Poprvé v historii je možné sledovat, jak rostliny v reálném čase aktivují svou obranu proti chorobám, a to díky unikátnímu proteinovému senzoru, který vyvinuly vědecké týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Velké Británie, Německa a Srí Lanky. Objev publikovaný v prestižním časopise Science přináší zcela nový pohled na …
více »Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody
Výzkumný tým pod vedením CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) zjistil, že rostlinné hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud totiž buněčná stěna předčasně ztuhne, výsledné cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Tento objev, uskutečněný díky využití přístupů unikátních v …
více »Botanici objevili na Borneu dva nové druhy hvězdnatek
Dva dosud neznámé druhy hvězdnatek objevili na Borneu botanici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Olomouci. Rostliny dostaly vědecká jména Thismia velaris a Thismia dasyantha. Popis nových druhů přinesl mezinárodní vědecký časopis Phytotaxa. Tým českých vědců tak rozšířil svou …
více »Pryšec kamuflovaný: Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový druh rostliny
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil ve východní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě pryšcovité sukulenty byly jedním z předmětů bádání, na kterém se vědci …
více »Olivovníky mohou být v Česku častější
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla Přinosilová ze Zahradnické fakulty zkoumá, jak nejlépe množit olivovníky metodou mikropropagace in vitro, aby získala …
více »Duplikace genomu u rostlin: skrytá genetická zátěž i evoluční výhoda
Duplikace celého genomu je zásadní genetická událost, která zanechává hluboké stopy v evoluci rostlin. Nový výzkum u druhu Arabidopsis arenosa odhaluje, že zdvojení genomu nejen zvyšuje genetickou variabilitu, ale také umožňuje skryté hromadění mutací, které mohou ovlivnit adaptaci druhů v čase. Mezi hlavní autory právě publikované studie patří Jakub Vlček …
více »Jak spolupráce hormonů auxinu a giberelinů reguluje růst kořenů
Rostliny musí precizně řídit růst a vývoj svých kořenů, aby z půdy získávaly dostatek vody a minerálních látek. Důležitým regulátorem růstu kořenů je rostlinný hormon auxin. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR nyní objevili, že auxin ovlivňuje prodlužování buněk v kořeni prostřednictvím jiné skupiny rostlinných hormonů – giberelinů. Výsledky …
více »Vědci zmapovali, kde je nejvíce houbových partnerů pro rostliny
Mykorhizní houby žijící v přátelském vztahu s kořeny rostlin vytvářejí podzemní sítě, které zajišťují koloběh klíčových živin, ovlivňují rostlinnou rozmanitost a pomáhají regulovat globální zásoby uhlíku. Díky databázi GlobalFungi, vytvořené v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, odborníci zmapovali celkovou diverzitu těchto nepostradatelných spolupracovníků (symbiontů) kořenů rostlin. Výsledky mezinárodního týmu prokázaly, že …
více »Saharské bakterie podporují růst kořenů vinné révy až o polovinu
Kmínek révy vinné napadá řada patogenních hub, které dokážou rostlinu v průběhu několika let úplně zlikvidovat. Dovnitř se dostávají většinou skrz ránu po řezu. A pokud je rostlina navíc stresovaná suchem a vysokými teplotami, je jejich působení ještě destruktivnější. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty využívá proti chorobám kmínku bakterie ze …
více »Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa …
více »