Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování a vede až ke sterilizaci. Poměrně běžná růže šípková ale má sad pět. Mezinárodní tým s účastí vědců z Biofyzikálního ústavu AV ČR v časopise Nature popsal neobvyklý, nicméně funkční způsob, jak růže při rozmnožování tyto liché …
více »Evoluční skok bez pravidel: Jaká prostředí osidlují rostliny s dvojnásobným genomem?
Každý druh se chová trochu jinak. Nemůžeme tedy říci, že po zdvojení genomu rostliny vždy osídlí horská prostředí nebo sušší oblasti, jak se dlouho předpokládalo… Výzkum provedený Filipem Kolářem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Patrickem Meirmansem z Univerzity v Amsterdamu odhalil, že zdvojení genomu (tzv. polyploidizace), které hraje klíčovou …
více »AMULET umí pomocí umělé inteligence předvídat vývoj rostlin
AMULET se osvědčil i při prognóze nástupu chorob u rostlin ještě předtím, než se projeví první viditelné příznaky. Efektivní a přesné měření morfologických a fyziologických vlastností rostlin umožňuje systém AMULET. Při jeho vývoji spolupracovali odborníci na rostlinný výzkum i informatici z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, VŠB-Technické univerzity Ostrava a …
více »Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc …
více »Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se …
více »Prachotřenka nečekaná – nápadný lišejník, kterého si donedávna nikdo nevšiml
Italsko-rakousko-český tým zveřejnil popis úplně nového druhu lišejníku, který je zatím znám pouze ze severní Itálie. Zde roste nejčastěji na dubech ve světlých lužních lesích. Za tento objev sice nejspíš nebude udělena Nobelova cena, nicméně okolnosti vedoucí k popisu druhu byly plné překvapení. „Před více než rokem mi poštou přišla …
více »Rostliny vyšly na souš ze sladkovodního prostředí
Vrátili jsme se z pětileté cesty do pravěku, líčí vědci z Univerzity Karlovy. “Lék na rakovinu ani levnější chleba to nepřinese: výzkum, který naplňuje jedinou věc, odvěkou lidskou touhu cestovat do minulosti”, shrnuje Stanislav Vosolsobě z Přírodovědecké fakulty UK v kostce výzkum, jehož výstupem je odborný článek v renomovaném britském …
více »Nejstarší odrůdy kosatců
Kosatce se pěstovaly od nepaměti. Zmínky o nich nalezneme v egyptských nápisech i řeckých a římských literárních památkách. Během středověku jsou zmiňovány především jako léčivé rostliny v klášterních zahradách. Starověká a středověká literatura se ale nezmiňuje o jejich původu, přitom dnes víme, že s velkou pravděpodobností se již v tomto …
více »Rostliny snášejí zásahy do chromozomů lépe, než se čekalo
Telomery zůstaly stabilní i poté, co byly přemístěny do nového chromatinového prostředí, na jiný chromozom. Vědci a vědkyně z výzkumné skupiny Jiřího Fajkuse na CEITEC Masarykovy univerzity ve spolupráci s Biofyzikálním ústavem Akademie věd ČR a Technologickým institutem v Karlsruhe objevili, že rostliny Arabidopsis thaliana jsou překvapivě odolné vůči rozsáhlým …
více »Vědci vytvořili speciální systém ke stresování rostlin, data z něj budou učit umělou inteligenci
Odborníci z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky vybudovali unikátní pěstební systém, ve kterém vystavují rostliny abiotickému stresu. Reakci rostlin na stresové podmínky zaznamenávají pomocí různých druhů kamer a vybraných senzorů. Získaná data slouží k trénování pokročilých umělých neuronových sítí. Na výzkumu spolupracují vědci z Agronomické fakulty také s týmem Radka Martinka z …
více »