Archiv článků: botanika

Odhalili nový mechanismus růstu vodivých pletiv

Polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci (UP) …

více »

Karpatské lesostepní louky

Pokud se máme uceleně vyjádřit k možným příčinám mimořádné diverzity karpatských lesostepních luk na malé škále, je na místě shrnout dosud předložené hypotézy. Na nejobecnější úrovni byly navrženy desítky mechanizmů umožňujících koexistenci druhů a tím zvyšujících lokální druhovou bohatost [105, 242, 347, 375]. Pokud se týká konkrétně karpatských lesostepních luk, …

více »

Bílý buk z Moravského krasu: jak může strom žít 30 let bez fotosyntézy

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology. Buk na Blanensku nemá jediný zelený list, přitom zelené barvivo v listech …

více »

Popsali nový mechanismus obrany rostlin proti solnému stresu

Protein RACK1A představuje významný regulační uzel antioxidační obrany. Vědci z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP) popsali nový molekulární mechanismus pomáhající rostlinám vyrovnat se se solným stresem, který přispívá k degradaci půdy a zemědělcům v Evropské unii ročně způsobuje miliardové ztráty. Objev olomouckých vědců se týká …

více »

Na Moravě objevili unikátního křížence lakušníků

Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině …

více »

Rostlinné buňky dokážou růst i bez přísunu klíčového hormonu

Překvapivý genetický mechanismus umožňuje buněčným kulturám tabáku růst a dělit se i bez přidávání jinak nezbytného hormonu auxinu. Týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsaly, jak buňky tuto schopnost získávají. Studie představuje příklad „evoluce ve zkumavce“, kdy buněčné …

více »

Jak rostlinné buňky spouštějí životně důležité procesy

Vědci detailně popsali úplný začátek rostlinné endocytózy – jednoho z nejdůležitějších procesů, který buňkám umožňuje přijímat látky z okolního prostředí. Na výzkumu spolupracovali badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z několika belgických institucí. Objev publikovaný v časopise Nature Plants může v budoucnu …

více »

Vzácne hybridy borovíc zo slovenských rašelinísk

Výskumná skupina z Nitry študuje evolúciu a genetiku borovíc v tzv. hybridných zónach – miestach, kde z evolučného hľadiska „klasická“ biologická definícia druhu prestáva platiť. Stretávajú sa tu síce populácie dvoch rôznych druhov, ale môžu sa medzi sebou krížiť a vytvárať spoločné potomstvo. „Na Slovensku sa táto situácia vyskytuje na …

více »

Rostliny umí začít nový život z jediné buňky

Rostliny mají něco jako „záložní plán“, který jim umožňuje vytvořit nový organismus z jediné buňky. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity nyní zjistili, že tuto schopnost řídí alternativní forma jednoho konkrétního genu, která dokáže přimět běžnou rostlinnou buňku, aby začala růst v celou novou rostlinu. Tento objev by mohl otevřít cestu …

více »