Archiv článků: biologie

Loví masožravky kořist podtlakem?

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Architektura důmyslných pastí bublinatek. Bublinatky (Utricularia) jsou masožravé rostliny, které obvykle dávají přednost suchozemskému prostředí. Při lapání kořisti ale vsadily na specifické vodní pasti, které představují malé duté váčky vzniklé přeměnou listů. Stěny těchto měchýřků jsou většinou velmi tenké a pružné, což bublinatkám umožňuje podtlakem nasávat vodu s drobnými vodními …

více »

Šok: Mitochondrie bez DNA

Pokud se objev u jednoho druhu obrněnek potvrdí, šlo by o velké překvapení. Mitochondrie o většinu svého genetického materiálu přišly a často se diskutuje o tom, co zabránilo přesunu veškerých genů těchto původně samostatně žijících bakterií do jádra eukaryotické buňky. Otázku nám může ještě zkomplikovat, pokud se potvrdí následující objev: …

více »

Objeveny včely, kde se o potomky starají i samci

Obourodičovská péče se vyvinula nikoliv navzdory vícenásobnému páření samice, ale právě díky němu. U obratlovců včetně člověka často spolupracují na péči o potomstvo oba rodiče. U blanokřídlého hmyzu je ovšem mnohem obvyklejší tzv. eusocialita, při které se společně na péči podílí více samic, byť se množí jen jedna z nich, …

více »

Proč mají mitochondrie vůbec nějaké geny?

Mitochondrie nebo chloroplasty o většinu svých genů přišly, ne ale o všechny. Proč proces nemohl proběhnout až do konce? Především – u některých organel zřejmě proběhl a některá eukaryota už ani mitochondrie s vlastním genomem nemají (ale původně přítomné byly). Udržovat replikační mašinérii mimo jádro je pro buňku náročné, protože …

více »

Kvákání žab inspirací pro sítě Internetu věcí

Žabí samci si při lákání samic kvákáním šetří síly. Snaží se synchronizovat vydávané zvuky – zmlknout v okamžiku, kdy kváká příliš mnoho jiných žab. Matematický model popisující kvákot by prý mohl pomoci zefektivnit senzory v systémech Internetu věcí (IoT), kdy je třeba kvůli omezené šířce pásma neposílat data ze všech …

více »

Čolci klikají a možná mají echolokaci

Na hraně slyšitelnosti je pro člověka zvuk, který pod vodou vydávají dva druhy evropských čolků – čolek horský a čolek obecný. Zvukové projevy jako první zaznamenal a popsal tým Lumíra Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Výsledky studie také ukázaly překvapivou podobnost čolčího klikání jak mezi druhy, tak mezi …

více »

Vydří archeologie, co to vůbec je?

Mořské vydry používají nástroje, takže jejich artefakty v jistém ohledu patří do předmětu studia archeologie. A co archeologie mořských vyder zjistila? Mořské vydry (kalani, Enhydra lutris) někdy tlučou kamenem do škeble, někdy škeblí o kámen. Možná, že v různých oblastech vydry používají nástroje různým způsobem, pak by se dalo mluvit …

více »

Život před 750 miliony lety byl mnohem pestřejší

Pozdní prekambrium bylo dosud považováno za období nízké biologické diverzity. Brazilští vědci rekonstruovali evoluční historii měňavek a přinesli důkaz, že mikroskopický život na Zemi na konci prekambria, v době nejméně před 750 miliony let, byl mnohem rozmanitější, než tvrdí klasické teorie. Vědecký tým, v němž působila i Anush Kosakyan, nynější …

více »

Jádro buňky mamuta ožilo v myši

Oživení mamuta je populárním biotechnologickým projektem a každopádně by efektně demonstrovalo, co současné genetické inženýrství všechno dokáže. Kei Miyamoto a jeho kolegové z japonské Kindal University nyní publikovali, že v projektu zase o kus pokročili. Ze samice mamuta Yuka, která byla objevena v roce 2010 v sibiřském permafrostu a patří …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close