Zcela nový pohled na druhovou rozmanitost a endemismus v tropech může přinést metoda založená na rozsáhlých genetických analýzách hmyzu. Zoologové z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci zkoumali vzorky z více než 800 lokalit v Asii, Africe a Austrálii a v jediné skupině brouků nalezli …
více »Thymohydrochinon z koření by mohl rozšířit paletu protirakovinných látek
Tymián a oregano obsahují sloučeninu thymohydrochinon, která potlačuje růst nádorů. K dosažení protirakovinného účinku ale nestačí tato koření přidávat do jídla, na to je koncentrace příliš nízká. Obtížné by bylo příslušné látky i extrahovat. Výzkumníci z Purdue University nyní nicméně dosáhli prvního kroku k využití této sloučeniny ve farmaceutickém průmyslu …
více »Vědci objevili vůbec první tisícinožku
Vědci v Západní Austrálii objevili vůbec první více než tisícinohou mnohonožku. Napočítali jí 1306 nohou. Zvíře s nejvíce nohama na světě našli výzkumníci 60 metrů pod zemí poblíž jižního pobřeží Západní Austrálie. Nový druh pojmenovali po řecké bohyni podsvětí Eumillipes persephone. V anglickém jazyce tato zpráva vyznívá daleko lépe než …
více »Vedra 2018 vedla k dehydrataci kmenů, ale ne k výraznému poklesu růstu lesů
Jak vlna veder a sucho v roce 2018 ovlivnily růst a stres lesních dřevin, zkoumal mezinárodní tým, jehož součástí byli vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Vědci shromáždili data z celé Evropy a ta ukazují, že ačkoli stromy trpěly rekordním nedostatkem vody, některé druhy rostly překvapivě …
více »Extrémní vedra ovlivňují růst stromů, potvrdil vědecký výzkum
Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze v rámci mezinárodního týmu objasnili účinky extrémních vln veder na růst stromů a zjistili, které dřeviny mohou být náchylnější ke klimatickým extrémům. Studie byla publikována v prestižním odborném časopise Nature Communications. Očekává se, že extrémní klimatické jevy budou na různých místech …
více »Objevili a popsali unikátního brouka uloženého v maďarském jantaru z doby dinosaurů
Prvního fosilního brouka ukrytého v desítky milionů let starém maďarském jantaru se podařilo popsat mezinárodnímu týmu vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pomocí moderní výpočetní tomografie experti zrekonstruovali podobu tohoto unikátního exempláře a zařadili jej mezi kovaříky. Výsledky studie, která významně …
více »Drobní pěvci stárnou obdobně jako lidé
O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením doc. Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto např. i běžné sýkory koňadry …
více »Jak rostou kořeny rostlin: vývoj řídí přesná souhra proteinů a hormonů
Rozsáhlá analýza odhalila dva geny pro enzymy zapojené do metabolismu cytokininů. Belgičtí, čeští a britští vědci významně přispěli k pochopení, jak se vyvíjejí cévní svazky v kořenech rostlin. Prokázali, že klíčovou roli v tomto složitém procesu hrají interakce mezi rostlinnými hormony cytokininy a proteiny, které regulují jejich koncentraci v buňkách. …
více »Ramenonožec si dokáže z tvrdé skořápky udělat pružnou
Vědci zjistili, proč ochranná skořápka (krunýř) ramenonožce Discinisca tenuis ve vodě extrémně změkne a na vzduchu opět ztvrdne. Jak se ukázalo, schránka nasáklá vodou se dá dokonce i různě skládat a překládat bez toho, aby se polámala. Proces je přitom vratný. Ramenonožci jsou mořští živočichové, tento druh ale žije v …
více »Hydrobiologové sledují vývoj vznikajících severočeských jezer
Průhledná, čistá voda a husté koberce řas na dně – tak nyní vypadají příbřežní zóny nových umělých jezer v severních Čechách, vzniklých zatopením jam po ukončení těžby hnědého uhlí. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) podrobně sledují, jak se tu mění kvalita vody a jak se …
více »