Archiv článků: biochemie

Nový pohled na vývoj raných interakcí mezi proteiny a RNA

Interakce mezi RNA a peptidy/proteiny jsou pro život nesmírně důležité již od jeho nejranějších forem, dokonce ještě před posledním univerzálním společným předkem (LUCA). Komplexy protein-RNA jsou v moderním životě všudypřítomné a jsou nezbytné pro mnoho fází buněčného cyklu a metabolismu. Nový výzkum přináší experimentální podklady, které poskytují nový pohled na …

více »

Výzkum role proteinových sítí při oplození může pomoci objasnit neplodnost

Důležitým aspektem oplození u savců je vzájemná komunikace proteinových sítí, které se nacházejí na vajíčku i na spermii. Tyto proteinové komplexy procházejí mnohými změnami a přeskupováním v průběhu pohybu spermie reprodukčním traktem, kdy dochází ke zrání spermie, tzv. maturaci. Pouze kvalitní spermie je schopna projít těmito klíčovými změnami, které jsou …

více »

Jak odhalit pančování medu

Podvodníci nahrazují nedostatečnou amylázovou aktivitu přidáním cizích amyláz, které nejsou medu vlastní. Včelí med patří mezi nejfalšovanější potraviny na světě. Nejčastějšími podvody jsou přimíchávání sirupů z cukrové třtiny, kukuřice či rýže. Odhalení falšovaného medu je nesnadné a obvykle je zapotřebí využití více metodických přístupů. Pomoci může nová metoda, kterou vyvinuli …

více »

Jedy hadů i savců pocházejí z proteinu slin

Někteří hadi, ještěři, ba i savci při kousnutí vylučují do rány oběti jed. Poslední společný předek všech těchto živočichů žil někdy před 300 miliony lety. Podle nového výzkumu mají ale všechny jedy společný původ, vznikly z bílkoviny obsažené ve slinách. Vědci z Okinawa Institute of Science and Technology a Australian …

více »

Thymohydrochinon z koření by mohl rozšířit paletu protirakovinných látek

Tymián a oregano obsahují sloučeninu thymohydrochinon, která potlačuje růst nádorů. K dosažení protirakovinného účinku ale nestačí tato koření přidávat do jídla, na to je koncentrace příliš nízká. Obtížné by bylo příslušné látky i extrahovat. Výzkumníci z Purdue University nyní nicméně dosáhli prvního kroku k využití této sloučeniny ve farmaceutickém průmyslu …

více »

Vytvořili molekulu spojující DNA a proteiny

Nukleové kyseliny a proteiny spolu samozřejmě tvoří řadu komplexů a všemožně spolupracují. Enzymy čtou DNA, replikují ji, přiřazují triplety jednotlivým kodonům při syntéze bílkovin (translaci). Ribozom, kde translace probíhá, je přímo komplexem složeným z RNA a bílkovin. Nyní vědci nicméně dokázali vytvořit nukleopeptid nikoliv z RNA, ale i z podstatně …

více »

Sestavili protein složený z pravotočivého i levotočivého řetězce

Jednou z nejběžnějších forem sekundární struktury proteinu je tzv. beta-list (skládaný list). Primární struktura znamená vlastní sekvenci aminokyselin sekundární pak to, jak jsou vlákna dále uspořádána. V beta listu tvoří vlákna dvojrozměrnou strukturu, kterou mezi vlákny udržují vodíkové vazby. Jinou známou strukturou je šroubovice (alfa-helix). Vědci z Kalifornské univerzity v …

více »

Další teorie o životě v mracích Venuše počítá s amoniakem

Po loňském oznámení objevu fosfanu, které se však nepodařilo potvrdit, přicházejí zastánci života v atmosféře Venuše s dalším modelem: místní mikroorganismy by mohly produkovat amoniak, který by je současně chránil před extrémně kyselým prostředím kyseliny sírové. Autoři z MITu, Cardiff University a Cambridge University na podporu svého modelu argumentují tím, …

více »

Odkud se na Zemi vzal biologický fosfor?

periodická tabulka

Při formování Země před cca 4,5 miliardami let se veškerý přítomný fosfor vzhledem ke svých fyzikálním a chemickým vlastnostem pravděpodobně potopil do roztaveného jádra. Odkud se pak ale vzal fosfor nezbytný pro biologickou evoluci (nejen RNA/DNA, ale i fosfolipidy, ATP…)? Předpokládáme, že vznikající život využil fosfor mimozemského původu; dřívější studie …

více »

Jak rostliny brání fotosyntetický aparát před úžehem

Pro rostliny je jediným zdrojem energie pro veškeré životní funkce světlo našeho Slunce. Jeho přeměnu na rostlinou využitelnou formu zajišťují tzv. světlosběrné komplexy uvnitř rostlinných chloroplastů. Pokud je ale světla příliš mnoho, mohly by se tyto komplexy poškodit. Jak se rostliny tomuto poškození brání, odhalili nyní vědci z Centra Algatech …

více »