Archiv článků: biologie

Obří vydra konkurovala lvům a hyenám

Na území dnešní Etiopie se podařilo objevit fosilie dávné vydry – ovšem poněkud větší, než jsou ty dnešní, dosahovala totiž hmotnosti kolem 200 kg. U nás žijící vydra říční má 3–15 kg, mořská vydra ze severního Pacifiku do 45 kg. Megavydra byla datována do období před 2,5 až 3,5 miliony …

více »

Velké vymírání v devonu mohly spustit kořeny stromů

Nová analýza tvrdí, že vznik prvních stromů s kořeny v devonu pravděpodobně vedl k tomu, že do oceánů se dostalo množství živin. To způsobilo masivní růst řas, které pak vyčerpaly kyslík v oceánech a spustily masové vymírání. V devonu skutečně poprvé vyšší (cévnaté) rostliny dosáhly velikosti a formy stromů. Ve …

více »

Jak přežít globální oteplování: norníci si vypůjčí gen od svých sousedů

Rozdílné vlastnosti mezi populacemi norníků rudých na severu a jihu Velké Británie, způsobené odlišným typem hemoglobinu, mohou ovlivnit jejich adaptační schopnosti na měnící se klima. Výzkum vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ukázal, že schopnost využít rozmanitosti ve vlastnostech, které v populacích již existují, a díky nim …

více »

Co drží na uzdě globální biodiverzitu?

Vyšší diverzita vede k nižší rychlosti vznikání nových druhů a k rychlejšímu vymírání. Článek v prestižním časopise Science Advances, který publikovali vědci z Univerzity Karlovy (CTS a PřF UK) ukazuje, že biologická rozmanitost Země je v měřítku desítek miliónů let regulovaná díky zpětné vazbě mezi diverzitou na jedné straně a …

více »

Stres si rostliny pamatují více, než se předpokládalo

Různé stresové podmínky v rodičovské generaci rostlin mohou mít silně negativní, ale také velmi pozitivní vliv na růst a reprodukční úspěch potomků. Někteří potomci mohou zvýšit produkci semen až o 40 %. Vyplývá to z nejrozsáhlejší mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Botanického ústavu AV ČR a která byla publikována v renomovaném botanickém časopise …

více »

Jak se pohybují imunitní buňky

Vědecké týmy 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV vytvořily 3D rekonstrukce ultrastruktury dendritických buněk, které dokazují dosud nepopsanou multiplikaci centrozomů – struktur organizujících mikrotubulární cytoskelet buněk. Data českých vědců jsou součástí studie vedené vědci z Univerzity v Bonnu, kteří objevili nový mechanismus, jakým multiplikace centrozomů …

více »

Popsali nový druh jepice z baltského jantaru

Až 47 milionů let stará může být jepice, která v období třetihor uvízla v kapce pryskyřice a díky tomu se dochovala ve fantastických detailech do dnešních dnů. Objev tohoto krásného hmyzu v jantaru upoutal pozornost vědců z České republiky, Španělska, Polska a Německa, kteří spojili své síly a za použití nejnovějších technik – …

více »

Odhalena důležitá součást rostlinné imunity: fosfolipidy

Vědkyně a vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR společně s francouzskými kolegy objevili, že při obraně rostlin proti bakteriím hrají zásadní roli sloučeniny zvané fosfolipidy. Jedna z nich slouží jako signál spouštějící některé obranné reakce. Mezinárodní tým popsal dosud neznámou molekulární dráhu, kterou rostliny reagují na přítomnost patogenních bakterií …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close