Tag Archives: biologie

Inteligence a délka dožití příslušného druhu spolu obecně nějak korelují, protože obě tyto vlastnosti jsou spojeny s K strategií (důraz spíše na kvalitu než na množství potomků atd.). Aby se vyplatilo stavět velký mozek, musí svému nositeli přinášet výhody po dostatečně dlouhou dobu. Samozřejmě smysl má v tomto ohledu srovnávat …

Se vznikem pozemské kyslíkové atmosféry je zdánlivě všechno jasné. Vytvořily ji fotosyntetizující organismy, nicméně v atmosféře se kyslík začal hromadit až se zpožděním, protože nejprve se spotřebovával na oxidaci sloučenin železa a manganu rozpuštěných v oceánech (nižší oxidační stupně rozpustné, vyšší ne). Nicméně i potom hladina kyslíku v atmosféře různě …

Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, obývají spíše otevřené než uzavřené (lesní) prostředí a mají častěji více partnerek. Mívají protáhlejší křídla, což souvisí s tím, že migrují na delší vzdálenosti, a hnízdí ve vyšších zeměpisných šířkách, tedy dále od rovníku. Vzdušné předvádění se navíc zdá do určité míry …

Žije v naprosté tmě a hladovět vydrží i několik měsíců. Je zcela slepý a pohybuje se pomocí sluchového systému citlivého na vibrace. O unikátní fyziologii macaráta jeskynního toho ale vědci doposud moc nevědí. Jeho další výzkum jim usnadnila Markéta Tesařová z CEITEC VUT, která s využitím rentgenové počítačové mikrotomografie vytvořila …

Fytoplankton v oceánech provádí fotosyntézu, přičemž část jeho hmoty klesne na dno a není znovu zoxidována v potravním řetězci. Tento mechanismus zachycování kyslíku, respektive oxidu uhličitého, je dobře známý. Nyní si vědci všimli (hlavní autorky Michaela Larsson a Martina Doblin z Technické univerzity v Sydney), že podobně může fungovat i …

Samice tlamovců o svá mláďata pečují ve své ústní dutině, a právě toho parazitičtí peřovci využívají. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR zjistili, že reprodukční parazité (zvaní také hnízdní parazité – jako třeba kukačka) se musí naučit, jak svého hostitele správně obelstít. Při prvních pokusech jsou tito parazité totiž …

I celkem složité chování může vycházet z jednoduchých pravidel/struktur, však známe buněčné automaty. Podobně i červ Pristionchus pacificus se s pouhými 302 neurony (pro srovnání: lide mají necelých 100 miliard neuronů) dokáže rozhodnout (samozřejmě stěží vědomě), jak nejlépe v daném případě kousnout. K takovému závěru došla alespoň studie, kterou vedl …

Objev určitého „způsobu života“ přeskakoval u ohnivých (červených, fire, red…) mravenců z druhu na druh a postupně se šířil. Takto napsáno to samozřejmě působí kuriózně, jako by mravenci měli kulturu a prostě to od sebe odkoukávali. Tak tomu ale samozřejmě nebylo, příslušné chování je u mravenců kódováno geneticky. Gen přeskakoval …

Psi mohou trpět psychickými poruchami podobně jako lidé. Jedním z běžných problémů je kompulzivně-obsedantní porucha. Nejčastěji se projevuje jako stereotypní (opakující se) chování – opakované pohyby těla „bez příčiny“, tj. např. honění se za vlastním ocasem, chňapání po neexistujícím hmyzu, olizování se, štěkání na svůj obraz nebo stín apod. Kynologové …

Sojka kalifornská (Aphelocoma californica, sojka západní), obecně nespolečenský pták, se dokáže učit stejně dobře jako jiný druh sojky, který žije ve skupinách. Vědci logicky očekávali, že sociální sojka mexická (Aphelocoma wollweberi) bude v jejich experimentu dosahovat lepších výsledků. Výzkum tak ilustruje, že spojení mezi sociálním chováním a evolucí inteligence (předpokládaná …