Archiv článků: biologie

Sebeovládání souvisí s inteligencí – i u šimpanzů

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Zdálo by se, že jde o dvě na sobě nezávislé vlastnosti, vždyť inteligence a vůle se v některých metafyzických koncepcích stavějí málem proti sobě. Nicméně ukazuje se, že chytří dokáží mj. také lépe odkládat potěšení. U lidských dětí se jako měřítko sebeovládání používá zejména tzv. bonbonový test, kdy dítě může …

více »

Nejrozsáhlejší online databáze české flóry a vegetace

Všechny dostupné informace o současném rozšíření konkrétních druhů rostlin na území České republiky, jejich vlastnostech, ekologických nárocích i zapojení do rostlinných společenstev jsou nově volně přístupné online na portálu www.pladias.cz. Odborníci i laici na těchto webových stránkách najdou ověřené informace, které představují rozmanitost české květeny na jediném místě. Na přípravě …

více »

Evoluce a funkce fytotransferinů u mořských řas

Schopnost vázat železo se u transferinů a fytotransferinů vyvinula dvakrát zcela nezávisle prostřednictvím konvergentní evoluce. Americko-český tým vědců z Craig Venterova institutu a Scrippsova oceanografického institutu v Kalifornii, Rutgersovy univerzity v New Jersey, Parazitologického ústavu AVČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, poodhalil evoluční historii a funkci fytotransferinů u mořských řas. Transferiny (např. …

více »

Dva druhy krkavců nevermore. Splývají v jediný

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Krkavec velký (Corvus corax, common raven) prý ukazuje dost výjimečný jev tzv. reverzní speciace. Tvrdí to alespoň Anna Kearnsová (Smithsonian Center for Conservation Genomics na University of Washington) a Kevin Omland (University of Maryland, Baltimore County) ve studii publikované v Nature Communications. Reverzní speciace je prostě opak vzniku nového druhu …

více »

Vnitřní periodicita genů

Evoluční hádanky: opakování stejných sekvencí, čtecí rámce a různá kódování jediné aminokyseliny. Mnohé geny vykazují vnitřní periodicitu v důsledku přítomnosti mnohonásobných tandemových repeticí krátkých sekvenčních motivů. Studium sekvence a vnitřní struktury jednotlivých genů je dnes stále teprve v počátcích, přesto se již počínají rýsovat alespoň některé dílčí výsledky. Velmi nápadným …

více »

Parazitologové nabourali dogma o neměnném složení mitochondriální turbíny

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Odlišné složení komplexu FoF1-ATP u některých parazitů by mohlo umožnit vývoj nových léčiv. Parazitologové z Biologického centra AV ČR společně s vědci z Cambridgeské univerzity, mezi nimiž byl i nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1997, John E. Walker, rozluštili strukturu mitochondriálního podkomplexu F1-ATPázy u jednobuněčného parazita Trypanosoma brucei. …

více »

Houby prý umožnily rozvoj života na souši

Za hybné síly evoluce pokládají některé modely organismy stojící poměrně stranou – třeba viry. Nebo houby. Houby, respektive jejich symbióza s rostlinami, se někdy dávají do souvislosti s prvním výstupem mnohobuněčných organismů na souš. V rámci nového modelu měly houby umožnit především větší rozvoj života na souši, což vyžadovalo vyšší …

více »

Apetit bičíkovců ovlivňuje čistotu sladkých vod

Podstata čištění vody: rozpuštěné organické látky využívají bakterie, jimi se pak dále živí bičíkovci. Významnou součást sladkovodních ekosystémů tvoří heterotrofní bičíkovci, což jsou drobné prakticky bezbarvé jednobuněčné organismy o velikosti většinou 2-8 µm. Tito nepatrní dravci představují důležitý mezičlánek v potravním řetězci sladkých vod, protože se živí zejména bakteriemi žijícími …

více »

Rypoš lysý prý nestárne

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

O rypoších víme, že se dožívají až 30 let – a to není jejich jediná zvláštnost. Spíše než savce tito hlodavci svým způsobem života připomínají sociální hmyz, jsou studenokrevní, vydrží čtvrt hodiny nedýchat, nemají na povrchu těla receptory bolesti a prakticky netrpí rakovinou. Co konkrétně má znamenat nové zjištění, že …

více »

Mitochondrie prý fungují při 50 ºC

Buněčné elektrárny v lidském těle se chovají jako kamna ve špatně izolované místnosti, mají tedy stabilně vyšší teplotu než okolí. Objev to má být hodně převratný. V PLOS Biology vyšla studie mezinárodního vědeckého týmu (hlavní autor Pierre Rustin z francouzského INSERM/CNRS), že mitochondrie v lidském těle fungují při teplotě o …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close