Archiv článků: biologie

O hýlovi a bakterii: Evoluce infekčních chorob

Evoluce infekčních chorob zvláště nyní, po globální pandemii COVID-19 přitahuje pozornost vědců z celého světa. Nové nemoci (tzv. emerging diseases) jsou často zrádné v tom, že schopnost vyvolat onemocnění (virulence) v evoluci patogena rychle vzroste, což má u nového hostitele významný vliv na projevy nemoci. Kolektiv převážně amerických vědců sledoval …

více »

Odhalili, jak rostliny řídí tvorbu a dopravu svých hormonů

Hotové hormony zpětně ovlivňují propustnost plasmodesmat, čímž regulují transport svých prekurzorů. Odborníci ze společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci se podíleli na objevu, který podstatně rozšiřuje znalosti o důležitých rostlinných hormonech – brassinosteroidech. Mezinárodní tým ukázal, že prekurzory – látky, z nichž rostlina vytváří …

více »

Tropičtí motýli si „dokáží udržet chladnou hlavu“, i když jsou teploty příliš vysoké

Schopnost udržet si nižší tělesnou teplotu i za vysokých teplot okolního vzduchu se nazývá termoregulace. Tradičně se očekávalo, že živočichové žijící v proměnlivých prostředích mírného pásu budou mít lepší termoregulační schopnosti než jejich příbuzní v tropech. Avšak vědci zjistili opak – tropičtí motýli mají větší schopnost termoregulace než motýli z …

více »

Ďábel tasmánský prý na nakažlivou rakovinu nevymře

Nakažlivá rakovina, která v posledních 30 letech vyhubila dvě třetiny ďáblů tasmánských, se zřejmě vyvíjí směrem ke koexistenci se svým hostitelem. Alespoň k tomuto závěru došel výzkum vedený University of Tasmania za účasti vědců z Austrálie, Francie a USA. Genetické změny v populaci obličejových nádorů (DFTD, devil facial tumor disease) …

více »

Exosomy z plzáků pro medicínu i biotechnologie

Plzák španělský patří bezesporu mezi nenáviděné a opovrhované invazivní škůdce střední Evropy. Nemilosrdně likviduje ekonomicky významné rostliny a nepohrdne ani rodinnými zahrádkami. V České republice snad nenaleznete zahrádkáře, který by neznal alespoň jeden naprosto unikátní způsob, jak plzáky usmrtit (od prostého nabodávání na grilovací vidlice, sypání soli až po topení …

více »

Objevili unikátní protein uvnitř prvoka, má vztah ke vzniku symbiózy

Čeští a němečtí biologové objevili nový protein, který je klíčový pro propojení parazitického prvoka a bakterie. Jejich objev pomůže v budoucnu vědcům lépe pochopit, jak na buněčné úrovni vznikla spolupráce mezi různými organismy. Prvok Novymonas esmeraldas patřící do skupiny trypanosomatidů je nejbližším příbuzným prvoků z rodu Leishmania, jehož zástupci způsobují …

více »

Zoo Praha jako první v Evropě rozmnožila želvy dlaždicovité

Zoo Praha slaví mimořádný chovatelský úspěch. Tým kurátora Petra Velenského dokázal rozmnožit extrémně choulostivé želvy dlaždicovité. Dvě mláďata těchto houbožravých plazů se zde vylíhla jako vůbec v první zoo na celém kontinentě. Do nedávna byly přitom světově považovány dokonce za nechovatelné. Cesta k mláďatům byla trnitá. „Bez nadsázky mohu říct, že za odchovem …

více »

Výzkum bobra: vědci se zaměřili i na kvalitu masa

Bobří konzerva i klobása představují způsob, jak v domácnosti lovce z potenciálně rizikové suroviny získat zdravotně nezávadnou potravinu. Bobr evropský je v České republice chráněným druhem, smí se ale lovit v regionech, kde hospodářsky škodí, například v povodí Vltavy nebo v jižních Čechách. Na rozdíl od jiné zvěřiny se však …

více »

Před moderními eukaryoty zřejmě existoval ztracený protosterolový svět

Eukaryotické buňky vznikly někdy před 2 miliardami let, možná trochu později. Nové studie se pokoušejí tento období mezi tímto datem a prvními známými mnohobuněčnými faunami lépe pochopit na základě fosilního záznamu metabolitů v dávných horninách. Výsledkem výzkumů je tvrzení, že do doby před asi miliardou let žily organismy odlišné od …

více »

Ruční práci v genobankách by měla nahradit automatizace

Ačkoliv mají genobanky zásadní význam pro záchranu druhové rozmanitosti, jejich zaměstnanci jsou při manipulaci s tisícovkami semen rostlin stále odkázáni na ruční práci. Vyvinout nové automatizované systémy je proto úkolem vědců z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, kteří na něm spolupracují s největší …

více »