Sciencemag.cz
Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze v rámci mezinárodního týmu objasnili účinky extrémních vln veder na růst stromů a zjistili, které dřeviny mohou být náchylnější ke klimatickým extrémům. Studie byla publikována v prestižním odborném časopise Nature Communications. Očekává se, že extrémní klimatické jevy budou na různých místech …
více »Objevili a popsali unikátního brouka uloženého v maďarském jantaru z doby dinosaurů
Prvního fosilního brouka ukrytého v desítky milionů let starém maďarském jantaru se podařilo popsat mezinárodnímu týmu vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pomocí moderní výpočetní tomografie experti zrekonstruovali podobu tohoto unikátního exempláře a zařadili jej mezi kovaříky. Výsledky studie, která významně …
více »Drobní pěvci stárnou obdobně jako lidé
O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením doc. Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto např. i běžné sýkory koňadry …
více »Jak rostou kořeny rostlin: vývoj řídí přesná souhra proteinů a hormonů
Rozsáhlá analýza odhalila dva geny pro enzymy zapojené do metabolismu cytokininů. Belgičtí, čeští a britští vědci významně přispěli k pochopení, jak se vyvíjejí cévní svazky v kořenech rostlin. Prokázali, že klíčovou roli v tomto složitém procesu hrají interakce mezi rostlinnými hormony cytokininy a proteiny, které regulují jejich koncentraci v buňkách. …
více »Ramenonožec si dokáže z tvrdé skořápky udělat pružnou
Vědci zjistili, proč ochranná skořápka (krunýř) ramenonožce Discinisca tenuis ve vodě extrémně změkne a na vzduchu opět ztvrdne. Jak se ukázalo, schránka nasáklá vodou se dá dokonce i různě skládat a překládat bez toho, aby se polámala. Proces je přitom vratný. Ramenonožci jsou mořští živočichové, tento druh ale žije v …
více »Hydrobiologové sledují vývoj vznikajících severočeských jezer
Průhledná, čistá voda a husté koberce řas na dně – tak nyní vypadají příbřežní zóny nových umělých jezer v severních Čechách, vzniklých zatopením jam po ukončení těžby hnědého uhlí. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) podrobně sledují, jak se tu mění kvalita vody a jak se …
více »Za rozdílným vzhledem ptáků čečetek je supergen
K čemu slouží různý vzhled jednoho druhu? Vzhled klame. Přesvědčil se o tom i mezinárodní tým biologů. Zjistil, že tři druhy různě zbarvených a opeřených drobných ptáčků čečetek jsou ve skutečnosti druhem jediným. Za rozdíly ve vzhledu pěvců i tvaru jejich zobáků může supergen, ve kterém experti identifikovali na 500 …
více »Vědci umí kontrolovat složení střevních mikroorganismů u myší
Modularita bakteriálních směsí umožnuje přidávat nebo odebírat bakteriální kmeny a sledovat, jaký mají vliv na ostatní bakterie i na fungování hostitele. O tom, že střevní mikroorganismy (takzvaný mikrobiom) mají vliv na lidské zdraví, už dnes nikdo nepochybuje. Teď se vědci snaží zjistit, jak tato společenství bakterií vznikají a jaký dopad …
více »Jak rostliny řídí transport auxinu
Dosud neznámý mechanismus, kterým rostliny řídí transport životně důležitého hormonu auxinu, odhalili čeští vědci. Na objevu se podíleli odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity v Brně a dalších pracovišť. Přesně vyladěné toky tohoto hormonu jsou nutné pro správný vývoj rostlin i pro …
více »Které chobotnice jsou nejchytřejší?
Mnohé projevy inteligence chobotnic nás fascinují, nicméně chobotnic samozřejmě existuje celá řada druhů. Jak je porovnávat mezi sebou? Wen-Sung Chung a jeho kolegové z University of Queensland studovali čtyři druhy chobotnic pomocí magnetické rezonance. Výsledkem jsou podrobné 3D snímky umožňující srovnání jejich mozkových struktur. Závěr zní, že mozky chobotnic se …
více »