Pavúky plnia v prírode mnohé dôležité funkcie a vo vzťahu k človeku sa významne uplatňujú napríklad pri likvidácii škodcov v poľnohospodárstve. Špecialistom na pavúky z Ústavu krajinnej ekológie SAV, v. v. i., sa podarilo zaznamenať výskyt troch druhov pavúkov, ktoré sú pre územie Slovenska nové. Nálezy už publikovali vo vedeckom …
více »Nová studie odhalila roli cukrů na povrchu buněk v navigaci neuronů
Molekuly proteinové povahy známé pod příznačným názvem semaforiny fungují jako molekulární GPS. Mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu molekulární genetiky AV ČR a kalifornské Stanfordovy univerzity odhalil molekulární mechanismy, jimiž cukry na povrchu buněk ovlivňují navigaci neuronů v nervovém systému. Jejich výsledky mohou vést i k vylepšení …
více »I kočkovité šelmy žerou rostliny. Alespoň levhart sněžný
Podle zkušeností chovatelů (domestikované) psovité šelmy celkem bez problémů přežijí na vegetariánské dietě, kočkovité jsou ovšem mnohem striktnějšími masožravci. Ale ani to nemusí vždy platit, ani v přírodě ne. Podle nové studie DNA v trusu levhartů sněžných (irbis) se ukazuje, že tyto vysokohorské kočky se běžně živí rostlinami, dokonce některé …
více »LUCA měla žít už před 4,2 miliardami let a bojovala s viry
LUCA je hypotetický poslední společný předek všech dnes žijících (buněčných) organismů. LUCA (last universal common ancestor) používala ve srovnání s dnešními organismy cca stejnou sadu aminokyselin, stejný genetický kód, tvorbu bílkovin na ribozomech, ukládání informací v DNA (i když LUCA nemusela být vzdálená v čase od – hypotetického – světa …
více »Průlomové pozorování dělení lidských buněk
Až donedávna se vědci domnívali, že aktinová vlákna jsou potřebná pouze pro závěrečný krok oddělení dceřiných buněk. Mezinárodní výzkumný tým stojí za průlomovým pozorováním buněk v průběhu jejich dělení. Skupina vědců pod vedením Libora Macůrka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Roberta Grosse z Ústavu klinické a experimentální farmakologie a …
více »Čím lze na exoplanetách nahradit vodu?
Život na Zemi používá jako rozpouštědlo vodu. Lze předpokládat, že kapalinu bude vyžadovat i život jiného typu, například křemíkový. Proč? Kapalina rozpouští různé molekuly, což organismům umožňuje přístup k celé řadě sloučenin. Kapalina usnadňuje také míchání a vzájemné působení složitých molekul. Pozemský život není možný bez vody, a protože voda …
více »Ubývají obratlovci opravdu rapidně? Chyba může být v metodě výpočtu
Index LPI je indikátorem včasného varování o stavu přírody, který se často používá k charakterizování průměrné změny velikosti populací. Podle přírodovědců Anny Tószögyové, Jana Smyčky a Davida Storcha z Univerzity Karlovy však trpí několika matematickými a statistickými problémy, což vede ke zkreslením. Tvrzení, že populace obratlovců poklesly od roku 1970 …
více »Odhalili příčiny dlouhé evoluce vrkočů – nejstaršího známého rodu suchozemských plžů na Zemi
Vrkoči jsou tak malí, že je můžeme snadno přehlédnout, přesto dokáží cestovat mezi kontinenty. Na Zemi žijí desítky milionů let a za tu dobu osídlili všechny kontinenty vyjma nehostinné Antarktidy. Tajemství evoluce těchto drobných suchozemských plžů osvětlil díky svému výzkumu mezinárodní tým zoologů vedený vědci z Masarykovy univerzity. Výsledky svého …
více »Nejlepší z možných světů
Filozofové na sebe byli vždycky jako psi. Tak například Voltaire udělal kolegovi Leibnizovi to nejhorší, co se mezi filozofy muže stát, totiž ztropil si z něho srandu. V románu Candide vystupuje bizarní figura doktora Panglosse, profesora metafyziko-teologo-kosmolo-nigologie a velkého zastánce leibnizovského optimismu, tedy přesvědčení, že žijeme v nejlepším z možných …
více »Moravský Yellowstone sloužil v době ledové jako oáza pro teplomilné dřeviny
V době ledové mohly hydrotermální prameny sehrát klíčovou roli pro přežívání teplotně náročných druhů ve vyšších zeměpisných šířkách. K tomuto zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený pracovníky z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a České geologické služby, na studii se podíleli i vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky výzkumu, čerstvě publikované …
více »