Archiv článků: biologie

AMULET se osvědčil i při prognóze nástupu chorob u rostlin ještě předtím, než se projeví první viditelné příznaky. Efektivní a přesné měření morfologických a fyziologických vlastností rostlin umožňuje systém AMULET. Při jeho vývoji spolupracovali odborníci na rostlinný výzkum i informatici z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, VŠB-Technické univerzity Ostrava a …

Prodlužující se vegetační sezona, jeden z projevů klimatické změny v Evropě, má překvapivý vliv na rozmnožování srnce obecného, nejrozšířenějšího kopytníka starého kontinentu. Srnec má zajímavou reprodukční biologii, protože jako jediný evropský sudokopytník využívá tzv. embryonální diapauzu (utajenou březost), kdy se v děloze srny zárodek po několik měsíců téměř nevyvíjí. Doposud …

Mikroorganismy skupiny Asgard jsou v posledních letech intenzivně studovány jako pravděpodobní přímí předchůdci pokročilejších eukaryotních organismů. Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí jsou i vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR – Centra Algatech v Třeboni, popsal nový typ mechanismu zachycování světelné energie u málo probádané skupiny mořských mikroorganismů, archeí. Studie publikovaná …

Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc …

Mladý český vědec poprvé zdokumentoval největšího hlodavce Austrálie a Oceánie. Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá …

Nová rozsáhlá studie maďarských etologů z budapešťské Eötvös Loránd University (významné centrum psovědných výzkumů) se zaměřila na čichové schopnosti jednotlivých psích plemen. Border kolie dosáhly vyšší úspěšnosti než některá lovecká plemena, jako jsou zlatí retrívři, labradoři, maďarští a němečtí ohaři, baseti, bloodhoundi a kokršpanělé. Což je rozhodně překvapivé, protože pro …

Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se …

Kde dříve burácely tanky, dnes přežívají vzácné druhy. Vědci ze tří prestižních institucí – Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a neziskové organizace Beleco – zjistili, že řízené projíždění vozidel po bývalých vojenských výcvikových prostorech významně přispívá k ochraně ohrožených druhů napříč různými skupinami organismů. Výsledky rozsáhlého výzkumu byly publikovány v …

Ptakořitní (vejcorodí, Monotremata) savci jsou unikátní skupinou, kterou dnes reprezentují ptakopyskové a ježury (těch je více druhů). Ptakopysk žije ve vodě, ježura je suchozemská. Co jejich poslední společný předek? No, u savců (jakkoliv toto jsou hodně divní savci) bychom si tipli, že posun k životu ve vodě je druhotný. U …

Kalamita lýkožrouta smrkového v České republice v posledních několika letech ustupuje a objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit, meziročně významně klesá. Je to nejen díky průběhu počasí, ale také díky zásadním úpravám v postupech ochrany lesa. Na jejich vývoji se podílejí i odborníci z Biologického centra AV ČR (BC …