Archiv článků: biologie

Magnetický kompas u vodních ptáků: preferují severojižní směr

Vodní ptáci preferují dosedání na hladinu v severojižní ose bez ohledu na směr příletu, lehký vánek, postavení slunce, počasí nebo lokalitu. Tyto závěry a další výsledky rozsáhlého výzkumu vědců z České zemědělské univerzity v Praze a z University Duisburg-Essen (Německo) publikoval renomovaný mezinárodní vědecký časopis Frontiers in Zoology. Vědci zkoumali …

více »

Evoluce lidského pohlavního chromozómu X

Biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, společně s americkými a britskými odborníky, zmapovali evoluční historii pohlavního chromozómu X. Podařilo se jim prokázat, že vznikl ze dvou „stavebních bloků“ dědičné informace. Ty byly přítomny již u nejstarších suchozemských obratlovců. Vědci při výzkumu úspěšně využili nového pokusného živočicha, žábu drápatku tropickou. Lidská …

více »

Termiti používají nálož z mědi a proteinů

Vědci z Masarykovy univerzity (MU) přispěli k objevu výzkumníků z Akademie věd ČR z oblasti života hmyzí říše. Použili unikátní metodu, aby určili složení výbušné směsi termita, který při ohrožení exploduje jako sebevražedný atentátník. Výsledky výzkumu vědci společně publikovali v prestižním časopise Science. Ojedinělou metodu vyvinul tým vědců ze Středoevropského …

více »

Rakovina začala už u kvasinek?

Tým českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Mikrobiologického ústavu AV ČR, pod vedením prof. Zdeny Palkové, jako první na světě zjistil, že kolonie pivní kvasinky jsou tvořeny dvěma typy buněk, které jsou nápadně odlišné svým vzhledem i způsobem využívání a zpracování živin. Vztahy mezi těmito dvěma typy kvasinkových …

více »

Staří termiti se se stávají sebevražednými atentátníky – vybuchují

Dnešní vydání časopisu Science přináší výsledky spolupráce českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Karlovy Univerzity a Masarykovy univerzity s kolegy z Belgie a Japonska. Společným úsilím rozmanitého týmu biologů a chemiků se podařilo popsat unikátní mechanismus chemické obrany tropických termitů druhu Neocapritermes taracua. Na počátku celé …

více »

Bobři, lesy, biodiverzita

Bylo u nás za přirozených podmínek (rozuměj bez podstatného vlivu člověka – lovce) bobrů dost na to, aby byl jejich vliv skutečně nezanedbatelný? Na první pohled to možná bude znít divně, ale dřeviny jsou v našich středoevropských podmínkách (a zdaleka nejen středoevropských) největší hrozbou pro stanovištní diverzitu, a to na všech …

více »

Jed z mořských hub pomůže rozmnožování smrků

Českým vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky se podařil nečekaný objev. Zjistili, že jed z jednoho druhu mořské houby, zvaný latrunkulin B, překvapivě zlepšuje kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. Práce může mít v budoucnu velký význam pro komerční množení …

více »

Prudký jed z mořských hub prospívá rostlinným zárodkům

mořské houby, Twilight Zone Expedition Team, Wikipedia, licence obrázku public domain

Českým vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky se podařil nečekaný objev. Zjistili, že jed z jednoho druhu mořské houby, zvaný latrunkulin B, překvapivě zlepšuje kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. Práce může mít v budoucnu velký význam pro komerční množení …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close