Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, obývají spíše otevřené než uzavřené (lesní) prostředí a mají častěji více partnerek. Mívají protáhlejší křídla, což souvisí s tím, že migrují na delší vzdálenosti, a hnízdí ve vyšších zeměpisných šířkách, tedy dále od rovníku. Vzdušné předvádění se navíc zdá do určité míry …
více »3D modely vzácného jeskynního mloka
Žije v naprosté tmě a hladovět vydrží i několik měsíců. Je zcela slepý a pohybuje se pomocí sluchového systému citlivého na vibrace. O unikátní fyziologii macaráta jeskynního toho ale vědci doposud moc nevědí. Jeho další výzkum jim usnadnila Markéta Tesařová z CEITEC VUT, která s využitím rentgenové počítačové mikrotomografie vytvořila …
více »Mixotrofní obrněnky mohou zachycovat uhlík do sedimentu
Fytoplankton v oceánech provádí fotosyntézu, přičemž část jeho hmoty klesne na dno a není znovu zoxidována v potravním řetězci. Tento mechanismus zachycování kyslíku, respektive oxidu uhličitého, je dobře známý. Nyní si vědci všimli (hlavní autorky Michaela Larsson a Martina Doblin z Technické univerzity v Sydney), že podobně může fungovat i …
více »Parazitičtí sumečci se parazitismus musí naučit
Samice tlamovců o svá mláďata pečují ve své ústní dutině, a právě toho parazitičtí peřovci využívají. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR zjistili, že reprodukční parazité (zvaní také hnízdní parazité – jako třeba kukačka) se musí naučit, jak svého hostitele správně obelstít. Při prvních pokusech jsou tito parazité totiž …
více »Červ s 302 neurony zvládne komplexní rozhodování
I celkem složité chování může vycházet z jednoduchých pravidel/struktur, však známe buněčné automaty. Podobně i červ Pristionchus pacificus se s pouhými 302 neurony (pro srovnání: lide mají necelých 100 miliard neuronů) dokáže rozhodnout (samozřejmě stěží vědomě), jak nejlépe v daném případě kousnout. K takovému závěru došla alespoň studie, kterou vedl …
více »Supersociální gen přeskočil opakovaně mezi různými druhy mravenců
Objev určitého „způsobu života“ přeskakoval u ohnivých (červených, fire, red…) mravenců z druhu na druh a postupně se šířil. Takto napsáno to samozřejmě působí kuriózně, jako by mravenci měli kulturu a prostě to od sebe odkoukávali. Tak tomu ale samozřejmě nebylo, příslušné chování je u mravenců kódováno geneticky. Gen přeskakoval …
více »Co má vliv na stereotypní chování psů – lepší je nebýt prvním psem člověka
Psi mohou trpět psychickými poruchami podobně jako lidé. Jedním z běžných problémů je kompulzivně-obsedantní porucha. Nejčastěji se projevuje jako stereotypní (opakující se) chování – opakované pohyby těla „bez příčiny“, tj. např. honění se za vlastním ocasem, chňapání po neexistujícím hmyzu, olizování se, štěkání na svůj obraz nebo stín apod. Kynologové …
více »Samotářské sojky nejsou hloupější
Sojka kalifornská (Aphelocoma californica, sojka západní), obecně nespolečenský pták, se dokáže učit stejně dobře jako jiný druh sojky, který žije ve skupinách. Vědci logicky očekávali, že sociální sojka mexická (Aphelocoma wollweberi) bude v jejich experimentu dosahovat lepších výsledků. Výzkum tak ilustruje, že spojení mezi sociálním chováním a evolucí inteligence (předpokládaná …
více »Cvrček polní hmyzem roku 2022
Česká společnost entomologická (ČSE) již druhým rokem vyhlašuje kampaň Hmyz roku, jejímž cílem je prostřednictvím některého společensky, kulturně, přírodovědně i ochranářsky zajímavého druhu hmyzu propagovat důležitá témata související s hmyzem, biodiverzitou a stavem české krajiny. V letošním roce vyhlašuje ČSE hmyzem roku cvrčka polního (Gryllus campestris). Cvrček polní patří mezi veřejnosti nejznámější …
více »Zoo Praha získala vzácné luskouny
Savci, kteří mají tělo pokryté šupinami. Zoo Praha získala dva luskouny krátkoocasé, samce Guo Bao a samici Run Hou Tang, které z Tchaj-wanu přivezli dva pracovníci Taipei Zoo. Pro luskouny byla přestavěna noční expozice v pavilonu Indonéská džungle, kde budou po absolvování měsíční karantény patrně 15. května poprvé představeni návštěvníkům. Zoo Praha …
více »