Je velmi vzácné, aby v Japonsku byla objevena nová rostlina. Země je hustě osídlena, flóra důkladně prozkoumána a zdokumentována. Suetsugu Kendži (Kenji) z Kobe University a jeho spolupracovníci ale nedávno přesto našli nový působivý druh orchideje, jejíž růžové okvětní lístky se podobají sklu. Orchidej byla původně identifikována u ostrova Hačidžo …
více »Výzkum mezidruhových kříženců pomůže ve šlechtění odolnějších plodin
Jeden z rodičovských genomů je stabilnější a druhý je naopak náchylnější k různým eliminacím. Olomoučtí odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zjistili, proč u některých kříženců trav začne časem dominovat genom jednoho z rodičů. Objev, při kterém vědci mimo jiné využili konfokální superrozlišovací mikroskop, jediný svého druhu v České …
více »Barevné vzory: sexuální signál, nebo odstrašování?
Zářivé, výrazné barvy a jejich speciální vzory se v přírodě u živočichů vyskytují ze dvou hlavních důvodů: aby přitahovaly sexuální partnery nebo odstrašovaly predátory (což může souviset s tím, že se příslušníci jednoho druhu připodobňují dejme tomu druhu jedovatému; nebo jde o druh, který je skutečně jedovatý nebo cca nepoživatelný …
více »Chudí prosperují a bohatí strádají, zjistili vědci o motýlech
Překvapivé zjištění o úbytku a šíření motýlů v Beskydech přinesl výzkum pod vedením entomologa Martina Konvičky z Biologického centra Akademie věd ČR. Jeho tým více než deset let sledoval genetické složení populací dvou motýlů, perleťovce prostředního a perleťovce maceškového. Ukázalo se, že první z nich se v naší přírodě úspěšně …
více »Vědci zjednodušili systém dělení druhů houby aspergilus
Méně je více. Proti hlavnímu proudu současného třídění hub na menší, úzce definované druhy se vydali vědci z Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu AV ČR. Na základě analýzy zhruba osmi set vzorků hub rodu Aspergillus, významné pro potravinářství, medicínu nebo biotechnologie, navrhli výrazně jednodušší systém členění. Snížení počtu druhů bude …
více »Alkobioza: nově objevený typ soužití řas a hub
Nejedná se o lišejník, protože houbový partner není potravně závislý na své řase. Vědci Botanického ústavu AV ČR popsali symbiotický vztah mezi houbami a řasami, který byl doposud ve vědeckém světě přehlížen. Pro soužití řas s kornatcovitými stopkovýtrusými houbami, které se zcela běžně vyskytuje v lesích mírného pásu, zavedli nový termín …
více »Ještěrky se samy očkují proti mravenčímu jedu
Konzumace ohnivých mravenců může ještěrkám pomoci získat určitou imunitu proti jejich jedu, což se jím hodí při budoucím štípnutí. Vědci z Pensylvánské univerzity zjistili, že když byly ještěrky (konkrétně druh Sceloporus undulatus, leguánek stepní) krmeny ohnivými mravenci, ovlivnilo to tři faktory jejich imunity. Došlo ke zvýšení počtu jednoho typu bílých …
více »Investice do spermií ubírá vlaštovkám na délce života
Díky využití unikátních demografických dat mohli vědci vůbec poprvé testovat vztah mezi mírou investicí do spermií a přežíváním samců ve volně žijící populaci vlaštovky obecné. Experti z Ústavu biologie obratlovců AV ČR potvrdili, že produkce velkého množství spermií může vést ke zkrácení délky života samců a být tedy poměrně nákladná. …
více »Papoušci jsou ještě chytřejší, chápou víc nástrojů jako sadu
Papoušek kakadu Goffinův používá pro splnění složitějších úloh více nástrojů v podobě sad. Více nástrojů si také dokáže předem přinést na budoucí „pracoviště“. Až dosud vedle člověka něco podobného předvedli pouze šimpanzi. U populací šimpanzů v severním Kongu bylo zaznamenáno, že povrch termitiště prorážejí jedním, těžším typem klacku a pak …
více »Zoo Brno nově chová největší masožravé kachny severní polokoule
Ptačí kolekce brněnské zoo je bohatší o další druh. V Beringii se usídlily kajky mořské (Somateria mollissima). Tito letci mají řadu zajímavých vlastností. Jednak se jedná největší kachny severní polokoule, ale také mají velmi hluboký a specifický hlas. Kromě toho můžeme s klidným svědomím uvést, že samci mají jedno z …
více »