Archiv článků: biotechnologie

Současné zemědělství se potýká s kombinací negativních vlivů, které zásadně ovlivňují výslednou kvalitu i kvantitu pěstovaných plodin. V důsledku klimatické změny jsou rostliny vystavované stresu už od počátečních fází růstu a jsou tak náchylnější k poškození různými patogeny nebo škůdci. Na včasnou detekci škodlivých organismů se zaměřili vědci z Mendelovy …

Upravená kvasinka Pichia pastoris dokáže efektivně produkovat tyrosin a další od něj odvozené organické látky, především sloučeniny rostlinného původu resveratrol, naringenin, norcoclaurin a retikulin. Buňky kvasinek podle autorů výzkumu z Kobe University přitom mají vytvářet „inteligentní platformu“, kterou lze dále upravovat (ladit, přepínat…). Z tyrosinu lze obecně vytvářet bioaktivní aromatické …

Nanostruktury uměle vytvořené z DNA mohou působit jako strukturální i funkční prvek. Nenesou v sobě genetickou informaci, ale buňkami jsou velmi dobře přijímané. Vědci z Laboratoře biofyziky z Oddělení optických a biofyzikálních systémů přispěli do oblasti DNA nanotechnologií nedávnou systematickou analýzou. Autoři pod vedením Olega Lunova v ní shrnují současný …

Polysacharid lignin je po celulóze druhou hlavní složkou dřeva. U stromů i dalších vyšších rostlin tvoří buněčné stěny a zajišťuje rostlinám pevnost. Technologie zpracování dřeva spojené s rozkladem celulózy si s ligninem většinou neporadí. Lignin se odstraňuje i v papírenském průmyslu. Obvykle nezbývá než ho nakonec spálit. Mimochodem právě produkty …

Vědcům se z kmenových buněk podařilo poprvé vytvořit syntetická embrya – nebo spíše embryoidy ( po vzoru organoidy). Hlavní motivací je vyvinout techniku, která by umožňovala z kmenových buněk konkrétního člověka vytvářet rychle a rutinně orgány pro transplantace, se shodnou genetickou informací a bez průvodní imunitní reakce. Jak upozorňuje většina …

Běžně je železo navázané do rostlinných pletiv v určitých vazbách. Díky fermentaci se nám ale z těchto vazeb uvolnilo… V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání …

V rámci výzkumu Liver4Life vědci vyvinuli nový perfuzní (průtočný) přístroj, který umožňuje implantovat pacientovi lidský orgán i po třídenním skladování. Přístroj co nejpřesněji napodobuje lidské tělo, aby poskytl játrům odpovídající podmínky. Čerpadlo slouží jako náhrada srdce, oxygenátor simuluje plíce a dialyzační jednotka plní funkci ledvin. Kromě toho různé infuze hormonů …

Škrob v bramborách se skládá ze dvou molekul, polysacharidů amylózy a amylopektinu. Ty jsou v různých odrůdách obsaženy v různých poměrech a od toho se pak odvíjí i primární využití brambor. Například voskovité brambory s vysokým obsahem amylopektinu se uplatňují při výrobě bioplastů, potravinářských přísad, lepidel, plnidel nebo alkoholu. A …

Tým ze dvou indických vědeckých institucí vyvinul metodu výroby cihel z marťanské půdy pomocí bakterií a močoviny. Takové cihly by na Marsu mohly být využívány ke stavbě budov i jiných objektů. Přesněji řečeno, metoda popsaná ve studii počítá s využitím hned několika látek. Smícháním marťanské půdy s guarovou gumou, bakterií …

Ethylen (ethen, etylén) představuje klíčovou surovinu pro výrobu plastů. Je obsažen v zemním plynu, vyrábí se krakováním ropy. Kdybychom ho dokázali ale produkovat fotosyntézou, navíc bychom tím odstraňovali oxid uhličitý (a řekněme, že až se by ethylen nakonec nějak rozložil/spálil, celý proces by byl z hlediska uhlíkové bilance neutrální). Zařídit, …