Archiv článků: biologie

Proč divočáci vytahují sazenice stromků?

Divočák nerozlišuje mezi dřevinami. Stromy jednoduše vytáhne bez jakýchkoli stop poškození kořenového systému. Populace divočáků ve střední Evropě dlouhodobě rostou a s tím i škody na plodinách a lesích, kde poškozují čerstvě vysazené sazenice stromů. Kromě toho, že tyto škody mají významný ekonomický dopad, zhoršují i vyhlídky na úspěšnou obnovu …

více »

Mapování genomu kůrovce

Vědci úspěšně zmapovali celý genom lýkožrouta smrkového, Ips typographus, který během jednoho roku dokáže zničit v Evropě a Asii více než 100 milionů metrů krychlových smrkového lesa. Znalost genomu otevírá cestu novému výzkumu tohoto významného škůdce, a je základem pro hledání nových metod jeho účinné kontroly. Mezi členy výzkumného týmu …

více »

Háďátko páchá sebevraždu a krmí mláďata neoplodněnými vajíčky

Červ háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) je systematicky zkoumán mj. i s ohledem na mechanismy stárnutí. Nový výzkum vede k závěru, že tyto hlístice vylučují s přibývajícím věkem přes vulvu tekutinou se složením podobným mléku, které slouží k výživě potomků. Něco podobného je známo pouze u minima dalších bezobratlých živočichů. Celý …

více »

Proč musí hlubokomořské ryby proměnit během života svůj zrak?

Dlouho bylo nejasné k čemu mohou hlubinným rybám být „zelené“ čípkové geny. Mezinárodní tým vědců vedený Zuzanou Musilovou z katedry zoologie ukázal, že zrak hlubokomořských ryb se významně liší mezi dospělci a jejich potomstvem. Larvální stádia těchto ryb se zdržují u hladiny, kde využívají “čípkový” gen pro vidění zeleného světla, …

více »

Složitá cesta ke vzniku savců

Diapsidní plazi („dinosauři“) postupně vystřídali synapsidní linii („předky savců“) v ovládání suchozemského prostředí. Jejich nástup v druhohorách je označován za triasový převrat. Terapsidní linie se oddělila již ve středním permu a od předků podobných pelykosaurům se odlišila zejména některými znaky na lebce a čelistech (Carroll 1988, Kemp 2006). Charakteristická byla …

více »

Rozluštili funkci genu, který ovlivňuje vývoj semen

Díky rozluštění funkce nově objeveného genu vědci zjistili, co u rostlin ovlivňuje tvorbu a kvalitu semen. Světový úspěch, který může pomoci při šlechtění kvalitnějších a odolnějších zemědělských plodin, si připisují odborníci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Na výzkumu, o kterém informuje prestižní časopis Plant Cell, se …

více »

Sojka reaguje na kouzelnické triky, urazí se nebo i naštve

Vědci z University of Cambridge zkoumali, jak sojky (sojka obecná/euroasijská, Garrulus glandarius) reaguje na to, když se setká s běžným kouzelnickým trikem, jaký používají třeba skořápkáři. Krkavcovití ptáci včetně sojek jsou inteligentní, používají nástroje, mají teorii mysli (uvažují o záměrech druhých), poznávají se v zrcadle apod. V rámci experimentu vědci …

více »

Hadi málem nepřežili křídové vymírání

Všechny druhy v současnosti žijících hadů se vyvinuly z několika málo druhů, které přežily vymírání na konci křídy. Jinak řečeno, nechybělo mnoho, a hadi by tehdy vymřeli podobně jako (neptačí) dinosauři. Nová rekonstrukce evoluce hadů je založena jak na fosilních nálezech, tak i na genetické analýze současných hadů. Dnes jich …

více »

Je pro štiku lepší lovit ze zálohy, nebo aktivně?

Nová studie vědců z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR se zaměřila na otázku, jak se změní chování vodních dravců, když se v přirozených podmínkách velkých jezer budou či nebudou vyskytovat vodní rostliny. Jako modelový druh pro studii si vědci vybrali štiku obecnou. Tento druh je totiž známý jako dravec, který …

více »

Jak exocyst řídí rostlinné buňky

Rostlinný exocyst získal během evoluce některé unikátní vlastnosti, kterými se liší od exocystu hub a živočichů. Detailní fungování molekulárního komplexu klíčového pro růst buněk popsali odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dalších institucí. Navázali přitom na výzkum z …

více »