Archiv článků: biologie

Proč si vydry pohazují s kameny?

Mořské vydry používají nástroje celkem jednoznačně k tomu, aby se dostaly k potravě, smysl jejich počínání nevzbuzuje další otázky. Jenže i různé druhy říčních vyder si hrávají s kameny, alespoň v zoologických zahradách. Proč to vůbec dělají? Zůstaňme u chování vyder v zajetí. Vědci z University of Exeter nyní podrobně …

více »

Fotosyntéza živých mutantních sinic může produkovat i vodík

Podařilo se vyrábět vodík a přitom zachovat i fixaci oxidu uhličitého, kterou fotoautotrofní buňka potřebuje sama. Sluneční energii lze zachycovat a převádět na další formy různě. Můžeme takto získat elektrický proud, rozkládat vodu na vodík a kyslík nebo syntetizovat na energii bohaté organické látky. Jednotlivé přeměny se samozřejmě různě kombinují, …

více »

Netopýři z Býčí skály: za posledních 40 let jich na zimovišti výrazně přibylo

Početnost dvou druhů netopýrů, netopýra velkého (Myotis myotis) a vrápence malého (Rhinolopus hipposideros), kteří zimují v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu, se od roku 1977 výrazně zvýšila. Vyplývá to z celoživotního průzkumu vloni zemřelého zoologa Jana Zimy. Jeho data nyní v prestižním odborném časopise Frontiers in Zoology zveřejnili vědci Ústavu biologie obratlovců …

více »

Receptory cytokininů jsou i na povrchu rostlinných buněk

Zásadní krok pro poznání působení rostlinných hormonů cytokininů v rostlinách přinesl tým českých vědců ve spolupráci s kolegy z Rakouska, Švédska a Velké Británie. Výzkumníci prokázali, že receptory cytokininů, které jsou nezbytné pro spuštění molekulárně-biologických pochodů v rostlině, se nacházejí také na povrchu buněk. Díky několika inovativním postupům a s využitím pokročilých mikroskopických metod …

více »

Akvárium jako z devonu – ale Jurský park to neznamená

Akvarijní rybky zebřičky mohou po zásahu do genomu nejenom svítit. Cílenou mutací se z nich dají vytvořit i tvorové, kteří připomínají bezčelistnaté ryby z devonu. Přitom se jedná o mutaci v jediném genu; autoři příslušného výzkumu ovšem netvrdí, že by se z toho daly vyvozovat scénáře typu Jurský park. Nejedná …

více »

Genetická analýza světlušek: Brouci svítili už dinosaurům

Světlušky pocházejí původně z oblasti dnešní jižní Číny a Zadní Indie, na Zemi se vyskytují již 100 milionů let a jejich prapředci se velmi podobali kovaříkům. I k těmto závěrům dospěli vědci z Laboratoře biodiversity a molekulární evoluce Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se pomocí genetických metod věnují …

více »

Knihy o vlcích: Arktický vlk

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

S tím, jak vlci dnes běhají málem v satelitech velkoměst, se z kuriózního tématu, strachu či kultu stává záležitost víceméně mainstreamová. Ale přece jen na procházce vlka zatím běžně nepotkáte, takže zájemci jsou odkázáni na zoo, vlkopsy (československých vlčáků je kolem nás dost, ale kolik toho mají z vlčí povahy, …

více »

Jak ovládat ryby: Mechanickým plotem, nebo elektřinou?

Vědci zjišťují, jak odradit ryby z Lipna plout do horní Vltavy. Cílem je záchrana vzácné perlorodky. Desítky tisíc až statisíce kaprovitých ryb ročně táhnou z nádrže Lipno do horní Vltavy a vytlačují zde původní pstruhy, kteří jsou důležití pro rozmnožování kriticky ohrožené perlorodky říční. Jak zabránit nežádoucí migraci ryb a pomoct tak …

více »

Přírodovědci našli na Borneu nejmenší druh hvězdnatky

Zatím nejmenší druh hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia minutissima, česky hvězdnatka nejmenší, má velmi zvláštní vzhled a nepodobá se žádným druhům hvězdnatek rostoucím na Borneu i v jiných částech světa. Přírodovědci si drobné rostliny všimli …

více »

Jak se mouchám a včelám létá se závažím

Tvrzení, že obří vážka by dnes létat nedokázala, úplně dokázáno není. Včera jsme se zde zaměřili na úvahy o maximální koncentraci kyslíku v pozemské atmosféře. Teď pojďme k k další otázce, jak se to má s kyslíkem a s obřími vážkami. Např. vážka rodu Meganeura měla rozpětí křídel až 75 …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close