Vůdčí ideou této teorie je představa, že s velikostí těla se metabolismus nemění proporčně, ale disproporčně. Metabolická teorie ekologie, která vznikla na přelomu tisíciletí, si nárokovala privilegium popisovat nejzákladnější rovinu zákonů, jimiž se řídí rychlost všech biologických procesů na Zemi. Tým ekologů, jehož součástí byl i profesor David Storch z …
více »Při průzkumu Prášilského jezera vědce překvapil nečekaný živočich
Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie věd ČR mimořádný potápěčský průzkum Prášilského jezera na Šumavě. Původním záměrem bylo ověření výskytu vzácné šídlatky, která se podle současného výzkumu mohla v jezeře ještě donedávna vyskytovat. Přestože tuto vzácnou vodní rostlinu nenašli, bujný život v tomto kyselém jezeře jim …
více »Samoskládání buněčného skeletu lze ovlivnit elektrickými pulzy
Nanosekundové pulzy mohou ovlivnit přímo proteiny… Vědci z Akademie věd ČR objevili zcela nový způsob, jak ovlivnit samoskládání nanoskopických stavebních bloků – proteinů – do struktur buněčného skeletu, a to pomocí velice krátkých a intenzivních elektrických pulzů. Pozoruhodné na tomto objevu je, že pulzy mohou zásadně ovlivnit nanoskopický tvar poskládané struktury …
více »Poprvé zjištěno, že nástroje používají… prasata
Už dávno víme, že používání nástrojů není výlučně lidskou vlastností. Nástroje používají další primáti, krkavcovití ptáci, papoušci, sloni, mořské vydry, chobotnice… Nicméně existuje celá řada druhů pokládaných za velmi inteligentní, u nichž se podobné chování objevit nepodařilo. Kosatka nebo delfín by s tím měli problém asi z důvodů čistě anatomických, …
více »Barvoslepí opičáci ukazují, jak komplikovaná může být evoluce
Savci jsou potomky plazů, kteří světu vládli před nástupem dinosaurů. Tihle všemožní terapsidi a cynodonti v triasu nejspíš viděli barevně. Pak ale po nástupu dinosaurů došlo k tomu, že se z hrdých predátorů staly jakési noční myši (pokud tedy savci nevznikli z cca neznámých druhů cynodontů podobným myším, zatímco hrdí …
více »Jak se buňky krmí
Po dlouhou dobu převládal názor, že endocytóza neboli proces přijímání materiálu z vnějšího okolí do buňky probíhá spontánně. Tým vědců z Univerzity v Cambridge vedený Zuzanou Kadlecovou ve spolupráci se skupinou Filipa Šroubka z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR analyzoval proces, jímž buňka absorbuje materiál z vnějšího prostředí. Výsledky …
více »Jak rostliny řídí své soužití s „přátelskými“ houbami
Většina rostlin žije v symbióze s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Mezinárodní tým s českou účastí zkoumal mechanismy, jimiž rostliny vzájemné soužití kontrolují, aby se houba ze spojence nestala parazitem. Vědci nalezli geny zapojené v tomto procesu a objevili, že působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. …
více »Zoo Praha chová jako jediná na světě největší africkou „rybí sovu“
Tento víkend budou poprvé v České republice k vidění ketupy Pelovy, největší africké „rybí sovy“. Měří až 60 centimetrů, váží přes dva kilogramy a v rozpětí křídel dosahují více než 1,5 metru. Ačkoli se jedná o velmi atraktivní, velký druh sovy, již více než 25 let není chována v žádné zoologické …
více »Sex jako ochrana proti nakažlivým rakovinám?
Sex je jako způsob rozmnožování z několika důvodů nevýhodný, evoluční biologové proto potřebují vysvětlit, proč pohlavní rozmnožování v evoluci převládlo. Ne snad, že bychom neměli žádné vysvětlení, spíše mezi nimi prozatím neumíme vybrat to správné. Tak tu je sex pokládán za způsob, jak zajistit větší variabilitu potomstva (kvůli rozdílným ekologickým …
více »Čeští vědci pomohli rozluštit dědičnou informaci hrachu
Dnes opomíjená superpotravina našich předků. Vědci popsali vznik hrachu z 50 milionů let starého prapředka. Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po šesti letech dědičnou informaci hrachu setého. Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky kterým …
více »