Šakal obecný se během několika posledních desetiletí rychle šíří Evropou a proniká i do oblastí, kde se dříve nikdy nevyskytoval. Nová mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution, na které se podíleli i vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, ukazuje, že za expanzí stojí kombinace …
Read More »Hmyzem roku 2026 je kudlanka nábožná
Dospělí samci zpočátku pro páření vyhledávají především syté partnerky. Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2026 Hmyzem roku kudlanku nábožnou. Kudlanka představuje dokonalého hmyzího predátora, který se od počátku milénia nebývale šíří Českou republikou. Zároveň díky pověstnému kanibalismu, velkým očím a postoji, který připomíná modlící se postavu, přitahuje kudlanka neustále …
Read More »Klíšťata umí víc, než jsme si mysleli
Sialované glykoproteiny mohou hrát klíčovou roli ve vývoji klíštěte. Vědecký tým z Katedry chemie PřF JU učinil překvapivý objev v biologii klíšťat. Nová studie ukazuje, že klíště obecné (Ixodes ricinus) je schopno samo vytvářet kyselinu sialovou – molekulu, která je dosud spojována především s buňkami obratlovců včetně člověka. Objev zásadně mění …
Read More »Odříznutý kousek mořské okurky odmítl zemřít
Vzhledem k absenci úst se zdá, že buňky získávají živiny absorpcí aminokyselin rozpuštěných v mořské vodě. V nové studii vědci zdokumentovali přetrvávající životaschopnost amputované tkáně mořské okurky (ostnokožce) po dobu více než tří let v přírodní mořské vodě. Jedná se o první známou zprávu o dlouhodobém přežití – a pokračujícím …
Read More »Zásadní přepis genetické informace huseníčku rolního
Mezinárodní vědecká komunita představila novou verzi popisu genomu huseníčku rolního, nazvanou TAIR12. Na významném projektu se podílela jediná česká vědkyně – Eva Dvořák Tomaštíková z našeho ústavu. /Ústavu experimentální botaniky AV ČR/ Odbornice z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin byla součástí týmu specialistů přispívajících k přesnějšímu porozumění dědičné informaci …
Read More »Porod u lidí není mezi savci zase tak výjimečný
Porod u lidí je tradičně považován za mimořádně obtížný. Běžným vysvětlením je evolučně vzniklé dilema: lidé chodí vzpřímeně a mají velký mozek, což vede k těsnému prostoru mezi dítětem a pánevní kostí matky. Předpokládá se, že právě to činí porod u našeho druhu obzvláště rizikovým. Tato myšlenka však byla jen …
Read More »Vědci našli bod zlomu v buňce. Právě takto může začít rakovina
Protein DVL se chová jako přepínač – svou strukturu změní, jakmile záporný náboj na jeho povrchu překročí určitou prahovou hodnotu. Buňky v lidském těle neustále vyhodnocují signály ze svého okolí a podle nich se rozhodují, zda se začnou dělit, růst nebo naopak zůstanou v klidu. Jedním z klíčových systémů, který …
Read More »Rostlinné hormony chrání fotosyntézu přepnutím do režimu spánku
List je v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování …
Read More »Skryté změny v rozmnožování rostlin odhalují nové poznatky o evoluci samosprašnosti
U kvetoucích rostlin se přechod od cizosprašnosti (outcrossing) k samosprašnosti vyvinul opakovaně a nezávisle v různých liniích. Tento posun je často doprovázen známým souborem znaků označovaným jako „syndrom samosprášení“, který zahrnuje například menší květy nebo ztrátu vůně. Nová studie však ukazuje, že důležité – a dosud přehlížené – změny probíhají …
Read More »Les po požáru nezačíná od nuly
Shodou okolností v době, kdy se NP České Švýcarsko potýká s dalším požárem, vědci dokončili unikátní čtyřletý výzkum, který ukazuje, jak se les po požáru obnovuje v nečekaně pestré mozaice. Tím, že shoří místy silná vrstva hrabanky, umožní semenům lépe klíčit. Přes popadané jehličí se totiž k půdě před tím nedostala. …
Read More »
Sciencemag.cz
