatické propojování vjemů z různých smyslů, je celkem raritní způsob vnímání, kdy barvy chutnají či zní nebo tóny voní. V malé míře to má asi každý z …