Během covidových uzávěrek pracovníci zoologických zahrad reportovali, že mnohá zvířata jsou bez návštěvníků nesvá a přítomnost lidí jim chybí. Některým zvířatům určitě. Některá by (trvalou) absenci lidí nejspíš vítala. A řadě to bude jedno. Samozřejmě u inteligentnějších druhů již existuje velká variabilita v chování i mezi jedinci, ale nějaké závěry …
Read More »Co se stane, když v lesích ubydou ptáci?
Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Takovou otázku si položil výzkumný tým vedený ekoložkou Kateřinou Sam z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity. Jejich rozsáhlá experimentální studie v pralesích na Papui-Nové Guineji, která sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry, přinesla znepokojivé odpovědi. …
Read More »S dědičností chloroplastů je to také složitější
Učebnicové pravidlo říká, že mitochondrie se dědí jen v mateřské linii, totéž platí pro další organely obsahující vlastní genom (jeho zbytky), tedy chloroplasty. Existují i různé teorie (modely), proč to tak funguje. Podrobně to popisuje např. Matt Ridley v Červené královně (v češtině nedávno nové vydání). V zásadě jde o …
Read More »Není chlupáček jako chlupáček
Rostliny se na své evoluční cestě vydaly zajímavým směrem. Stále častěji se ukazuje, že umí velmi efektivně využívat zmnožení chromozomových sad a jejich případnou následnou redukci ve svůj prospěch. Jak přesně to dělají a jaké reprodukční, ekologické či evoluční výhody jim z toho plynou? Patrik Mráz z Přírodovědecké fakulty Univerzity …
Read More »Odhalení zajímavé symbiózy
V nové studii se vědci z týmu doc. Vladimíra Hampla z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK a BIOCEV zabývali složitým partnerstvím mezi anaerobními amébami z rodu Pelomyxa a jejich prokaryotickými souputníky. Pelomyxa, známá svými unikátními symbiotickými vztahy s mnoha prokaryotickými endosymbionty, dlouho vědce mátla pokud jde o roli, kterou tito …
Read More »Největší sauropodi vznikli mnohokrát
Sauropodi byli největšími suchozemskými živočichy. Žádný jiný dinosaurus ani suchozemský savec se jim ani nepřiblížil. Nová studie zkoumá, jak tito superobři dosahovali svých rekordních rozměrů v průběhu času. Dříve se předpokládalo, že sauropodi se ke svým výjimečným rozměrům vyvinuli nezávisle na sobě jen několikrát ve své evoluční historii. Díky nové …
Read More »Vědci objevili nový virus jahodníku
Nový rostlinný virus, který významně snižuje úrodu některých odrůd jahodníku, objevili vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). V boji proti tomuto novému viru vyvinuli diagnostickou soupravu, která pomůže virus rychle a efektivně odhalit. Díky tomu je možné virus detekovat už v sadbě, a zamezit tak šíření …
Read More »Skákající geny mají pozitivní vliv na rostlinná společenstva
Biodiverzita je spojována zejména s rozmanitostí druhů ve společenstvu, tzv. druhovou diverzitou. Vědci Botanického ústavu Akademie věd ČR se však při svém výzkumu zaměřili na rozmanitost uvnitř druhů, která může mít na fungování společenstva a ekosystému stejně zásadní vliv. Pomocí výzkumu transpozonů (tzv. skákajících genů) zjistili, že i když na úrovni …
Read More »Nový přírůstek do české savčí rodiny: Bělozubka tmavá je 90. druhem
V České republice se usadil nový druh savce – bělozubka tmavá. Objevili ji vědci ze dvou ústavů Akademie věd ČR. Přestože její příchod očekávali, zachytit se ji podařilo až na podzim loňského roku, a v podstatě omylem. Objev tohoto drobného hmyzožravce, který je původem z Afriky, představuje významný krok pro …
Read More »Dokážeme z kvasinek vyšlechtit v laboratoři mnohobuněčný organismus?
Dokážeme v laboratoři nějak zopakovat vznik mnohobuněčných organismů? Na Georgia Institute of Technology zkusili zkoumat, jak se během 3 000 generací bude měnit jejich modelový organismus, kvasinka typu snow flake. Původně se jednalo prostě o miniaturní vločky, kolonie běžného druhu Saccharomyces cerevisiae. (Poznámka: Tyto „vločky“ nenajdeme např. v pivovarech, ale …
Read More »
Sciencemag.cz
