Archiv článků: biologie

Tento víkend budou poprvé v České republice k vidění ketupy Pelovy, největší africké „rybí sovy“. Měří až 60 centimetrů, váží přes dva kilogramy a v rozpětí křídel dosahují více než 1,5 metru. Ačkoli se jedná o velmi atraktivní, velký druh sovy, již více než 25 let není chována v žádné zoologické …

Sex je jako způsob rozmnožování z několika důvodů nevýhodný, evoluční biologové proto potřebují vysvětlit, proč pohlavní rozmnožování v evoluci převládlo. Ne snad, že bychom neměli žádné vysvětlení, spíše mezi nimi prozatím neumíme vybrat to správné. Tak tu je sex pokládán za způsob, jak zajistit větší variabilitu potomstva (kvůli rozdílným ekologickým …

Dnes opomíjená superpotravina našich předků. Vědci popsali vznik hrachu z 50 milionů let starého prapředka. Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po šesti letech dědičnou informaci hrachu setého. Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky kterým …

Žokejové se spolu často dohadovali, jestli má kůň v trysku někdy všechna čtyři kopyta ve vzduchu. Stanford sám na to vyhlásil vysokou sázku… Ve vědeckém časopise Nature nedávno vyšel fascinující článek Johna Hutchinsona a jeho kolegů s názvem „Je rychlý pohyb slonů skutečně běh?“. Výzkumníci namalovali dvaačtyřiceti slonům v místě …

Buňky, uspořádané podle anisotropie jejich okolí, reprezentují systém s vyšší entropií. Proces, kterým živé buňky vytvářejí tkáň, se neřídí jen zákony biochemie, ale důležitou roli v něm sehrává i termodynamika, zjistil mezinárodní vědecký tým. Jde opět o jeden z objevů, kterým může fyzika výrazně pomoct medicíně. Mnohobuněčné organismy – od …

Sinopyrophorus je unikátní tím, že má pouze nepárový zadečkový orgán, který svítí zeleně. Unikátního světélkujícího kovaříka objevil nedávno tým vědců v subtropickém lese v Číně, kde dosud tito brouci nebyli zaznamenáni. Světélkující kovařík dostal název Sinopyrophorus schimmeli a podle odborníků reprezentuje nejen nový druh a rod, ale také dosud neznámou …

Inteligence sice nezávisí pouze na velikosti mozku, rozumné výsledky nám ovšem toto srovnání dát může, alespoň pokud porovnáváme mezi příbuznými skupinami organismů – a taková skupina může být značně široká, protože mozek (stejného evolučního původu) mají nejen všichni primáti nebo všichni savci, ale i všichni obratlovci. Samozřejmě určité nejasnosti zde …

Hromadění škodlivých mutací jako výsledek neutrálního genetického driftu ovlivňuje délku života. Studium genomických změn doprovázející evoluci délky života odhalilo, že neutrální genetický drift přímo ovlivňuje životaschopnost, stárnutí a délku života. Je to tím, že genetický drift umožňuje hromadění škodlivých mutací. Modelovým druhem pro tuto studii byli halančíci, malé ryby žijící …

U rostlin, na rozdíl od živočichů, dochází nezřídka ke křížení mezi druhy (hybridizaci) a v případě, že je kříženec plodný, mohou takto vznikat druhy úplně nové. Ke schopnosti předávat vlastnosti do budoucích generací přitom může přispět i zmnožení sad chromozómů (polyploidizace). Časté křížení i polyploidizace byly pozorovány např. mezi trávami, …

O jedněch z nejkrásněji zbarvených akvarijních ryb, halančících, je známo, že dokáží dospět v neuvěřitelných 14 dnech. Studium jejich rozmnožování a šíření na nová území přináší mnoho dalších překvapení. Nyní se ukázalo, že jikry halančíků jsou extrémně odolné: dokážou přežít průchod zažívacím traktem labutí rodu koskoroba. Halančíci tak mohou kolonizovat oblasti, kam …