Archiv článků: biotechnologie

Některé peptidy mají jedinečnou schopnost vnořit se do membrány a spontánně vytvořit nanostruktury, které prochází skrz buněčnou membránu. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity učinili na buněčné úrovni významný krok vpřed v potírání bakteriálních infekcí odolných vůči antibiotikům a jejich výzkum má dopad na i na boj proti rakovině. Navrhli speciální …

Výzkum v oblasti editování RNA by mohl umožnit způsoby léčby genetických onemocnění. Vědci z Montana State University ukázali, jak lze techniku CRISPR použít i k úpravám RNA. CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats) je typ imunitního systému, který bakterie používají k rozpoznávání virů a boji proti nim. Tento systém …

Vědci se zaměřili na dvě rostlinné látky – berberin, který je obsažený v keřích dřišťálu, a punicalagin, který se nachází v granátových jablcích. Na posílení imunitního systému lidí i zvířat se v novém výzkumu zaměřili vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Výzkumníci zkouší podpořit délku života imunitních buněk …

„Nabízíme lipidické nanočástice, které mají oproti těm stávajícím výrazně lepší vlastnosti.“ Technologie z laboratoří Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dostala výjimečnou příležitost uspět v bouřlivě se rozvíjejícím segmentu genové terapie. Výsledky úspěšného výzkumu má totiž šanci posunout dál nově založená soukromá firma Adalid Sciences, kterou se rozhodl podpořit …

Bakterie Pseudomonas aeruginosa může přirozeně konzumovat polyethylen jako zdroj potravy. Výzkumníci z Rensselaer Polytechnic Institute a Argonne National Laboratory vyvinuli kmen bakterií, který dokáže přeměnit plastový odpad na pavoučí hedvábí s mnohostranným využitím. Má jí i první případ, kdy vědci použili bakterie k přeměně polyethylenu (na jehož bázi je mnoho …

Vědci z Johns Hopkins Medicine tvrdí, že podle nové studie na myších a lidských buňkách vyvinuli umělou lymfatickou uzlinu s potenciálem pro léčbu rakoviny. Tato uzlina – váček naplněný složkami imunitního systému – se implantuje pod kůži a je navržena tak, aby fungovala jako učící se centrum a stimulátor, který …

Jednou z aktuálních výzev v oblasti tkáňového inženýrství je dokázat vytvořit síť krevních cév v umělých orgánech, které by fungovaly stejně jako ty přirozené, od drobných kapilár až po větší žíly a tepny. Konstrukce umělých cév často nenapodobuje přirozené cévy a výsledkem je omezená funkčnost. Nový výzkum ukazuje možnost využití …

Podle nového průzkumu*, který provedla společnost YouGov pro neziskovou organizaci Good Food Institute Europe (GFI Europe), je většina českých spotřebitelů otevřena konzumaci i výrobě kultivovaného masa. Kultivované maso představuje nový způsob produkce masa, a to prostřednictvím kultivace živočišných buněk, bez nutnosti chovu hospodářských zvířat. Přestože v EU zatím není pro …

Xylóza je po glukóze druhým nejhojněji se vyskytujícím se cukrem na planetě Zemi a která je uložena v pro lidi nestravitelné složce zbytkové rostlinné biomasy. Některé mikroorganismy, například bakterie mléčného kvašení či kvasinky, pomáhají lidem od nepaměti. Od minulého století pak pomáhají lidem jako jakési buněčné továrny vyrábět důležitá léčiva, …

Upravené DNA polymerázy umějí začlenit v podstatě jakoukoliv úpravu do jakékoliv sekvence RNA. Vědecký tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vedený prof. Michalem Hockem přišel s novou metodou přípravy ribonukleové kyseliny (RNA) obsahující modifikované báze. Inovativní využití upravených DNA polymeras, běžně používaných pro syntézu DNA, vedla k vývoji obecné metody …