Archiv článků: biologie

Záhady (darwinovské) evoluce

Proč musely myšlenky evoluční teorie a přírodního výběru čekat až na Darwina? Jak to, že někdo vymyslel dřív derivace a integrály, než zpozoroval přírodní výběr? Skutečně – myšlenka evoluce a přírodního výběru atd. působí celkem triviálně. Nepotřebujete k ní žádnou znalost vyšší matematiky, nic ani není třeba počítat, měřit nějaké …

více »

Čím se řídí výška ptačího zpěvu? Tradiční hypotézu vědci zpochybnili

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Druhy, u kterých dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím, mají zpěv hlubší, než by příslušelo jejich velikosti. Díky analýze největší data báze ptačích hlasů zpochybnili čeští vědci jednu z tradičních hypotéz, která vysvětluje evoluci ptačího zpěvu. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Tomáše …

více »

Proč jsou tarantule barevné?

Modré a zelené zbarvení mnoha druhů tarantulí (sklípkanů) představovalo pro entomology dosud záhadu. Tarantule jsou aktivní hlavně v noci a za soumraku; navíc jsme se domnívali, že ani nemají barevné vidění. Příslušné barvy jsou přitom mnohdy syté a jasné, nevypadá to na náhodu (tj. že nějaká využívaná látka je shodou …

více »

V Praze žije už stovka bobrů, původem jsou z Bavorska

Populace bobra evropského se na území hlavního města rozrůstá. Vědci odhadují, že aktuálně v Praze žije zhruba 100 jedinců v 17 teritoriích. První výskyt bobra v hlavním městě byl po dlouhých 185 letech potvrzen teprve v roce 2015. Bobři pocházejí původem z Bavorska. „Bobři Prahou nicméně hlavně procházejí a šíří …

více »

Jak si spermie zařídí, aby nestárly?

Spermie a vajíčka nesmí na rozdíl od tělních (somatických) stárnout, protože z nich vznikne i další nesmrtelná zárodečná linie. Tento mechanismus vydržel už cca miliardu let. Vědci se nyní soustředili na vyvíjející se embryo. To již obsahuje „nesmrtelné“ spermie, v zárodku ovšem probíhá řada procesů, před nimiž se tyto nesmrtelné …

více »

Jak se vyvíjí a jak roste pyl

Tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR publikoval nové poznatky o vývoji a klíčení pylu v Plant Physiology, jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů zaměřených na rostlinnou biologii. Při výzkumu použili i metodu genového inženýrství označovanou jako CRISPR, za niž byla letos udělena Nobelova cena. Pyl slouží …

více »

Má vědomí sebe sama dokonce i samotné chapadlo chobotnice?

V poslední době se často diskutuje o vědomí různých živočichů. U inteligentních moderních hlavonožců (= cca vše mimo loděnky) se navíc můžeme ptát, nakolik mají vlastní inteligenci i jejich jednotlivá ramena. Chapadla chobotnice jsou do jisté míry nezávislá na centrálním mozku. Uvádí se, že po utržení se dokáží stále chovat …

více »

Jak u obratlovců vznikla adenohypofýza

Evoluční původ součásti podvěsku mozkového, tzv. adenohypofýzy. Tato žláza má centrální význam pro řízení hormonálního systému organismu. Robert Černý z katedry zoologie PřF UK se stal “duchovním otcem” a také spoluautorem článku v posledním vydání jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, Science. Studie, jejíž experimentální část provedl se svými americkým …

více »

Čolek je jako zemědělec…

…který na své pole zaseje více plodin s různými nároky na vodu a teplotu půdy. Pravděpodobnost, že něco sklidí je vyšší, než když vsadí na monokulturu. Tři roky testovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, jak se čolek obecný a čolek horský přizpůsobují sezónním výkyvům teploty prostředí. Zjistili, že jejich …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close