Archiv článků: biologie

Endosymbióza je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden žije v těle druhého. Mezi všeobecně známé endosymbiózy patří například prvoci a bakterie v žaludku přežvýkavců pomáhající trávit celulózu nebo bakterie v koříncích bobovitých rostlin (jako fazole či hrách), které jim pomáhají získávat vzdušný dusík. K endosymbióze může docházet i u jednobuněčných …

Lišejníky se jako ukázkový případ symbiózy zkoumají nějakých 150 let, teprve nyní ale výzkumníci z University of Montana a Purdue University objevili, že významnou roli v nich hrají i kvasinky, které okem pochopitelně nevidíme. Při studiu lišejníků se dle autorů nového výzkumu ukázalo, že i ty, které tvoří stejný druh …

Studie mezinárodního týmu biologů v časopise ze skupiny Nature ukazuje, že schopnost samooplození pomáhá rostlinám šířit se po světě. Studie pod vedením ekologů z Universität Konstanz Mialy Razanajatovo a Marka van Kleunena, na které se podíleli i dva čeští výzkumníci z Botanického ústavu AV ČR Petr Pyšek a Jan Pergl, …

Překvapivé chování bylo objeveno týmem vědců převážně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u kyperské myši (Mus cypriacus), na první pohled nepříliš odlišné příbuzné myši domácí. U těchto hlodavců byla testována preference pachů jiných hlodavčích druhů a též kočky domácí (Felis catus), jejich přirozeného nepřítele, a to sice na …

Opeřenec, kterého vzácně můžeme potkat v našich pohraničních horách, žije i v jižní části chráněné krajinné oblasti Brdy. Je to další doklad toho, že Brdy jsou ostrovem horské přírody uprostřed Čech. „To, že datlík tříprstý žije v lesích Třemšínských Brd, potvrzuje, že se tady hospodaří přírodě blízkým způsobem. V lesích …

Sonda Hyugens na povrchu Titanu zaznamenala i řadu složitých organických látek včetně polyiminů. Vědci z Cornell University nyní v Proceedings of the National Academy of Sciences popisují simulace, jak funguje (mohla by fungovat) chemie na Titanu, až po eventuální vznik místního života. Iminy/polyiminy – látky s dvojnou vazbou CN, v …

Rudá barva peří či zobáků u mnohých druhů ptáků slouží k zastrašování i k lákání opačného pohlaví. V Current Biology byly nyní publikovány studie, které našly gen odpovědný za vznik červené barvy. Přesněji řečeno, ptáci příslušné látky obvykle nepřijímají přímo v potravě, ale musejí je syntetizovat – ze žlutých až …

Parazitolog Julius Lukeš se svým týmem z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR chystá zaplnit mezery v biologii dosud neprobádané skupiny prvoků – diplonemidů. O těchto miniaturních organismech věda dosud neměla téměř žádné informace, přitom se ukazuje, že diplonemidi svou početností, druhovou bohatostí i výskytem patří ke klíčovým hráčům ve světovém …

Orangutan Naong ze zoo ve švédském Furuviku dokáže podobně jako lidé odhadnout chuť směsi na základě toho, jak se mu zamlouvají jednotlivé složky. Naong dostal na ochutnání jablečný ocet, třešňový, rebarborový a citronový džus. Celkem rychle zjistil, co mu chutná a co ne; stejně tak dokázal i předvídat, zda mu …

Za významný jev, který ovlivňuje lidské rozhodování, bývá pokládán známý strach ze ztráty. Raději se rozhodneme pro jistých 100 Kč, než abychom měli naději na 200 Kč v závislosti na hodu mincí. Tato neochota riskovat ještě vzroste, když už mámě stovku v ruce, tedy kdybychom měli dávat do banku věc …