Archiv článků: biologie

Proč musely myšlenky evoluční teorie a přírodního výběru čekat až na Darwina? Jak to, že někdo vymyslel dřív derivace a integrály, než zpozoroval přírodní výběr? Skutečně – myšlenka evoluce a přírodního výběru atd. působí celkem triviálně. Nepotřebujete k ní žádnou znalost vyšší matematiky, nic ani není třeba počítat, měřit nějaké …

Druhy, u kterých dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím, mají zpěv hlubší, než by příslušelo jejich velikosti. Díky analýze největší data báze ptačích hlasů zpochybnili čeští vědci jednu z tradičních hypotéz, která vysvětluje evoluci ptačího zpěvu. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Tomáše …

Modré a zelené zbarvení mnoha druhů tarantulí (sklípkanů) představovalo pro entomology dosud záhadu. Tarantule jsou aktivní hlavně v noci a za soumraku; navíc jsme se domnívali, že ani nemají barevné vidění. Příslušné barvy jsou přitom mnohdy syté a jasné, nevypadá to na náhodu (tj. že nějaká využívaná látka je shodou …

Populace bobra evropského se na území hlavního města rozrůstá. Vědci odhadují, že aktuálně v Praze žije zhruba 100 jedinců v 17 teritoriích. První výskyt bobra v hlavním městě byl po dlouhých 185 letech potvrzen teprve v roce 2015. Bobři pocházejí původem z Bavorska. „Bobři Prahou nicméně hlavně procházejí a šíří …

Spermie a vajíčka nesmí na rozdíl od tělních (somatických) stárnout, protože z nich vznikne i další nesmrtelná zárodečná linie. Tento mechanismus vydržel už cca miliardu let. Vědci se nyní soustředili na vyvíjející se embryo. To již obsahuje „nesmrtelné“ spermie, v zárodku ovšem probíhá řada procesů, před nimiž se tyto nesmrtelné …

Jak člověk stárne, jeho plodnost se snižuje. U některých živočichů je to ale naopak, zejména u těch, kteří celý život rostou – třeba u ryb. Takový je evoluční předpoklad. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR ale zjistili, že krátkověká ryba z jihovýchodní Afriky, halančík tyrkysový, se reprodukčnímu stárnutí přesto nevyhne. …

Tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR publikoval nové poznatky o vývoji a klíčení pylu v Plant Physiology, jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů zaměřených na rostlinnou biologii. Při výzkumu použili i metodu genového inženýrství označovanou jako CRISPR, za niž byla letos udělena Nobelova cena. Pyl slouží …

V poslední době se často diskutuje o vědomí různých živočichů. U inteligentních moderních hlavonožců (= cca vše mimo loděnky) se navíc můžeme ptát, nakolik mají vlastní inteligenci i jejich jednotlivá ramena. Chapadla chobotnice jsou do jisté míry nezávislá na centrálním mozku. Uvádí se, že po utržení se dokáží stále chovat …

Evoluční původ součásti podvěsku mozkového, tzv. adenohypofýzy. Tato žláza má centrální význam pro řízení hormonálního systému organismu. Robert Černý z katedry zoologie PřF UK se stal “duchovním otcem” a také spoluautorem článku v posledním vydání jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, Science. Studie, jejíž experimentální část provedl se svými americkým …

…který na své pole zaseje více plodin s různými nároky na vodu a teplotu půdy. Pravděpodobnost, že něco sklidí je vyšší, než když vsadí na monokulturu. Tři roky testovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, jak se čolek obecný a čolek horský přizpůsobují sezónním výkyvům teploty prostředí. Zjistili, že jejich …