Archiv článků: biologie

Kolonie rypošů má vlastní jazyk

Nebo možná lépe mluvit o dialektech? Každopádně rypoši takto poznají našince od cizinců. Gary Lewin a Alison Barker z Max Delbrück Center for Molecular Medicine, Nigel Bennett a Daniel Hart z University of Pretoria v Jihoafrické republice a jejich kolegové provedli rozsáhlý výzkum fascinujících, i když ne zrovna fešných hlodavců …

více »

Tajemství dlouhověkosti slepce galilejského

Tento hlodavec žije až 20 let, což je desetkrát delší doba než u jeho blízce příbuzných druhů. Mezinárodní tým vědců z institutu CEITEC Masarykova univerzita a jejich kolegové z Ruska a Izraele zkoumali adaptivní imunitu hlodavce slepce galilejského (Spalax Galili). Tento hlodavec je velmi pozoruhodný z hlediska své dlouhověkosti, zdraví …

více »

Hlavonožci mají dvě fáze spánku, snad i sny

Chobotnice Octopus insularis během spánku mění barvu, to už se vědělo. Nová studie tvrdí, že tyto změny barvy přitom odpovídají i střídání dvou různých druhů spánku – „klidného“ a „aktivního“. Laboratorní pozorování ukázalo, že během klidného spánku jsou chobotnice nehybné a zbarvené bledě, oči stažené do štěrbin (očních důlků, nebo …

více »

Pravlk obrovský se s běžnými vlky nekřížil

Pravlk obrovský (Canis dirus, dire wolf) byl samostatný druhem, odlišným od dalších psovitých šelem. K takovému výsledku došla studie DNA. Zatímco vlk se občas kříží se šakaly či kojoty (ale ne zase natolik, aby druhy splynuly), parvlk byl geneticky izolován. Možná to hrálo i nějakou roli ve vyhynutí této největší …

více »

Proč je tak málo květin modrých

Modrá je nejoblíbenější barva zřejmě ve všech kulturách – evolučně se to vysvětluje tak, že je spojena s dalšími příznivými okolnostmi, tedy jasnou oblohou a čistou vodou. Zajímavé ale je, že třeba nejstarší keramika nebo malby modrou zrovna nehýří. Je to dáno asi hlavně tím, že neexistuje příliš mnoho anorganických …

více »

Čeští biologové odkryli vztahy mezi africkými bércouny

Bércouni jsou málo známí afričtí savci, kteří svým vzhledem připomínají hlodavce, ale evolučně jsou příbuznější slonům nebo mořským sirénám. Mezinárodní tým biologů, který vede Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, nyní odkryl evoluční vztahy mezi jednotlivými skupinami bércounů. Získané výsledky dokazují, jak málo dosud víme i o tak významných skupinách …

více »

Na světě je přes 6 milionů druhů hub

Přestože popsaných hub jsou jen desítky tisíc, rostou jich miliony. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR využili největší existující databáze pozorování hub GlobalFungi a spočítali, že jich na Zemi existuje minimálně 6 280 000 druhů. Výsledky publikovali v časopise Fungal Diversity. Houby představují značný zdroj biologického materiálu, řada z nich se používá v biotechnologiích či …

více »

Sépie zvládají test odloženého uspokojení

Dokázat chvíli počkat a získat větší odměnu, de facto investovat do odložené spotřeby – to zvládnou už i děti. Není divu, že sebekontrola přímo souvisí s dalšími kognitivními schopnosti (nejjednodušeji se to dá propojit asi tak, že vymyslet něco prostě vyžaduje dokázat se déle soustředit, překonávat odpor, nezvolit první řešení, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close