Složité eukaryotické buňky vznikly nejspíš někdy před 2 miliardami let. O této události s oblibou píše Nick Lane, jehož několik knih vyšlo i v češtině. Podle Lanea a dalších vědců vznikla složitá buňka spolu s pohlcením mitochondrií prakticky v jediném kroku, jako celkem nepravděpodobná událost (hypoteticky: ke vzniku složitého života …
více »Co drží na uzdě globální biodiverzitu?
Vyšší diverzita vede k nižší rychlosti vznikání nových druhů a k rychlejšímu vymírání. Článek v prestižním časopise Science Advances, který publikovali vědci z Univerzity Karlovy (CTS a PřF UK) ukazuje, že biologická rozmanitost Země je v měřítku desítek miliónů let regulovaná díky zpětné vazbě mezi diverzitou na jedné straně a …
více »Stres si rostliny pamatují více, než se předpokládalo
Různé stresové podmínky v rodičovské generaci rostlin mohou mít silně negativní, ale také velmi pozitivní vliv na růst a reprodukční úspěch potomků. Někteří potomci mohou zvýšit produkci semen až o 40 %. Vyplývá to z nejrozsáhlejší mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Botanického ústavu AV ČR a která byla publikována v renomovaném botanickém časopise …
více »Jak se pohybují imunitní buňky
Vědecké týmy 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV vytvořily 3D rekonstrukce ultrastruktury dendritických buněk, které dokazují dosud nepopsanou multiplikaci centrozomů – struktur organizujících mikrotubulární cytoskelet buněk. Data českých vědců jsou součástí studie vedené vědci z Univerzity v Bonnu, kteří objevili nový mechanismus, jakým multiplikace centrozomů …
více »Popsali nový druh jepice z baltského jantaru
Až 47 milionů let stará může být jepice, která v období třetihor uvízla v kapce pryskyřice a díky tomu se dochovala ve fantastických detailech do dnešních dnů. Objev tohoto krásného hmyzu v jantaru upoutal pozornost vědců z České republiky, Španělska, Polska a Německa, kteří spojili své síly a za použití nejnovějších technik – …
více »Odhalena důležitá součást rostlinné imunity: fosfolipidy
Vědkyně a vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR společně s francouzskými kolegy objevili, že při obraně rostlin proti bakteriím hrají zásadní roli sloučeniny zvané fosfolipidy. Jedna z nich slouží jako signál spouštějící některé obranné reakce. Mezinárodní tým popsal dosud neznámou molekulární dráhu, kterou rostliny reagují na přítomnost patogenních bakterií …
více »Proč se mtDNA dědí jen v mateřské linii
Mitochondriální DNA dědíme pouze po matce, veškeré mimojaderné geny v buňkách otcovského organismu vyjdou naprázdno. Proč to příslušná DNA připustila, jak se proti tomu brání a k čemu je to (někomu jinému) vůbec dobré? Proč při splynutí vajíčka a spermie nefúzují kromě jader i další organely nesoucí genetickou informaci? U …
více »Kolik žije na světě mravenců? A váží opravdu tolik jako lidstvo?
Nedávná studie v prestižním americkém časopise PNAS od Schultheisse a kolektivu zpřesnila odhady o tom, kolik na světě žije mravenců a kolik váží. Na každého člověka připadá přibližně 2,5 milionu mravenčích dělnic a celá skupina mravenců váží jako pětina lidské populace na Zemi. Na studii navázali komentářem v témže časopise …
více »Spí vlci podobně jako psi?
Domestikace změnila v řadě ohledů vlčí mozek. Projevují se vzniklé rozdíly i na tom, jak oba (pod)druhy spí? V této souvislosti se mj. uvádí, že psi podle všeho sdílejí část vzorců spánku s člověkem. Například je známo, že psi spí podobně jako lidé méně hluboce, když se dostanou do neznámého …
více »Müllerova rohatka: odstraňuje sex škodlivé mutace?
Řekneme-li o sexu, že přetrhává kombinace genů, pak jsme jej bezmála definovali. Genetikové velice naříkají, že sex redukuje „vazebné nerovnováhy“. Chtějí tím říct, že nebýt rekombinace, byly by geny, které jsou spolu svázány, jako gen pro modré oči a gen pro blond vlasy, svázány navždy. Pak by se nemohlo stát, …
více »