Archiv článků: biologie

Jak se mitochondrie pohybují na větší vzdálenosti

Adaptorový protein TRAK1 připojuje mitochondrie k mikrotubulům. Mezinárodní tým vedený vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR popisuje mechanismus transportu organel uvnitř buněk. Práce ukazuje, jak může v přeplněném buněčném prostředí efektivně fungovat transport na velké vzdálenosti. Nový objev publikoval minulý týden prestižní mezinárodní časopis Nature Communications. Mitochondrie, organely, které …

více »

Mitochondrie nejen dýchají…

Všechny buňky mají schopnost rozeznávat signály ze svého okolí a těm se přizpůsobit. Některé signály nařídí buňce usnout, změnit se, či umřít. Díky studiu těchto signálů lépe rozumíme, co se děje s buňkou, která má hlad, která se mění na rakovinotvornou, či s tou, která dostává novou funkci. Že tyto …

více »

Samice žijí déle

Průměrný rozdíl v délce života mezi pohlavími je u většiny savců zřejmě vyšší než u člověka. Ženy žijí déle než muži, např. v ČR aktuálně asi o 10 %. Biochemickým vysvětlením je testosteron poškozující imunitní systém, k tomu se přidružuje riskantnější životní styl mužů (opět, byť jiným způsobem, související s …

více »

Aplikace pro poznávání kobylek, žab a hadů

Vědci Ostravské univerzity zjednoduší lidem orientaci v druzích rovnokřídlého hmyzu, obojživelníků a plazů. Po dvou letech příprav spustí hned dvě nové aplikace pro chytré telefony, kterými naváží na úspěch staršího Lovce vážek. Ostravského Lovce vážek CZ si do svých mobilních telefonů doteď stáhlo více než 1500 lidí. Milovníci přírody mají …

více »

Buňky mikrobiálních populací umí spolupracovat i soupeřit

Mikrobiologové z centra BIOCEV odhalili nové principy mezibuněčných interakcí, které ovlivňují evoluci kvasinkových společenstev. Článek byl právě zveřejněn v prestižním časopise “Proceedings of the National Academy of Science of the USA”. V přirozeném prostředí mikroorganismy tvoří strukturované populace navzájem se ovlivňujících buněk, které spolu komunikují, pozitivně či negativně interagují a …

více »

Vznik replikátorů z perzistorů

Na rozdíl od Dawkinse nepředpokládá Bourrat skokovou přeměnu perzistorů na minimální replikátory. Jak jsme viděli v kapitole Přežití stabilnějších, podle Dawkinse (2003, str. 22–28) třídění z hlediska statické stability přímo předcházelo přirozenému výběru. „První formou přírodního výběru byl výběr stabilních struktur a zamítnutí nestabilních. Není v tom žádná záhada. Stalo …

více »

V ČR se šíří nové druhy klíšťat

Stovky nálezů pijáka lužního nebo překvapivý výskyt klíštěte rodu Hyalomma, které pochází z jižní Evropy a subsaharské Afriky a může se nasát až do velikosti 2,5 centimetru. To jsou aktuální vědecké údaje, které potvrzují, že se do České republiky dostávají exotické druhy klíšťat a s nimi i infekční onemocnění zvířat …

více »

Od tyrannosaura k vráně

Jak přišli ptáci k velkým mozkům. Šampiony jsou krkavcovití a papoušci, ale nezapomínejme na sovy a datly. O inteligenci dinosaurů dnes pochopitelně můžeme do značné míry jen spekulovat. Vrcholem, který už je jen a pouze fantazií, jsou v této souvislosti úvahy na téma, z jakých dinosaurů by mohl eventuálně povstat …

více »

Adaptace na život bez kyslíku – pomocí symbiontů

Jak se stalo, že někteří nálevníci ztratili geny pro aerobní metabolismus? Nový pohled na evoluci anaerobiózy, tedy života bez kyslíku, přináší článek, který nedávno vyšel v prestižním časopisu Current Biology. Kolektiv autorů, v čele s doktorskou studentkou RNDr. Johanou Rotterovou a jejím školitelem prof. Ivanem Čepičkou z Katedry zoologie PřF UK, pochází z několika …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close