Biotechnologové pomocí genetického inženýrství vytvořili bakterie, které dokážou detekovat přítomnost nádorové DNA v živém organismu. Technika vyvinutá na vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu a jejich kolegy z Austrálie (Colonoscopy Clinic, Brisbane) odhalila rakovinu v tlustém střevě myší. Výsledkem by mohly být senzory schopné vedle rakoviny také zachytit i …
více »Jak rychle rostou zuby a kosti? Nová metoda otevírá další možnosti tkáňovému inženýrství
Metoda spočívá v přesně časovaném podávání fluorescenčních barviv, jejich začlenění do nově vznikajících kostí a zubů a následného optického projasnění. Jak rychle rostou zuby, co dynamiku jejich růstu ovlivňuje a jak zubní tkáně regenerují. To vše v detailu umožňuje sledovat nová monitorovací metoda vyvinutá výzkumnou skupinou doc. Mgr. Jana Křivánka, …
více »Exosomy z plzáků pro medicínu i biotechnologie
Plzák španělský patří bezesporu mezi nenáviděné a opovrhované invazivní škůdce střední Evropy. Nemilosrdně likviduje ekonomicky významné rostliny a nepohrdne ani rodinnými zahrádkami. V České republice snad nenaleznete zahrádkáře, který by neznal alespoň jeden naprosto unikátní způsob, jak plzáky usmrtit (od prostého nabodávání na grilovací vidlice, sypání soli až po topení …
více »Maso z nesmrtelných kmenových buněk?
Biotechnologicky vyráběné maso se prozatím potýká s řadou překážek, hlavně s cenou. Možné zlevnění výroby by mohlo být spojeno s využitím kmenových buněk, které předtím projdou speciální úpravou. Na Tufts University za tímto účelem vyvinuli imortalizované svalové kmenové buňky skotu (iBSC), které mohou rychle růst a dělit se možná i …
více »Protinádorovou buněčnou terapii CAR T lze doplnit útokem na cévy nádoru
Protinádorová buněčná terapie CAR T spočívá v odebrání imunitních buněk z krve pacienta, které se následně laboratorně upravují přidáním genu pro „nádorový“ receptor. Tedy tak, aby se pak tyto buňky po vrácení do těla připojovaly ke specifickému proteinu na membráně nádorových buněk. Tato technika již přinesla revoluci při léčbě mnoha …
více »Další nápad, jak kvasinky mohou ušetřit chmel
Chmel je rostlina jistě sympatická, nicméně výrobcům piva jeho výrobu značně prodražuje. Chmelnice také spotřebují hodně vody, čili pěstování chmele lze brát i jako ekologickou zátěž. V některých oblastech je budoucnost chmelařství nejistá kvůli klimatickým změnám. Když český pivovar chce vyrábět určité speciály, neobejde se bez amerických (apod.) chmelů, což …
více »Evropský projekt má přinést nové odrůdy ječmene s vylepšenou fotosyntézou
Získat pomocí průlomových technologií nové linie ječmene s lepšími fotosyntetickými vlastnostmi, které budou schopny asimilovat ozon z ovzduší a poskytnou vyšší výnosy a upravenou slámu pro průmyslové využití, je cílem mezinárodního projektu BEST CROP (Boosting photosynthESis To deliver novel CROPs for the circular bioeconomy), financovaného z programu Evropské unie Horizon …
více »Schopnosti nádorových buněk mohou pomoci v hojení ran
Vědci objevili způsob, jak naučit zdravé imunitní buňky osvojit si schopnosti některých nádorových buněk. Cílem těchto triků je urychlit hojení diabetických nebo jiných přetrvávajících ran. Objev může otevřít zcela nové cesty pro regenerativní medicínu. Diabetické vředy na nohou představují nejzávažnější komplikaci nemoci a často vedou k amputacím. Jedním z hlavních …
více »Vědci zjednodušili systém dělení druhů houby aspergilus
Méně je více. Proti hlavnímu proudu současného třídění hub na menší, úzce definované druhy se vydali vědci z Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu AV ČR. Na základě analýzy zhruba osmi set vzorků hub rodu Aspergillus, významné pro potravinářství, medicínu nebo biotechnologie, navrhli výrazně jednodušší systém členění. Snížení počtu druhů bude …
více »Pravidelné podávání bakterie může zmírnit následky chronické podvýživy
Potenciál pomoci podvyživeným dětem má výzkum mezinárodního týmu vědců. Zjistili, že specifický bakteriální kmen Lactiplantibacillus plantarum WJL dokáže při každodenním podávání zlepšit poporodní růst podvyživených zvířat a podporovat produkci a aktivitu růstového faktoru-1 (IGF-1) a inzulinu. Podobně by to mohlo fungovat právě i u dětí. Na výzkumu pracovali vědci z …
více »